Návod přinášejí Gill Hinesová a Alison Beaverstocková, které se chováním puberťáků zabývají na svých seminářích již mnoho let. „Jedním ze zajímavých aspektů komunikace teenagerů je, že kromě ústního projevu používají mnoho dalších způsobů vyjadřování. Komunikují už jen tím, jak zanechají své oblečení rozhozené na podlaze, jak svěsí ramena, jak jedí nebo pijí nebo jak se na vás podívají, aniž by pohnuli hlavou,“ pozorují výstižně britské autorky v knize Jak na svého teenagera.
Vůl přede mnou, vůl za mnou
Hned v úvodu snah o dialog je třeba si uvědomit, že teenageři preferují jiné komunikační způsoby než jejich rodiče. Rozhovor z očí do očí jim často není příjemný, zdá se jim příliš konfrontační. Raději si s vámi budou povídat v autě, když po nich neklouže váš pátravý pohled. Problém může být i s jejich slovníkem - nadávky jsou pro mladé lidi denním chlebem a může se stát, že je pak trousí i u rodinného stolu.
Pokud se nechcete tímto způsobem doma vyjadřovat, jasně to dítěti vysvětlete a sami se vulgarit samozřejmě také vyhněte. Pokud syn či dcera pravidlo poruší a bude mluvit sprostě, upozorněte je na to a opusťte v klidu místnost s tím, že si je rádi poslechnete - ale s vhodnější volbou slov. Jsou místa a situace, kde se člověk musí umět vyjadřovat slušně a jedním z nich je i váš dům. Jak mluví dítě s kamarády je ale jeho osobní věc, snažte se to chápat, jako kdyby mluvilo cizí řečí, a moc to neřešit.
Nesnažte se být „cool“
Cizí řeči se mluva mladých ostatně hodně podobá díky stále novým slangovým výrazům. Můžete se snažit mladým porozumět, ale nikdy se nesnažte jejich mluvu napodobit, varují britské spisovatelky. Je více než pravděpodobné, že se spletete ve významu slova, nebo je už dávno „mimo mísu“. A přesně tam skončíte i vy. Obzvlášť pokud se podobné snahy dopustíte v přítomnosti dalších lidí, nebo dokonce kamarádů vašich dětí.
Jednou z prvních rad rodičům v knize Jak na svého teenagera je zkusit si zavzpomínat, jak jste prožívali tato léta vy sami. Nemysleli jste si náhodou v určitou dobu, že jsou vaši rodiče ti nejtrapnější osoby na světě, a každé jejich slovo vám způsobovalo skoro až fyzické utrpení? Protože tak si na tu dobu pamatuje valná většina z nás (i když své rodiče milujeme a respektujeme), takže naše děti to asi cítí dost podobně.
Podívejte se, jak mladý rapper radí teenagerům do života. V rytmu Mozarta:
29. srpna 2014 |
Tichá domácnost
Některé dříve hovorné děti se v pubertě stáhnou do sebe a rodiče z nich mámí každou slabiku. Je to jeden z průvodních jevů toho, že se vaše dítě osamostatňuje a snaží si vytvořit svůj svět, uvědomit si svou osobnost. Děje se toho v něm asi opravdu hodně, moc tomu nerozumí a už vůbec neví, jak o tom mluvit. můžete je respektovat, ale stejně tak jim řekněte, že se vám to nelíbí.
„Většina teenagerů nepřestane mluvit ze dne na den. Stahují se postupně, takže čím dříve si u nich všimnete tohoto vzorce chování, tím lépe se vám podaří udržet společnou komunikaci,“ radí Hinesová a Beaverstocková. Zkuste k tomu využít přirozených situací jako je pojídání něčeho dobrého u kuchyňské linky či návštěva kavárny po cestě z nákupu. Ideální je pak již zmiňovaná jízda autem, při té ale raději neřešte závažná témata.
O čem mluvit?
Ke konverzaci nemůžete nikoho donutit, ale dobře zvoleným tématem jí můžete hodně pomoci. Mnoho teenagerů ještě neví, jak si nezávazně povídat, a je na vás, abyste je to naučili. vykládejte jim, jaký byl váš den, ptejte se na jejich názor a věnujte jim hlavně svou pozornost. Pokud se chcete vyhnout konfrontacím, mluvte raději o minulosti a společných vzpomínkách než o každodenních záležitostech.
Dítě také ocení, když občas vypnete „rodičovské nastavení“ a zkusíte nedominovat diskusi, nekritizovat, nepoukazovat na jeho chyby a hlavně neradit, pokud o to nejste žádán. Rozhovor sám o sobě pomůže k utřídění myšlenek, dejte teenagerovi šanci opravdu dospět a naučit se řešit si své problémy. Mnoho teenagerů má pocit, že je dospělí přehlížejí nebo ignorují jejich pocity, že jim nevěnují dost pozornosti. Naučte se proto svému dítěti naslouchat, nestačí být fyzicky přítomný a pokyvovat hlavou.
