Imunoložka: Nežvýkáme proutí, ale spolkneme acylpyrin. Šetříme přírodu

  0:35
Od ambiciózního projektu, jak léčit rakovinu pomocí vakcín na bázi dendritických buněk, si lékařka Jiřina Bartůňková odskočila k zázvoru. „Je to taková moje hračka, která vyplynula z každodenní praxe, kdy se mě pacienti ptají, co mají brát na imunitu,“ vysvětluje lékařka.

MUDr. Jiřina Bartůňková, imunoložka | foto:  David Neff, MAFRA

Věříte v přírodní medicínu a její produkty?
Myslím, že bychom neměli dávat hranici mezi chemickou medicínu a přírodní léky, protože devadesát procent léků je na bázi přírodních sloučenin. Akorát už dnes nežvýkáme vrbové proutí, ale jednoduše spolkneme acylpyrin. Místo toho, abychom pokáceli deset tisů na jednu dávku docetaxelu (patří mezi cytostatika, tedy látky, které se používají k léčbě nádorových onemocnění, například rakoviny prsu, pozn. red.), raději ji vyrobíme chemicky. Tím zároveň šetříme přírodu, protože konkrétně užívání docetaxelu vedlo k tomu, že byl v USA téměř vyhuben tis červený. Klasickou medicínu a přírodní léky bych tedy určitě nestavěla jako dva kontroverzní světy, příroda je jedna velká chemická laboratoř.

Liší se nějak taková přírodní léčivá látka od chemicky syntetizované?
Rozdíl je v tom, že chemicky vyrobené léky obsahují přesně dané množství účinné látky, zatímco v rostlinách jsou i ty definované látky v kontextu komplexní směsi přírodních látek. Na druhou stranu se zdá, že právě v tom spočívá výhoda některých přírodních léků. Účinek mnohých z nich totiž zajišťuje právě součinnost desítek dalších látek, na rozdíl od toho, když z nich izolujeme jen jednu konkrétní chemikálii. 

Jenže u většiny přírodních produktů je zásadní problém v dávkování. Uvaříte-li si čaj z podbělu, bude v něm účinných látek opravdu jen minimum. To platí i o přírodních produktech v podobě potravinových doplňků. Obsah účinných látek je vesměs velmi nízký a člověk by jich musel sníst celou krabici najednou, aby do sebe dostal „farmakologickou“ dávku konkrétní účinné látky.

Takže k potravinovým doplňkům jste spíše skeptická?
Pokud v nich skutečně „něco je“, v jejich účinek věřím. Je ale otázkou, zda ty, které jsou na trhu, jsou skutečně tím, za co se vydávají. V roce 2015 se v USA uskutečnila studie, která ukázala, že téměř osmdesát procent potravinových doplňků na trhu neobsahuje ty látky, které jsou na obale deklarovány. To je také jeden z důvodů, proč jsem se pustila do vývoje zázvorových tobolek.

V účinky kterých konkrétních potravinových doplňků na bázi přírodní látek vy osobně věříte?
Je jich celá řada. Namátkou ginkgo biloba, který se užívá na zlepšení prokrvení, dále preparáty na bázi rutinu z kaštanu, které mají pozitivní vliv na zpevnění cév. Dříve šlo o registrovaný lék, který ale před lety, stejně jako např. vitamin D, přešel do formy potravinových doplňků. Farmaceutické firmy totiž zjistily, že pokud jsou některé látky při běžném používání bezpečné, je jednodušší je mít registrované pod potravinovými doplňky než pod léky, protože i udržování lékové registrace je stojí spoustu peněz.

Vy sama nějaké doplňky užíváte?
Ano, pokud mám informace, že jsou z kvalitního zdroje. Momentálně tak více než rok pravidelně beru právě zázvorové tobolky Eligin, k jejichž vývoji jsem přispěla. A musím říct, že se cítím velmi dobře. Prakticky se mi vyhýbají infekce, nebolí mě klouby. A hlavně vím, co v nich je.

A co vaši pacienti? Nestálo by za to si účinnost ověřit přímo na nich?
Mám to v plánu, ale spíš jen tak pro sebe, ne v rámci nějakého seriózního výzkumu. Postupně si tyto informace sbírám a jakousi zpětnou vazbu už mám od prvních pacientů, kterým jsem loni na podzim věnovala první testovací vzorky. Šlo o pacienty, u nichž jsme vyloučili dostupnými prostředky poruchu imunity, která se dá léčit „klasickým“ způsobem, přesto si stěžovali na časté infekce nebo lehčí formy alergií. Většina hlásí, že při užívání zázvorových tobolek prakticky nestonali. Ale nezapomeňme, že existuje placebo efekt. Pokud nemáte klasickou kontrolovanou klinickou studii, nelze činit žádné závěry.

Jak se lékařka, která se významně podílí na zrodu velmi sofistikované a nadějné nové metody boje s rakovinou, dostane k vývoji potravinového doplňku na bázi zázvoru?
Kromě vědecké práce, která zahrnuje výzkum protinádorové imunity, jsem praktickým klinickým imunologem a alergologem. Mám v ambulanci řadu pacientů, kteří trpí opakovanými infekcemi, a přitom u nich nenajdeme závažnější poruchu imunity, která by se dala léčit „moderní“ medicínou. A ti se nás pak ptají, co tedy mají užívat. Právě kvůli pochybnostem o kvalitě různých potravinových doplňků jsem si říkala, že by nebylo špatné mít aspoň jeden, za který se můžeme zaručit. 

Léčivé účinky rostlin studuji dlouhodobě a zázvor mi v tomto kontextu vyšel jako nejzajímavější. Je to jen taková moje „hračka“, která zkrátka vyplynula z každodenní praxe. Ale také reakce na to, když jsem zjistila v rámci vývoje našich protinádorových vakcín, jak je vývoj léků složitý, drahý a dlouhý.

Týdeník TÉMA

Vychází každý v pátek

Týdeník TÉMA

Rozhovor s MUDr. Bartůňkovou vyšel v září v týdeníků TÉMA.

S tím máte, řekla bych, bohatou zkušenost, v rámci projektu nádorových vakcín na bázi dendritických buněk (část bílých krvinek, pozn. red.), který vedete od roku 1996.
Začínali jsme v době, kdy tato metoda byla považována za léčebný postup. Takže by podobně jako například transplantace orgánů nebo kostní dřeně mohl být zaveden do lékařské praxe bez dalších překážek. Jenže v roce 2002 se měnila evropská legislativa a naše protinádorová vakcína z dendritických buněk se dostala do kategorie léčivých přípravků a vývoj začal spadat pod zákon o léčivu. V praxi to znamená výrobu v superčistých prostorách podle zásad správné výrobní praxe, klinický vývoj od fáze I do potvrzovací fáze III podle regulí GCP (good clinical practice, tedy standardy pro správnou klinickou praxi, pozn. red.) a pak teprve registrace, úhrada a léčení pacientů. To je vývoj, který stojí stovky milionů korun. 

V té době jsme ale byli s metodikou relativně daleko, tak se nám to nechtělo úplně vzdát. Podřídili jsme se legislativě, vybudovali jsme s podporu Fakultní nemocnice v Motole superčisté prostory, vypracovali metry papírové dokumentace, na základě níž nám SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv) schválil studii fáze I, sehnali jsme financování pomocí grantových peněz, to vše proto, abychom mohli legálně vakcínu aplikovat pacientům. A tato naše cílevědomost nakonec zaujala i investory, kteří převzali další vývoj této vakcíny. Ale to je už jiná kapitola.

Která ovšem stále není uzavřená, protože klinické studie ještě nejsou u konce. Nejsou pro vás tyto zázvorové tobolky jakousi letmou odbočku k něčemu, co přináší okamžitý výsledek?
Máte naprostou pravdu. Další důvod, proč jsem se obrátila k potravinovým doplňkům, byla nákladnost a zdlouhavost vývoje léčivých přípravků. Také jsem se začala dívat na vývoj léků z ekonomického pohledu: farmaceutická firma, která vyvíjí lék podle současných legislativních požadavků, chce samozřejmě finanční návratnost té příšerné počáteční investice. A ta je spojena mimo jiné s patenty. Musí tedy vyvíjet lék, který má patentovou ochranu, aby to zaručilo určitou exkluzivitu a finanční návratnost. 

Ale vyvíjet lék na bázi celých rostlin, tedy tak, aby obsahoval komplex všech účinných látek? To se nedá patentovat, a tudíž se to nikomu nevyplatí, i kdyby to bylo sebevíce účinné. A tak jsem si řekla, že najdu rostlinu, která má bezpečnostní označení GRAS, což znamená „bezpečný“, a přitom bude mít nějaký vliv na imunitu. Z možných kandidátů mi zázvor vyšel jako nejlepší.

Není vývoj zázvorových kapslí jen „nošení dříví do lesa“? Vždyť podobných preparátů bude na trhu asi vícero.
Při vývoji jsme si udělali rešerši, co je na trhu k dispozici. A kupodivu přinejmenším na českém trhu nebylo prakticky nic. Na Alibabě nebo na Amazonu (celosvětové internetové obchody, pozn. red.) si zázvorových přípravků můžete koupit několik. Ale o jejich kvalitě nic nevíme. O tom našem ano. Víme, co obsahuje a kolik toho tam je. 

Neznamená to, že jiné potravinové doplňky nejsou kvalitní. Já jen nevím, které to jsou. Pokud byste totiž chtěla porovnat účinnost různých přípravků, tak to zase znamená najít vhodnou indikaci, stanovit vhodné dávkování, oslovit stovky pacientů, které by bylo potřeba sledovat, a na závěr vše vyhodnotit. A stovky milionů jsou fuč. Proč by to někdo dělal?

Prof.MUDr.Jiřina Bartůňková ,DrSc

  • Narodila se v Praze 5.února 1958. Vystudovala Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze, kde v roce 1983 promovala.
  • V letech 1983-1995 pracovala na oddělení klinické imunologie v Praze. Atestaci z vnitřního lékařství složila v roce 1989 a v roce 1991 získala specializaci v oboru imunologie a alergologie. Habilitovala v roce 1995 na 2. lékařské fakultě UK, kde je od tohoto roku přednostkou Ústavu imunologie.
  • Doktorskou disertační práci obhájila v roce 2001 a v roce 2003 byla jmenována profesorkou imunologie.
  • Publikovala řadu původních prací v Česku i v zahraničí.
  • Je vdaná, má dvě dcery: Lenku (1985) a Janu (1991).

S vývojem zázvorových tobolek vám pomáhali kolegové z Výzkumného ústavu potravinářského. Vaše spolupráce prý ale začala mnohem dřív…
To je pravda. Přispěli k vylepšení naší vakcíny. Inspirovali nás k nové metodě zabíjení nádorových buněk, kterými „krmíme“ dendritické buňky, a to vysokým hydrostatickým tlakem, který se používá ke sterilizaci zeleniny a džusů. Vyzkoušeli jsme tlak místo UV záření, které jsme k usmrcování nádorových buněk používali do té doby, a ukázalo se, že tato nová metoda je vhodnější. Nádorové buňky totiž umírají tzv. imunogenní buněčnou smrtí, což znamená, že se imunitnímu systému více zviditelní a on je pak může lépe rozpoznat a vypořádat se s nimi. S „potravináři“ jsme tedy v dlouhodobém kontaktu. 

Věděla jsem, že vyvíjeli chmelové přípravky, lignany ze smrku, takže jednou přišla řeč i na zázvor. A domluvili jsme se, že se na něj vrhneme společně. Nejprve jsme zkoušeli přesnídávky, ale ty kromě mě nikomu nechutnaly a k tomu byly moc výrobně drahé. Spolu s ing. Vokurkou z komerční firmy jsme se pak orientovali na sušený zázvor, který by se dal „schovat“ do tobolek. Zorganizovali jsme dovoz různých druhů vzorků a pracovníci Akademie věd v Českých Budějovicích nám pomohli se stanovením účinných látek. Provedli celou řadu analýz zázvorových oddenků z Asie a Afriky. Ing. Vokurka pak celý projekt dotáhl až do formy potravinového doplňku a jeho uvedení na trh.

Stejně si říkám: proč zrovna zázvor? Nic proti němu, sama ho mám ráda, ale adeptů by byla celá řada. Mluví se o léčivém efektu rakytníku, ženšenu, svého času byla velmi populární echinacea, a dalo by se pokračovat. Proč tedy právě on?
Máte pravdu, těch kandidátů je více. Člověk ale nemůže dělat všechno. Zázvor je rostlina, která se používá více než 2 000 let ve východní medicíně, takže si vědci řekli, že na ní asi něco bude. Díky tomu je o něm a o účinných látkách v něm asi nejvíce vědeckých publikací. Na základě toho jsem se pro něj rozhodla i já. A také proto, že mi chutná, stejně jako vám a řadě dalších lidí.

No právě, zázvor chutná řadě lidí. Jenže když ho polknete v podobě pilulky, o ten chuťový vjem se připravíte. Nebo se pletu?
Je pravda, že zázvorový prášek je obalen speciální kapslí. Díky tomu se po zapití rozpouští až ve střevě, a tak se lze zároveň vyhnout jeho pálivému účinku v jícnu nebo žaludku, který ne každému dělá dobře. Kdo má ale typickou palčivou chuť zázvoru naopak rád, může obsah kapsle vysypat a užít extrakt samostatně, třeba jako koktejl. A navíc nemusíte loupat, strouhat, louhovat... To mě u zázvoru vždycky zdržovalo i otravovalo.

Látky, které jsou v případě zázvoru nejvíce ceněné, jsou 6-gingerol a 6-shogaol. Co jsou zač?
Rostlinné polyfenoly, látky, které jsou zodpovědné za palčivou chuť zázvoru. Obecně se tvrdí, že právě pálivé látky, tedy například i v pepři nebo v paprice, mají pozitivní účinek na zdraví.

Jak konkrétně tyto látky fungují? Mluví se o pozitivním efektu na imunitu. Pod tím si můžeme představit lepší obranyschopnost proti běžným nemocem, jako je nachlazení, rýma nebo viróza. Co dál dokáže?
Gingeroly a shogaoly ovlivňují v buňce celou řadu metabolických pochodů. Z experimentálních důkazů víme, že fungují podobně jako například nesteroidní antirevmatika, čili třeba brufen, ale také jako kinázové inhibitory, užívané jako biologická léčba některých nádorů. Nebo jako inhibitory receptorů způsobujících zvracení. Proto jsou používány u kinetóz (nevolnost při cestování např. autem, pozn. red.) včetně mořské nemoci, ale také ke zlepšení nauzey (nevolnosti) a zvracení při chemoterapii nádorových onemocnění – doporučují to i v renomovaných amerických nemocnicích. Jedna studie u lidí prokázala pozitivní vliv na snížení příznaků alergické senné rýmy, srovnatelné s užíváním běžných antihistaminik. 

Takže mechanismus účinku látek v zázvoru je komplexní a záleží na uspořádání pokusu, dávce a mnoha dalších faktorech. Asi nejdůležitějším efektem jsou však protizánětlivé a antioxidační účinky, čímž se zázvor podílí i na protinádorovém mechanismu, protože chronický zánět může přispívat k rozvoji nádorových onemocnění.

Takže dlouhodobá konzumace zázvoru může mít i protinádorový efekt?
Teoreticky ano, prakticky se to dá ale těžko ověřit, čili tento účinek u lidí je na úrovni spekulací, protože žádné takové studie nebyly provedeny. Naopak u zvířat jich je řada, třeba studie u myšího modelu karcinomu prostaty prokázala, že hlavní komponenty zázvoru – gingeroly a shogaoly, které byly testovány jednotlivě – mají určitý efekt na zpomalení nádorového růstu. Jejich účinek je ale podstatně menší než extrakt z celého zázvoru, který obsahuje stovku chemických sloučenin. Je to jeden z důkazů, že izolované produkty nemusí být až tak účinné jako celý komplex rostlin. 

Jaká dávka ale může mít tento efekt u lidí, není právě pro nedostatek klinických studií zcela zřejmé. Dále se uvádí, že protizánětlivé účinky zázvoru by měly přispět ke zpomalení artrózy, ale i aterosklerózy, Alzheimerovy choroby, diabetu 2. typu a tak dále. Ale důležitý je tady ten podmiňovací způsob „měly by“, čili počítáme s tím jen teoreticky. Existují na to studie u zvířat, ale relevantních klinických studií u lidí je velmi málo. Protože je nikdo nezaplatí.

Můžete podle toho, co o zázvoru víte, říct, jestli jsou jeho účinky spíše preventivní, nebo i léčebné?
Zdá se, že u těchto komplexních látek rostlinného původu je preventivní působení asi nejdůležitější. Ale znovu – nejsou na to žádné studie. Představte si, že budete chtít prokázat, že užíváním zázvoru předejdete Alzheimerově chorobě. Na to budete potřebovat tisíce lidí, desítky let a miliardy korun. Myslíte, že by se taková studie někdy zrealizovala?

Hádám, že ne. Proč ale vlastně jíst zázvorové tobolky, když si mohu koupit zázvor čerstvý?
A to je právě ono: otestovali jsme celou řadu zázvorů z různých supermarketů i z řady dalších zdrojů z celého světa. A obsah účinných látek se mění s odrůdou, dobou sklizně, skladováním a dalšími faktory. Čaj, který si v červnu uvaříte ze zázvoru z jednoho obchodu, bude mít zcela jiný obsah účinných látek než ten, který si v zimě koupíte v témže nebo jiném obchodě. Protože jsme chtěli mít pod kontrolou obsah účinných látek, vybrali jsme proto pro naše tobolky jednu odrůdu, která měla nejvyšší obsah shogaolů a gingerolů.

Odkud je ten „váš“ zázvor?
Od dodavatele z Indonésie, který ho pěstuje v bio kvalitě a v podmínkách ekologického zemědělství.

Takže eko a bio kvalita má případně vliv i na množství účinných látek?
Tato odrůda nám co do obsahu gingerolů a shogaolů skutečně vyšla jako nejvhodnější, avšak eko ani bio kvalita nemá přímo na obsah účinných látek vliv. Spíše nám šlo o obsah chemikálií znečišťující prostředí. Chtěli jsme získat čistý produkt, který neobsahuje pesticidy a herbicidy nebo těžké kovy, které bychom pak polykali spolu s potravinovým doplňkem.

Dočetla jsem se ale, že ani vysoký obsah účinných látek v oddenku sám o sobě nestačí a je potřeba zázvor vhodným způsobem upravit. Jak?
V principu jde o to, že když rostliny vystavíte určitému stresovému podnětu, změní obsah účinných látek. Takových podnětů může být celá řada, ale já bych to zúžila na to, že zázvor zkrátka musíte zahřát, aby v něm obsah zejména shogaolů vzrostl. Proto také nemá cenu jíst zázvor jen tak nastrouhaný „za syrova“, ale je potřeba ho alespoň přelít horkou vodou. V tomto případě je tedy stresovým podnětem zahřátí, jindy to může být přidání oxidačních činidel a podobně.

Je možné to se zázvorem lidově řečeno přehnat?
Na internetu jsem se dočetla, že v sušené formě bychom neměli denně přesáhnout dávku jednoho gramu a čerstvého zázvoru si prý můžeme dopřát maximálně čtyři gramy... Tohle jednou někdo napsal na internet a od té doby se to opisuje pořád dokola, ale k tomuto tvrzení jsem nikde nenašla věrohodný zdroj. Individuální snášenlivost je různá, někdo zkrátka nemá tuto palčivou chuť rád, a pokud mu vadí i paprika, dost možná mu nebude dělat dobře ani zázvor. 

Pokud se ale bavíme o bezpečnosti užívání, tak klinické studie u lidí prokázaly, že se zázvor a jeho účinné látky v těle neakumulují. To znamená, že dlouhodobé podávání je bezpečné. Mohu citovat další vědecké práce: dávka 2 g denně suchého zázvorového extraktu po dobu 28 dní nevykazovala žádné vedlejší účinky u zdravých dobrovolníků, stejně tak dávka 40 g vařeného kandovaného zázvoru po dobu 2 týdnů neměla vedlejší účinky a neovlivnila funkci krevních destiček. U krys nemělo 13týdenní podávání 500 mg/kg zázvorového oleje žádný toxický efekt. Podobně bez toxického efektu bylo podávání alkoholového extraktu ze zázvoru po dobu 30 dní denně nebo obden až do dávky 5 000 mg/kg. To je jen zlomek studií, na jejichž základě americká FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, pozn. red.) považuje zázvor za bezpečný.

Když už jsme u těch internetových dezinformací, co je pravdy na tom, že diabetici by se konzumaci měli vyhnout?
Nic. Naopak existují studie, které ukazují, že užívání různých zázvorových doplňků u diabetiků 2. typu (tedy pacientů, kteří většinou nepotřebují inzulin) zlepšuje metabolismus i poškození cév, které je s tímto onemocněním často spojeno. Upravuje totiž hladinu cukrů a tuků v krvi, což vede k ochraně cév před dlouhodobými důsledky tohoto typu diabetu.

Nechystáte si vedle zázvorových kapslí pořídit nějakou další „hračku“, na bázi jiné rostliny nebo byliny?
Zatím ne. Píšu učebnici imunologie pro praktické lékaře a s mými spolupracovníky se snažíme vyvinout další formu imunoterapie. A kromě toho si užívám vnoučat.

Autor:
  • Nejčtenější

Jak poznat černý kašel

9. listopadu 2013,  aktualizováno  15.3 11:04

Záchvaty kokrhavého, zajíkavého kašle, které mohou trvat až půl roku. Mnohdy je nemoc spojena se...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

13. března 2024  21:50

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Příběh Zdeňka: Chci se stát otcem, moje žena je proti. Kamarádka nabízí řešení

18. března 2024

Vždycky když slyším o tom, jak si ženy stěžují na muže, kteří nechtějí mít děti, tak se musím...

Zhubla 35 kilogramů. Připadám si teď mladší a plná energie, říká Petra

12. března 2024

Petra vyzkoušela spoustu diet. Dokonce docházela i za výživovým poradcem, ale zhubla jen částečně....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Orgasmus zažijete i při sportu a další zajímavosti ze světa ženského vyvrcholení

14. března 2024

V sexuálním životě sice orgasmus nemusí hrát hlavní roli, ovšem jestli něco vede ke šťastnému...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Žena měla dost domalovávání obočí, tak si ho nechala transplantovat

19. března 2024  8:16

Devětadvacetiletá Siham Cyrine utratila v přepočtu téměř sto dvacet tisíc korun za transplantaci...

Muffiny z velikonoční nádivky

Muffiny z velikonoční nádivky
Recept

Střední

60 min

Upečte letos na Velikonoce místo klasické nádivky tyto slané muffiny.

Jehněčí hřbet s kroupami

Jehněčí hřbet s kroupami
Recept

Střední

60 min

Máte rádi jehněčí maso? Pokud ano, vyzkoušejte recept na jehněčí hřebínky.

Pošírovaná vejce s játry na víně a bramborovou omáčkou

Pošírovaná vejce s játry na víně a bramborovou omáčkou
Recept

Lehké

35 min

Snadný a velmi chutný recept na játra v bramborové omáčce.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...