Každý z homeopatických léků stimuluje přirozený mechanismus organismu a usměrňuje jeho nezdravé reakce - například alergie.
Princip homeopatické léčby je znám tisíce let. Přípravky na něm založené používal už ve 4. století před naším letopočtem řecký lékař Hippokrates. Za zakladatele moderní homeopatie je považován Němec Samuel Hahnemann (1755-1843).
Homeopatická léčba se nesnaží potlačovat příznaky nemoci, ale povzbudit sebeobranné mechanismy pacienta tak, aby choroba vymizela přirozenou cestou.
Tento způsob pochopitelně vyžaduje citlivý a poučený přístup lékaře, který zná limity homeopatie. Když zjistí, že možnost aktivace vlastních obranných pochodů organismu je vyčerpána, musí hned nasadit jinou léčbu.
Od pacienta se zase čeká, že bude celou dobu bedlivě sledovat, jak jeho tělo na léčbu reaguje.
Homeopatie je terapie individuální, respektuje jedinečnosti každého organismu. I proto je nezbytná dokonalá spolupráce pacienta a lékaře. Prvotním cílem není "jen" zmírnění bolesti či sražení horečky jako u klasického léku, ale definitivní odstranění problémů.
Výchozími surovinami pro výrobu homeopatických léků jsou rostlinné a živočišné látky a minerály. Léčivý extrakt se pak do těla dostává nejčastěji s granulí laktózy nebo sacharózy. Obsah cukru je zanedbatelný, nemůže ohrozit ani diabetika.
Působení homeopatik je nechemické, proto nehrozí vedlejší účinky známé u klasických léků. Ani těhotenství není překážkou. Ba právě naopak - celou řadu problémů spojených s těhotenstvím, porodem, šestinedělím a kojením je možné odstranit nebo zmírnit právě homeopatickými léky.
Homeopatie umožňuje odstranit velké množství potíží, které lidi každodenně trápí, ať už se jedná o celoroční alergické rýmy či projevy stresu nebo nervozity.
