František Ferda: jasnovidný farář

  • 1
V knize Život bez smokingu popsal Bohumil Hrabal svou návštěvu u pátera Ferdy. Popsal i údiv malíře Jiřího Anderleho, který jej doprovázel, nad tím, jak mohl kněz vědět o naftových kamnech, která má pár měsíců doma a jež byla podle něj příčinou mistrových potíží.

Spisovatel se o farářových jasnovidných schopnostech přesvědčil také: „Jak můžete nosit barvu, která vás zabíjí?“ Tím Ferda narážel na jeho šatník, který sice nikdy na vlastní oči neviděl, ale věděl, že je plný hnědých obleků.

Třicet diagnóz denně
Jasnovidný páter František Ferda (1915-1991), který většinu svého léčitelského života prožil v Sušici, se nesmazatelně zapsal mezi legendární postavy českého léčitelství minulého století.

Na kněze byl vysvěcen v roce 1939 a působil na Sedlčansku. Roku 1951 byl zatčen a v procesu s dalšími faráři odsouzen. Ve vězení strávil devět let a teprve léta po propuštění mu bylo dovoleno vrátit se ke kněžské službě.

V té době se u něj již začaly projevovat jasnovidné vlohy, které podle svých slov považoval za zděděné. V polovině 70. let zahájil dlouholetou spolupráci s PhDr. Zdeňkem Rejdákem, který s ním prováděl mnoho cílených diagnostických experimentů.

Ferdovo umění mohli ověřit i světoznámí badatelé v oboru psychotroniky na dvou světových kongresech a během několika návštěv v Moskvě. Farářovy ojedinělé jasnovidné schopnosti tak kromě jiných potvrdili Američané J. G. Pratt a Stanley Krippner nebo Japonec Toshia Nakaoka.

Páter František Ferda prováděl maximálně třicet diagnóz denně. Fyzická přítomnost nebyla nutná a mnohdy stačila i rukou psaná kartička s osobními daty. Když se na dotyčného soustředil, během minuty se mu na tváři objevil úsměv, který prozrazoval, že vidí jeho zdravotní stav „jako na dlani“.

Poté začal zapisovat údaje, ruka rychle běhala po papíře a psala čísla. Ferda diagnostikoval v přesných termínech, a pokud to s případem souviselo, přidával i hodnoty ukazatelů. Ruští lékaři opakovaně potvrdili, že vždy šlo o naprostou shodu s výsledky souběžně prováděných biochemických vyšetření.

Česnekové kúry
Vedle přesných diagnóz byly u Ferdy velmi cenné terapeutické rady, které kolovaly mezi lidmi v nesčetných opisech a později vyšly knižně.

Jeho rozsáhlý arzenál přírodních prostředků a bylin obsahoval mnoho účinných postupů české lidové medicíny, jež se dnes zcela neprávem považují za zastaralé, které jsou však díky svému šetrnému vlivu na lidský organismus skutečným dobrodiním - například slavné křenové placky, strouhané brambory, tvarohové zábaly nebo česnekové kúry.

Podle pátera Ferdy vše, co uškodilo zevnitř, by se mělo „vytáhnout“ zvenčí. Jeho pokyny se často zaměřovaly na vyčištění trávicího traktu a úpravu funkce jater. Velmi důležitou úlohu pro něj hrála při nemoci dědičnost, protože byl schopen jasnovidně určovat i nemoci předků a jejich vliv. Za zlomový považoval věk mezi 40 a 45 lety, kdy se podle něho dědičné choroby začínají projevovat výrazně.

Páter František Ferda byl charizmatickou postavou. Během léčitelského působení jej navštívilo na sto tisíc lidí. Všichni vzpomínali s vděčností nejen na jeho umění a vlídnost, k níž jej předurčovalo kněžské povolání, ale i na osobitý humor, kterým oplýval.

Jeho smrt zvláštním způsobem předznamenala odchod mnoha dalších legendárních léčitelů v průběhu několika dalších let a svým způsobem uzavřela zřejmě neopakovatelnou kapitolu v historii zdejšího léčitelství.