1. Nedostatek citu
Pokud dítě necítí, že ho mají rodiče rádi a nezajímají se o ně, může mít v budoucnu i ono problémy vyjádřit svoje city. Je smutné, ustrašené a někdy i agresivní. Lásku a zájem si může u jiných vynucovat nebo „kupovat“. To když například rozdává vrstevníkům dárky. Anebo začne hledat „náhradní“ rodinu například v partě.
2. Málo času
Rodiče by si na děti měli udělat čas každý den. Nemusí mít výčitky, pokud budou trávit společné chvíle třeba jen hodinu denně. Důležité je hlavně to, jak je prožijí. Měli by se dítěti plně věnovat, hrát si s ním, povídat, vymýšlet plány. V době, kterou si vyčlení pro děti, by se neměli rozptylovat ničím jiným, měli by vypnout mobilní telefon, nevařit, neuklízet, nečíst si časopis.
3. Podceňování schopností
Dítě není méněcenná osoba, která ještě „ničemu nerozumí“. Dospělí by se mu měli snažit odpovědět na každou otázku. Věta „tomu bys stejně nerozuměl“ nemá v jejich slovníku co dělat.
4. Urážení a vysmívání
Urážky, posměch a ponižování vedou k tomu, že dítě ztrácí sebedůvěru. A po čase se přestane rodičům svěřovat. Nejsou pro něj partnery, za kterými by mohlo přijít se svými problémy, bojí se jich. Důvěrníka bude hledat jinde. To je vždy velká chyba, protože rodičům mohou uniknout jeho důležité události a pocity.
5. Velké nároky
Přehnaně velké nároky mohou dítě stresovat. Nechce rodiče zklamat, snaží se, ale pokud nestačí, chápe to jako vlastní selhání. Má strach o svých neúspěších doma říct. Začne lhát, zatlouká, začne se rodičům vyhýbat. Nebo ve snaze všechno stihnout a dokázat přecení své síly a zhroutí se, podobně jako dospělý, který nezvládá své úkoly.
6. Lhaním ztratíte důvěru
Rodiče jsou pro dítě vzorem. Jestliže je přistihne při lži, byť nevinné, ztratí důvěru a naučí se lhát také. Rodiče nemusí dětem říkat vše, ale neměli by si vymýšlet.
7. Domov plný hádek a násilí
Dítě by mělo vždy cítit domov jako nejbezpečnější místo na světě. Pokud jsou hádky a násilí na denním pořádku, bude ustrašené. Jestliže bude bito, může se stát agresivním. Výjimkou nejsou ani poruchy, které vyžadují psychologickou nebo psychiatrickou pomoc.
8. Neschopnost se omluvit
Omluvit se dítěti, pokud udělají rodiče něco špatně nebo například bez příčiny „vybuchnou“, vůbec není jejich selhání. Naopak, dítě cítí a naučí se, že omluva je v životě velmi důležitá. Umí pak omluvy přijímat i samo vyslovovat. Chtějí-li rodiče, aby se dítě umělo omluvit, měli by se omlouvat i oni jemu.
9. Výchova bez povinností
Dítě by mělo cítit nejen lásku, bezpečí a důvěru, ale mělo by znát i své povinnosti a postavení v rodině. Pokud je výchova příliš volná, rodiče dítě šetří a nerozdělí mu hned od začátku svět na práva a povinnosti, velmi mu tím škodí. Až se ocitne bez nich, například v dětském kolektivu, tváří v tvář povinnostem, nebude připravené a bude to pro ně šok a může mít s běžným životem velký problém.
10. Nekonečné výčitky
Nekonečné výčitky typu „kdyby ses líp učil“, „podívej, jak nás ničíš“, „táta má kvůli tobě špatné srdce“ do vztahu mezi dětmi a rodiči vůbec nepatří. Děti si pak často přenášejí model „vyčítání“ do svých vlastních nových rodin.
11. Drahé věci
Dítě, které nosí drahé oblečení, má nejnovější mobil a MP3 přehrávač, nemusí být nutně rozmazlené a zlé. Jde ale spíše o okolí. Jsou děti, které drahé věci nikdy mít nebudou, a jejich jedinou chloubou zůstane „jen“ víkendový výlet do kopců s rodiči. Kvůli těmto spolužákům by rodiče neměli potomkům kupovat tak okatě drahé oblečení nebo předměty. Mohou totiž vzbudit závist, lítost nebo vztek.
12. Život bez starostí
Dítě, které nemá v dětství žádné povinnosti a zodpovědnost - nemusí například pomáhat v kuchyni, chodit s odpadky nebo se občas postarat o mladšího sourozence či vyvenčit psa - vystavují rodiče nebezpečí v budoucnosti. Může mít problémy se zodpovědností, spoluprací s ostatními lidmi nebo řešením problematických situací.
