Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Čtvrtina českých dětí má mobil už ve školce. Jak jim nastavit pravidla?

  • 71
První mobilní telefon není pro děti sice prvním setkáním s obrazovkou a virtuálním světem za ní, ale poprvé je nástroj trvale v jejich rukách. O čem by si při té příležitosti měli rodiče s dětmi popovídat, aby předešli případným problémům v budoucnosti?

Mobilní telefon už dávno není jen způsobem, jak se s dítětem spojit, pokud se zdržíte v dopravní zácpě nebo si přejete zkontrolovat, co si dalo ke svačině. Pro dítě představuje zejména technologickou hračku pro zábavu. Na rodičích je pak, aby správně určili pravidla používání, zejména v prostředí mobilního internetu.

České děti se k mobilním technologiím dostávají poměrně brzy. Téměř čtvrtina (23 %) z nich dostane první mobil ještě před zahájením školní docházky. „A to i přesto, že jen dvě procenta rodičů původně považovala za ideální jim v tomto věku mobil zakoupit,“ poukazuje na kontrast v průzkumu Silvia Cieslarová, ředitelka mobilního segmentu v O2, které výzkum uspořádalo spolu s Univerzitou Palackého v Olomouci. Do osmi let pak podle jeho výsledků vlastní telefon již třetina dětí (32 %) a v jedenácti letech si sebou do školy mobilní telefon nenosí jen dva z deseti školáků. 

Se zřízením mobilního internetu by přitom polovina dotazovaných osob počkala až na druhý stupeň, pětina až po absolvování základní školy. Čtvrtina dotázaných lidí se naopak domnívá, že je vhodné zajistit dítěti internet v mobilu ještě na prvním stupni.

Co dělá dítě on-line? Rodič by to měl vědět

Výchovu dětí rozebírají maminky na Emimino.cz

Pročtěte si diskuze a zapojte se se svým názorem v sekci Výchova

V tomto bodě by rozhodně neměla kontrola rodičů nad činy svých dětí ve virtuálním světě končit. Podle výsledků průzkumu přitom 35 % rodičů totiž vůbec neví, na kterých sociálních sítích má jejich dítě profil, a 28 % lidí netuší, s kým je na nich jejich dítě v kontaktu. Rizik je přitom na internetu nepočítaně a děti si je často neuvědomují.

„Každé šesté dítě nemá problém sdílet po síti své intimní fotografie nebo videa. Výchova k zásadám bezpečného chování v on-line prostředí je tak dnes jednou z nejdůležitějších informací, kterou dětem jejich rodiče mohou vštěpovat,“ říká Tomáš Minka, odborník na internetovou bezpečnost O2.

Rodiče by podle odborníků měli s dětmi probrat zejména otázky ochrany osobnosti (nesdělovat své celé jméno, datum narození, rodné číslo, adresu, školu apod.), ale i pořizování intimních fotografií, sdělování svých hesel kamarádům a i o kyberšikaně. A o těchto tématech by se měli s dětmi bavit pravidelně a rozebírat konkrétní příklady.

Po prvním telefonu brzy často následuje vlastní tablet nebo počítač. Dle průzkumu, který si nechala zpracovat Českomoravská stavební spořitelna, má více než 71 % dětí ve svém pokoji počítač nebo tablet. Rodiče by však neměli nechávat dítě samotné zavřené v pokoji jenom s obrazovkami.

Virtuální svět neodsuzujte, ale raději poznejte

Dětská psycholožka Alena Vávrová vysvětluje: „Děti moderní technologie opravdu hodně baví. Tak moc, že někdy zapomenou na celý svět okolo. A dítě samo většinou neumí odhadnout, kdy už je čas skončit, a už vůbec se nedokáže ovládnout a opravdu skončit. K tomu potřebují pomoc zvenku.”

A právě nastavování hranic ohledně času stráveného u obrazovek je zdrojem rozepří, pláče a uraženosti v mnoha domácnostech. Psycholožka to vysvětluje tím, že rodiče jsou apriori proti veškerým elektronickým zařízením, takže dítě k němu již usedá s pocitem viny. Ten pak rozjíždí jeho nepřiměřené reakce, rodič se vymezí a hádka je na spadnutí.

Rodiče by si proto podle Vávrové měli uvědomit, že důležitý je i způsob, jakým se svými dětmi o virtuálním světě a obrazovkách komunikují.  „Rodiče by měli tento svět vnímat jako pro děti důležitý, jako svět, který osobně prožívají a který je jejich důležitou součástí. A právě tak by k němu měli rodiče přistupovat, s respektem a zájmem. Nejvíce pomůže nastavovat pravidla a hranice „zevnitř“, až když rodiče vědí, co dítě hraje nebo co na zařízení dělá, čemu se věnuje, jaký má daná činnost průběh a zejména co mu to dává. Jiné množství času je třeba věnovat komunikaci přes sociální sítě, jiný programování, jiný hraní her,” dodává psycholožka Alena Vávrová.

, pro iDNES.cz