Na jednu stranu má mobil většina školáků, a to včetně těch nejmladších v prvních ročnících základních škol, vcelku běžné jsou už i u předškoláků. Na druhou stranu známe rozšířené teorie o tom, že mobily dělají děti hloupějšími a že pro ně vhodné nejsou. Navíc mobilům se někdy brání i školy.
Generální rady si dávat nedovolíme, vše je individuální. Ale dovolíme si použít selský rozum, přestože to je v dnešní době poněkud zprofanovaný termín. Tak především, používání mobilu je nutné regulovat.
Mobil lze pokládat za dobrého společníka, pokud si s potomkem nastavíte jasná pravidla. Dítě si může v případě nouze zavolat pomoc a v neposlední řadě je dnes mobil prostě podstatná součást života (či celkově internet), takže pokud se s tím dítě naučí vhodně koexistovat, je to prostě součást jeho vzdělávání.
Pro prvňáky stačí obyčejný mobil
Těžko budeme argumentovat, že za našeho mládí děti mobil neměly. To ho obvykle neměl skoro nikdo, protože do poloviny devadesátých let to byla specialita pro bohaté či spíš velmi bohaté. A mladší rodiče už budou mít zřejmě větší pochopení.
A jaký mobil vybrat? Děti často dědí přístroje po rodičích. Jenže prvňák sice může být z iPhonu po rodičích nadšený, ale ideální mobil to pro něj být nemusí. Pro nejmladší školáky je vhodný laciný obyčejný mobil. Psát zprávy zřejmě nebudou a pro možnost kontaktu je obyčejný mobil ideální. Klíčová čísla je snadné schovat na rychlou volbu pod jednotlivé klávesy a dítě nebude na telefonu trávit hodiny hraním her ani internetováním. Ne že by oboje „hloupé mobily“ neumožňovaly, ale je to, když už, jen jejich nouzová doplňková služba.
Drahý ideálU dětí hrozí, že telefon rozbijí nebo utopí. Na trhu jsou odolné přístroje i telefony, které přežijí i pád do vody. Ale jsou drahé či dokonce velmi drahé. Proto je potřeba přikoupit ochranu: fólii na displej a pouzdro. Před utopením sice telefon neuchrání, ale pro běžné pády by to měla být dostatečná ochrana. |
Obyčejné mobily jsou levné, pořídíte je už okolo 500 korun, a vlastně nemá cenu kupovat dražší. Výbava je u všech skoro stejná. Výdrž baterie je s ohledem na možnosti těchto přístrojů výborná, což je jasné plus. Telefony jsou lehké a malé. Obvykle jim tolik neuškodí pády, čemuž se u dětí asi nevyhneme. A i když se poškodí, tak několik stokorun lze snadno oželet. Do tisícikoruny seženete i odolné tlačítkové telefony, které jsou však větší a těžší.
Jakmile se děti naučí číst a psát, asi začnou toužit po smartphonu. Pokud jim ho dovolíte a nebude to něco z vašeho šuplíku už vyřazených přístrojů, tak se řiďte následujícími pravidly.
V principu není vůbec nutné kupovat drahé telefony, vhodné nejlevnější pořídíte pod tři tisíce korun a další desítky modelů koupíte do 4 000 korun. To spíš myslete na příslušenství v podobě ochranné fólie na displej a dobrého krytu. To jsou stokorunové položky, které se rozhodně u dětského mobilu vyplatí. Navíc si tak potomek může přístroj vylepšit podle svého vkusu.
Parametrové minimum
Při výběru smartphonu se snažte držet následujících minimálních parametrů: HD displej, 3 GB operační paměti, 64 GB uživatelského místa a baterie s kapacitou 4 500 mAh.
Displej důležité je rozlišení
Menší rozlišení než HD nekupujte, ostatně, mají ho jen opravdu jednoduché přístroje, které za to nestojí. Naopak pod 4 000 korun seženete už i telefony s FHD rozlišením. Je logicky lepší, ale nutnost to rozhodně není. U velikosti úhlopříčky si nevyberete, drtivá většina telefonů v dané cenové kategorii má úhlopříčku okolo 6,5 palce. Menší se dnes už nedělají, respektive je mají odolné smartphony, ale ty jsou velké a těžké.
Operační paměť minimum 3 GB
Tady platí čím víc, tím lépe. V dané cenové kategorii najdete telefony s 2 až 4 GB. Doporučujeme minimálně tři a lépe 4 GB.
Uživatelská paměť čím víc, tím lépe
Zde platí v podstatě to samé, co u operační paměti. Nejlevnější mobily mají 16 GB, což je dnes už strašně málo, počítejte totiž, že z uvedené velikosti si část vezme operační systém. Další možností je 32 GB, ale dnes již za dobré peníze koupíte telefony s pamětí 64 GB. A to by dětem už stačit mělo. Paměť lze v drtivé většině rozšířit paměťovou kartou, ale to je dalších několik stokorun a riziko, že ji potomek ztratí.
Procesor jen malé rozdíly
V této cenové hladině žádný výkonný čip nedostanete. Zhruba platí, že čím dražší telefon, tím lepší procesor bude mít, ale ani tak zásadní rozdíly nečekejte. Vyhnuli bychom se čipu UNISOC SC9863A od čínského výrobce, naopak jeho čip T700 špatné parametry v rámci dané kategorie nemá. U nejlevnějších je zlatým středem Mediatek Helio G35.
Baterie aspoň na jeden den provozu
Výrobci ví, že u levných smartphonů je pro zákazníky velká baterie důležitý benefit. Takže naše minimum 4 500 mAh splňuje velké množství přístrojů a velmi často dostanete článek s kapacitou přes 5 000 mAh i více. To je na den provozu dost i s rezervou.
Fotoaparát nedůležitá položka
Každý z telefonů, který splňuje výše uvedená minima, bude mít fotoaparát, a to i vpředu. Ten hlavní pak bude mít i víc objektivů. Jejich parametry podstatné nejsou, žádné špičkové snímače nelze v této kategorii očekávat, a ani to není podstatné.
Další funkce čtečka otisků
V rámci našich parametrů budou mít všechny přístroje LTE, což je pro internet dnes nutnost. Stejně tak mají wi-fi. Je nutné, aby telefon byl zabezpečený, k čemuž je nejpohodlnější čtečka otisků. A i to všechny mobily z našeho výběru splňují, dokonce u hranice 4 000 korun už najdeme i přístroje s čtečkou v displeji. Ale to je v našem případě zbytečná vychytávka.
Čeho se vyvarovat nejlevnější nebrat
Nejlevnější smartphony na trhu koupíte už od tisícikoruny. Jejich parametry jsou však hodně ošizené. Mají displeje s malým rozlišením, málo paměti a některé nepodporují LTE.