Nejedla se drůbež, zajíc a vůbec všechno, co má peří, křídla nebo rychlé nohy, jinak by štěstí uletělo nebo uteklo k sousedům a majetek by se v novém roce rozletěl.
Z pranostik připadající na první lednový den je asi nejznámější úsloví "Jak na Nový rok, tak po celý rok". Na vesnicích se proto dříve všichni snažili mít v kapse nějaký
peníz.
Naši předci měli začátek roku spojen s celou řadou tradic a zvyklostí.
Například podle příchodu prvního hosta se věštila budoucnost - stařena znamenala hádky a nepříjemnosti. Zato dítě, mladá dívka či muž přinášeli do chalupy lásku a svornost.
Nesmělo se sušit prádlo, jinak by se hospodyně usoužila. Ze světnice se nesmělo nic vynést ani vymést.
Čarovala se i o ženicha. Když první ze mše šel muž, děvče se do roka vdalo, když žena, muselo si ještě počkat. Stařena slibovala osud staré panny, dítě zase ztrátu věnečku bez veselky.
Pálenka a vdolky za koledu
Po domech chodili pekařští a sladovničtí tovaryši převlečení za maškary. Koledovali, zpívali a peroutkami ometali prach. Za námahu dostali jídlo nebo grošík.
Někde chodily na koledu i ženy. Měly hlavy zahalené šátkem a nosily s sebou husí křídlo a hrneček s kolomazí. Nepozorného hospodáře nebo hospodyni na rukou a v obličeji kolomazí začernily. Jako výslužku dostávaly skleničku pálenky a něco dobrého k zakousnutí, nejčastěji vdolky.
Teprve druhá polovina 19. století a příchod roku 1900 udělal z novoročních oslav jeden z nejbujnějších svátků v roce.
