Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chcete-li mít spokojené děti, buďte líní rodiče

  0:34aktualizováno  0:34
Kolik rodičů, tolik názorů na výchovu. V Česku jsme vždycky spíš spoléhali na autoritu, pevnou ruku a striktní vedení. Teď se nám to zajímavě míchá s přílivem bezautoritativní výchovy ze Západu a možná, že z toho vyjdeme s mnohem menším výchovným zápřahem, než na jaký jsme byli zvyklí. A to nezní špatně.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Je neděle, venku vodorovně prší a psa by nevyhnal ani největší sadista. Nejkrásnější možné počasí pro válení se doma. V takové víkendy bylo pro mě jako pro dítě největším snem polehávat na gauči a číst a číst a číst.

Moje děti můj sen bohužel nesdílejí. „Mami, já se strašně nudím! Co mám dělat?“ Jak se můžou nudit? Lehce. Všechen jejich volný čas je jindy pečlivě zorganizovaný. Do školy, do družiny, na skauta, na jógu, na zpěv, rychle domácí úkoly, večeře, umýt a spát. O víkendu jim chybí vedoucí, organizátor, který by jim řekl, co mají právě v tuhle chvíli dělat. Což je zřejmě přímý důsledek toho, že jsme příliš aktivní rodiče.

Nedáme dětem prostor a klid, pořád je někam posunujeme, něco do nich hučíme a ony si pak neumějí samy hrát. Výchovná zásada budoucnosti, která z toho vyplývá, zní uchu uštvaného moderního rodiče jako rajská hudba: nechte je na pokoji.

Jde to úplně proti naší intuici, že ano? Všichni tak nějak máme pocit, že děláme pro svoje děti málo. Že je málo bavíme, málo se jim věnujeme, málo rozvíjíme jejich vrozené talenty, málo je vzděláváme a připravujeme na dospělý svět. Cpeme do programu svých dětí další a další položky, organizujeme jim všechen čas, až nakonec nemají chvilku pro sebe. A když mají, nevědí, co s ní. Možná je vážně čas udělat krok zpátky a nechat je trochu dýchat. Vítejte tedy v kurzu pro líné rodiče.

Lekce první - úklid pokojíčku

V ideálním případě byste ukládali děti ke spánku v útulně uklizeném pokoji, kde by krabice s hrami byly srovnané podle velikosti. Ve skutečnosti se musíte k postýlkám dětí prokopat hračkami, které pokrývají koberec. A to si ještě můžete gratulovat, když nešlápnete na kostičku z lega. Protože tohle, a ne odchod dětí z domova je nejbolestivější zkušeností rodiče.

Odolejte touze vytáhnout děti za uši z postele a donutit je okamžitě vše nahrnout hokejkou pod postele (dětská představa úklidu). Buďte líní a zachraňte si klidný večer. Oznamte jim, že do konce týdne budou mít pokojíček uklizený, nebo se nejde do kina. Větším dětem můžete pohrozit návštěvou tříhodinového filharmonického koncertu, to taky zabírá. Když to zvládnete, ubude vám nervů, dětem přibude pocit zodpovědnosti a vy máte první jedničku z našeho kurzu.

Kniha Líný rodič

Legendární knihu od Toma Hodgkinsona Líný rodič koupíte za 149 Kč na Knihy.iDNES.cz.

Mantra zní jednoduše:

Zdá se vám, že takhle vychováte z dětí bordeláře? Vzpomeňte si na sebe. Donutil vás přísný postup vašich rodičů k častějšímu úklidu? Nedonutil. Ctít pořádek vás naučil až vlastní byt. U vašich dětí to asi dopadne stejně, tak proč zbytečně vytvářet stresové situace.

Lekce druhá - zájmové kroužky

Líný rodič vychovává své dítě k zodpovědnosti. Když necháte na svých dětech rozhodnutí, na jaké kroužky chtějí letos chodit, dozvíte se možná na první pokus, že touží po zápisu do kurzů střílecích počítačových her a rychlostního pojídání hranolků. Zasmějete se a nenapíšete dítě nikam. Ano, čtete dobře.

Z dítěte, které nenavštěvuje půl školního roku žádný kroužek, se automaticky nestane asociál, který má jako hobby kopání do koťátek. Stane se něco jiného – dítě se začne nudit a samo přemýšlet o tom, co by ho bavilo. Když pak další půlrok vymyslíte společně dva kroužky, bude tam chodit s nadšením vybuzeným předchozí nudou. Jestli pak přidávat další zájmy, to je otázka.

Psychologové se shodují na tom, že ke škole bohatě stačí dva koníčky, ale správný orientační bod je chuť dítěte učit se něco nového a váš zdravý rozum, který ho zabrzdí před kroužkovým obžerstvím.

Lekce třetí - domácí práce

Líný rodič nevidí nic špatného na dětské práci. Výhoda je, že děti, jsou-li velmi malé, považují domácí práce za jakousi kratochvíli dospělých a je jejich ctižádostí co nejdřív se tohoto privilegia také zmocnit. A základní rodičovskou chybou je, že vykroutí z malých prstíků lux nebo smetáček a pošlou pomocníka si hrát. Aby nenadělal víc škody než užitku.

Když pak ale vyroste do věku, kdy by jeho práce byla víc užitečná než škodlivá, máme smůlu. V té době už k němu z řad kamarádů pronikne zaručená zpráva, že domácí práce jsou zotročující pomstou ze strany rodičů, a je po aktivitě. Pak nejen odmítá přiložit ruku k dílu, ale dokonce bojkotuje vaši nezměrnou snahu udržet byt v obyvatelném stavu.

Pokud to ještě stihnete a máte děti dostatečně malé, naučte je doma pomáhat, dokud je to ještě baví. Budete překvapení, co všechno takové předškolní a raně školní dítě zvládne! Jestli jste správný věk prošvihli, uchylte se k příkazům, moralistnímu kázání o prospěšnosti práce pro duševní růst člověka nebo k podplácení a vydírání. A pak už se jen snažte nedívat, jak dítě šplhá po kuchyňské lince při uklízení nádobí z myčky, a jděte si číst. Jste přece líní.

Lekce čtvrtá - domácí úkoly

Líný rodič naučí dítě, že domácí úkoly jsou jeho práce a nosí se k podpisu až hotové. Tolik přání z říše fantazie, ale zároveň ideál, ke kterému se upínám a který se mi v jednom z pěti případů vyplní. V ostatních čtyřech se potím nad rovnicemi, genitivním podmětem nebo skladbou vlaštovčí kostry, zatímco dítě spokojeně vykoukává díru do stropu nebo přes moje záda dělá opičky na sestru.

Právě proto vím, že když budeme na tom ideálu trvat, neudělají si z nás děti pomocný slovník křížený s kalkulačkou a naučí se, že domácí úkoly jsou jejich zodpovědnost. Vytrvalost růže a volné večery přináší!

Ve výjimečných případech se vyskytují děti, které dělají domácí úkoly NAVÍC, S RADOSTÍ, nebo dokonce O PRÁZDNINÁCH. Většinou jsou to přehecovaní předškoláci. Tady se i jako líný rodič musíte kousnout
a ve prospěch svého budoucího poklidu vyvinout pochvalu a podporu. Ono jim to dlouho nevydrží, tak neváhejte.

Lekce pátá - samostatné hry

Můžete vyplnit každou minutu procházky po parku promyšlenou sportovně-vzdělávací hrou o druzích stromů a keřů nebo určovat latinské názvy všech brouků, na které cestou narazíte. Ale taky můžete bloumat po cestičkách a pozorovat ptáky, zatímco vaše dítě leze po stromech, druží se s ostatními uličníky nebo hází klacky cizímu psovi. Líný rodič udělá to druhé, protože ví, že při svém bloumání vychovává dítě k samostatnosti, obratnosti a sociabilitě, aniž přitom musí hnout prstem.

O deštivém víkendu můžete děti vyházet v osm z postele, donutit k rozcvičce, snídani u stolu v jídelně, pak pro ně uspořádat vlastivědně-dějepisný kvíz a analýzou výsledků a slabin všech zúčastněných strávit většinu večera.

Nebo se můžete po probuzení slézt všichni v největší posteli, drobit do peřin housky a cintat kakao a koukat do jedenácti na pohádky. Pak si každý může zalézt do svého koutku a číst, malovat, vyšívat na hedvábí, stavět lego nebo skládat puzzle.

Bé je správně. Línému rodiči se nikdy nestane, aby ho děti rušily z luštění nedělního sudoku s tím, že se nudí. Líný rodič taky vždycky přečte sobotní noviny od A do Z, zatímco potomstvo kdesi v bytě cosi kutí. Jak to? Protože jeho děti jsou zvyklé zabavit se samy a jsou rády, že mají po celém týdnu klid pro sebe.

Hledání rovnováhy

Prototypem zkušeně líné matky je fotografka Sára Saudková: „Řekla bych, že jde o kombinaci volnosti i přísnosti. Nejsem pedant ani flegmatik. Příliš přísná výchova ubíjí osobnost dětí, postrádá radost a unavuje rodiče. Přílišná volnost zase dětem nedává pocit jistoty a zájmu o ně - je jako špatně zavázané boty, ve kterých se blbě chodí,“ říká matka čtyř dětí.

Nezabývá se malichernostmi - její „cvalíci“, jak jim říká, smějí kreslit po celém domě po zdech, dokonce je k tomu vyzývá, a je smířena s tím, že občas něco rozbijí nebo jsou jako čuňata. Někdy prý je lepší je jen tak pozorovat, protože je to ohromné divadlo, zasahuje až tehdy, když jde o život.

Její zásady zní: „Vedu děti k pohybu a k činorodosti, protože večer chci mít klid. Aneb spící utahané dítě = šťastní rodiče. Milujeme je, ale nerozmazlujeme. Vědí, že mohou mít všechno, ale že existuje děkuji, prosím a promiň. Děti jsou totiž jako plevel - když jim povolíte moc, zahltí vás.“

Já zatím správnou míru volnosti a pevné ruky hledám, ale jsem na dobré cestě k línému ideálu. Několikrát se mi podařilo při hře s dětmi usnout na koberci a probudit se až řevem hlásícím nějaké zranění. Taky si občas čtu tak zaujatě, že odpovím nepřítomným „jo jo“ i na otázku: Mami, můžu si opéct topinku na vafkách? Třeba se jednou dopracuji i k tomu, že se moje děti nebudou o víkendu proklamativně nudit a konečně se vrhnou na moji starou knihovnu. Verneovky čekají!

Manifest líného rodiče

Autorem těchto zásad je novinář a spisovatel Tom Hodgkinson, šéfredaktor časopisu Lenoch a autor úspěšné knihy Buďte volní, buďte líní. Má tři děti, statečnou ženu a novátorské názory na výchovu. „Objev, že líný rodič je dobrý rodič, jsem učinil při četbě následující pasáže z eseje D. H. Lawrence: Jak začít se vzděláním dítěte?
První pravidlo - nechte ho být. Druhé pravidlo - nechte ho být. Třetí pravidlo - nechte ho být. To pro začátek stačí.“

* Odmítám myšlenku, že rodičovství je dřina.
* Budu své děti nechávat na pokoji a ony pak nechají na pokoji mne.
* Odmítám vlezlý svět konzumu a drahých hraček, který obklopuje mé děti od jejich narození. 
* Budu číst dětem fantastické příběhy a horory bez jakéhokoliv morálního ponaučení.
* Náš dům bude plný hudby a smíchu.
* Nebudu zbytečně utrácet za drahé zájezdy, když je v naší zemi tolik krásných míst, která děti ještě neviděly.
* O víkendu se budeme válet v posteli, co nejdéle to půjde, a poslední v pyžamu vyhrává.
* Nevnucujeme jeden druhému svůj názor a své koníčky.
* Čas je mnohem důležitější než peníze.
* Šťastný nepořádek je lepší než smutné naklizeno.
* Důležitost školních známek se přeceňuje.

Výchova bez autority?

Tři otázky pro psycholožku Ilonu Špaňhelovou
1. Trend volné výchovy, který vznikl 70. letech na Západě, dorazil i k nám, kde se děti tradičně vychovávaly spíš přísněji. Jak se vám líbí?
Nejsem zastáncem naprosto bezautoritativní, ale spíš láskyplné a pevné výchovy. Při absenci autority má dítě zmatek v tom, co je mu dovoleno a co zakázáno. Děti mají mít určité mantinely, se kterými souhlasí oba rodiče. To především v období věku batolete. V předškolním a školním věku je dobré se na pravidlech s dítětem domlouvat a zastávat kompromisy. Tato pravidla znamenají pro dítě jistotu.

2. Moderní rodiče se často až příliš snaží děti neustále tvarovat a vychovávat. Jaká míra volnosti a vlastní zodpovědnosti je dětem prospěšná?
Dětem svědčí velká míra zodpovědnosti. Samozřejmě úměrně věku. Je dobré začít už v předškolním období, kdy by měly mít na starost třeba chystání příborů na stůl. Odpovědnost také učí dítě většímu sebevědomí - ono je skvělé, protože nezapomnělo, udělalo... Volnost je ale taky důležitá. Například v rozhodování o tom, na jaký bude chodit kroužek. Někdy mám ve své praxi pocit, že na děti tlačíme, nutíme je do hodně aktivit, a ony by tak rády byly jenom doma a četly si.

3. Co „fungovalo“ na vaše děti?
Na mé děti fungoval a funguje přístup, který jsem popsala v bodě 1. Určitá pravidla máme, ale časem a tím, jak děti rostou, se obměňují. Každé z nich má úkoly, je za ně odpovědné, a pokud se mu nechce nebo to nestíhá, poprosí o pomoc.







Nejčtenější

Martina Formanová
Do mobilu jsem Milošovi nikdy nechodila, říká Martina Formanová

Více než dvacet let žije v Americe, přesto svoji poslední knihu Povídky na tělo situovala spisovatelka Martina Formanová do Česka. „Pořád víc rozumím vztahům...  celý článek

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

Iva Frühlingová (11. října 2017)
Iva Frühlingová: Každá máma si občas potřebuje odpočinout od dětí

Bývalá modelka a zpěvačka Iva Frühlingová (35) se ukázala po delší době ve společnosti. Rozpovídala se o mateřství na plný úvazek, nové knize a nápadech na...  celý článek

Jana Bělobrádková se stará o tři děti.
Bartošová, Bělobrádková a Babišová: Své manžely v politice podporujeme

Bez podpory své partnerky žádný politik dlouhodobě neuspěje. Kdo stojí po boku nejvýraznějších osobností letošních voleb? Oslovili jsme manželky lídrů...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Uši se čistí samy, my to dělat nemusíme. Když už, tak jen jemně

Nahromaděný ušní maz svádí k odstraňování, někdo ho dokonce považuje za znak nedostatečné hygieny. A tak uši čistí víc a víc. Ve skutečnosti tolik pozornosti...  celý článek

Další z rubriky

ilustrační snímek
Poradna: Dcera má účes na ježka. Jak reagovat na sexistické poznámky?

Nechala jsem své sedmileté dceři ostříhat vlasy nakrátko a strašně mě překvapila reakce některých lidí z našeho okolí. Nevím vůbec, jak na jejich nemístné...  celý článek

Okamžik, na který všichni čekají.
Už na to kašlu, plakala vyčerpaná žena na porodním sále

Porod je sice většinou všemi zúčastněnými popisován jako jeden z nejkrásnějších životních zážitků, zároveň ale může trvat velmi dlouho a rodičku vyčerpat. To...  celý článek

ilustrační snímek
Není vaše dítě osamělé? Víme, jak mu pomoci získat nové kamarády

Pokud je vaše dítě spíše introvertnější typ, možná jste si již někdy položili otázku, zda se necítí osaměle a neprospělo by mu víc kamarádů. Přinášíme vám...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

5 tipů, jak pečovat o ombré a nezničit si vlasy
5 tipů, jak pečovat o ombré a nezničit si vlasy

Vlasy vám zdobí čerstvé ombré, jenže co dál? Na hlavě máte teď hned dvě barvy s rozdílnými nároky a obě se hlasitě dožad... celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.