Kolik člověk musí mít na Instagramu příznivců, aby si mohl říct: a teď kašlu na stálé zaměstnání a jdu do toho naplno?
Odešla jsem z práce, když se tohle číslo dostalo na deset tisíc, což není úplně zase tak moc. Přes rok jsem o změně přemýšlela, seděla jsem v kanceláři a říkala si, zrovna teď bych mohla vytvořit recept na blog. Přes týden jsme dojížděli do Prahy, v šest ráno z Kolína, od osmi do práce, tam jsem musela být i do sedmi do večera. Martin, můj přítel, tehdy proseděl hodiny na parkovišti, než mě šéf pustil domů. Po práci jsem sepisovala recepty a nákupní seznamy, o víkendech vařila a vařila, fotila a s Martinem jsme upravovali fotky. Neměla jsem žádný osobní čas, pracovala 17 hodin denně. Což často pracuji i teď, ale už na sebe, ne pro někoho cizího.
Dva měsíce jsem byla jen ležák. Vstát z gauče a jít se najíst byl výkon dne. Seděla jsem bezmocně ve vaně a nebyla si schopná umýt hlavu, protože jsem neuzvedla sprchu.
