Betlémy - tradice a zvyk, které jsou nedílnou součástí vánočních svátků

- Již tisíc šest set let zdobí betlémy vánoční svátky ve všech křesťanských zemích. Rok co rok rozkládají faráři v kostelích ručně vyřezávané postavičky, které zobrazují příběh narození Krista. Dvě stě let je však betlém u nás také součástí lidové tradice. Proto je možné jej spatřit již téměř kdekoliv - ve výlohách obchodů, ve školách nebo na výstavách. A nové a nové betlémy stále přibývají.

Proč se vlastně tradice betlémů tak uchytila? "Betlém zobrazuje lidem prostý život, který si dokázali představit a znají ho. Prožívali například pohled na matku s dítětem v náruči, které kvůli chudobě nemohla ani zavinout," vysvětluje etnografka Vlastivědného muzea v Olomouci Miloslava Hošková. "To je i důvod, proč se do betléma dostaly také prvky a postavy z vesnice. Betlém totiž zobrazuje život, který lidé znali," dodala etnografka.

"Je to neřízená záležitost, kterou je těžké ovlivnit nějakým oficiálním nařízením. U nás je ta tradice velice silná. Betlémy vznikaly tak, že lidé využívali svůj čas, dávali do toho svou dovednost a něco pěkného tak po nich zůstalo," přidal se také svatomořický farář František Hanáček. "A je to tradice, která je stále silná a žije. Sám se až divím, kolik různých výstav betlémů se o Vánocích dělá," dodal farář.

V betlémech se však nevyskytují pouze pastýři, zvířata či aktéři příběhu narození Krista. Fantazii se zde meze nekladou. Proto je možné například na výstavách spatřit betlém, ve kterém jezdí kluci na skateboardu, či myslivce, jak střílejí kachny. "Sám jsem nedávno vyrobil z papíru myslivecký betlém, ve kterém jezdili myslivci i v autě," uvedl zřejmě největší sběratel betlémů, šternberský učitel Milan Hornišer.

Ve své sbírce může napočítat přes tři sta exponátů. "Myslím, že to není rozhodující, zda se v betlémě dodržují křesťanské prvky či nikoliv. Například faráři ze Svatého Kopečka se moc líbil betlém, ve kterém kluci jezdí na skateboardu a s plachetnicí. Někteří sice stále ještě požadují, aby v betlémě byly zachovány biblické prvky, ale myslím si, že to již přežilo," podotkl sběratel betlémů. Také svatomořický farář František Hanáček proti zlidovění betlémů nic nenamítá. "Neexistuje strohý požadavek, který by nařizoval, že se tam nemůže dávat nic, co by se nedotýkalo každodenního života. Jestliže chce umělec do svého betlému přidělat vojáčky, mlynáře nebo husopasky, je to jeho fantazie. Nemám proti tomu nic ani já, ani samotná církev," míní farář. "Když se podíváte například na třebechovický betlém, uvidíte, co tam toho je nebetlémského a nebiblického a nikomu to nevadí," dodal farář.

Samotná Haná se však výrobou betlémů příliš neproslavila. Většina betlémů, které mohou lidé spatřit, pochází například z kralické oblasti, Jeseníků, Bruntálska nebo z Čech. Nejstarší betlém vyrobili v Olomouci v roce 1560 jezuité.