„Mechanický Proboštův betlém se dvěma tisíci ručně vyřezávanými částmi je unikátním dokladem lidové tvořivosti. Zachycuje nejen známý biblický příběh narození a ukřižování Ježíše Krista, ale i život obyvatel Třebechovic a okolí na přelomu století. Probošt na něm začal pracovat v polovině osmdesátých let minulého století a vylepšoval ho až do své smrti v roce 1926, říká ředitelka muzea Zita Zemanová.
Od díla, na němž se podílel i řezbář Josef Kapucián a tvůrce zmenšeniny mlýnského kolového mechanismu sekerník Josef Friml, si Probošt sliboval nemalé zisky i slávu. Původně sedm metrů dlouhý betlém byl proto po vzoru jesliček z Rychnovska koncipován jako rohový, aby ho bylo možno převážet na voze kvůli předvádění po celých Čechách.
Přehled o tom, jak velkou inspirací byl a je Proboštův betlém pro další tvůrce, nabízí velká výstava nazvaná Pocta Josefu Proboštovi. Expozice nabízí nejen pohled do autentické mistrovy dílny a některá jeho další díla, ale i početnou kolekci betlémů známých českých tvůrců.
„Výstava je sestavena z prací lidí, kteří se nějak inspirovali Proboštovým betlémem. Jednotliví umělci se buď snažili vytvořit přímo kopie některých jeho částí, u jiných jsou zase patrné jeho ohlasy, říká muzejnice.
Asi nejvíce si z Proboštova betlému „odnesli novopacký výtvarník František Mühl a Kamil Andres z Třebechovic. Oba umělci do svých betlémů umístili i figurky řemeslníků, kteří v Proboštově díle z nějakého důvodu chybí.
S Proboštovými pracemi, z nichž jsou na výstavě zastoupeny i makety vrchu Orebu ještě se zaniklým dřevěným kostelem či hradu Potštejna, koresponduje například i jemně řezaný betlém kutnohorského výtvarníka Josefa Nývlta.
O tom, že betlémářství má v Třebechovicích dlouholetou tradici, svědčí dílo tamního výtvarníka Pavla Matušky, který svůj moderně pojatý betlém umístil nedávno jako neobvyklý poutač muzea přímo na třebechovické náměstí.
Výlet do okolí
Ten, koho omrzí betlémy, může vyrazit na nedaleký vrch Oreb, skýtající rozhled do širokého okolí, či za divadlem a výstavními síněmi do čtrnáct kilometrů vzdáleného Hradce Králové. Například tamní Divadlo Drak uvádí v sobotu od 15 hodin pohádku Smolíček Pacholíček.
Cesta opačným směrem skýtá možnost zavítat na zámky v Opočně a Rychnově nad Kněžnou či na panství v Kostelci nad Orlicí nebo Častolovicích. Pozemky patřící k zámku v Častolovicích se rozprostírají již za Třebechovicemi a tak není problém vyrazit pěšky či na kole z nedalekých Bědovic přes panskou oboru s dančí a černou zvěří směrem na Týniště nad Orlicí. Odtamtud potom dále na zámek v Častolovicích. Na něm se tuto sobotu od 18 hodin koná adventní koncert Kvinteta Moravské filharmonie.
VSTUPNÉ
Za vstupné do Třebechovického muzea betlémů zaplatí dospělí 40 korun, důchodci, vojáci a studenti 20 a děti ve věku od 4 do 15 let 10 korun. Rodinné vstupné, což jsou dva dospělí s libovolným počtem dětí, stojí 85 korun. V ceně vstupenky je prohlídka slavného Proboštova betlému, výstavy Pocta Josefu Proboštovi a prodejní expozice, jež je tentokrát opět věnována betlémům.
DOPRAVA
Nejbližším dopravním uzlem je Hradec Králové, odkud jezdí do Třebechovic, ale i do Týniště, Častolovic či Kostelce nad Orlicí nejen vlaky, ale během dne i několik
autobusových linek.
PARKOVÁNÍ
Zaparkovat je sice možno hned na náměstí, odkud je do muzea betlémů nejblíže, ale výhodnější a bezpečnější je nedaleké velké bezplatné parkoviště určené i pro autobusy. To je značeno šipkami od městské radnice.
INFORMACE
Třebechovické muzeum betlémů slouží i jako informační centrum pro město a celé okolí.
 Třebechovický pohyblivý betlém. |
 Moderní betlém Pavla Matušky stojí na náměstí jako poutač pro návštěvníky Třebechovic. |
