Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ve školách učí bývalí šprti, říká zakladatel americké školy v Česku

aktualizováno 
Na základní škole měl čtyřky a rodiče ho chtěli poslat na učiliště. Zachránila ho americká střední škola. Teď Ondřej Kania spoluvlastní Pražské humanitní gymnázium a American Academy. Letos mu bylo pětadvacet. Výbušný rozhovor o školství poskytl pátečnímu magazínu Rodina DNES.

Ondřej Kania | foto: Anna VavríkováMF DNES

Jaký je podle vás největší rozdíl mezi českým a zahraničním školstvím?
Největší problém je v tom, že v Česku a vlastně i ve všech postkomunistických zemích zatím nedošlo k žádné zásadní aktualizaci školského systému. Klasická škola u nás vypadá tak, že jsou tam třídy po pětadvaceti až třiceti studentech, kteří jsou do nich rozděleni podle věku. To však znamená, že je v každé třídě 7–10 výkonnostních skupin. A před tabulí stojí učitel, jehož úkolem je tuto různorodou skupinku něco naučit. Ale ty výkonnostní skupiny se navzájem zpomalují. Ti nejpomalejší, jako jsem byl například já, tak od učitele nedostanou prakticky žádnou péči. Musí si domluvit doučování, což třeba v mém případě nešlo, protože jsme na to prostě neměli. Stejně tak se ale učitel nestíhá věnovat talentovaným, takže z tohoto systému těží akorát ti průměrní.

Jak z toho ven?
Za posledních pět let jsem viděl mnoho škol po celém světě. Byl jsem ve Švýcarsku, v USA, Kanadě, v Británii, ve Finsku. To, co mají kvalitní zahraniční školy společné, je, že výuka je tam maximálně individualizovaná. Třídy jsou malé, do patnácti žáků, což je polovina českých. Předměty jsou rozděleny na úrovně, čímž se eliminuje množství výkonnostních skupin. Jinými slovy mezi patnácti studenty jsou jen dvě nebo tři, což je pro učitele mnohem jednodušší. Deváťák tak na americké střední může ve třídě sedět vedle člověka, který je o dva roky starší.

Čtěte v magazínu Rodina DNES

Celý rozhovor najdete v pátečním vydání magazínu Rodina DNES, kde je i speciál k přijímacím zkouškám na střední a vysoké školy.

Titulka Rodina DNES č. 5

Jak jsou na tom čeští učitelé ve srovnání se světem?
Bídně. Učitelů, kteří přemýšlí moderně, učit děti je pro ně posláním a školství je ještě nezavalilo, je tak 20 až 25 procent. Navíc je prakticky neseženete. Bavil jsem se s rektorem Helsinské univerzity, kde mají asi nejlepší učitelský program ve Finsku. Do prvního ročníku se jim na učitele základní školy hlásí tři tisíce zájemců a berou sto. To znamená, že je to násobně selektivnější škola, než je americká MIT nebo Harvard. Přitom 75 procent těch, které nakonec přijmou, nikdy nebylo na střední škole mezi těmi nejlepšími. Nebyli dokonce ani dobří. A proč je ta univerzita přijala? Protože chodili do Skauta, dělali tam vedoucí, byli dobří v týmových sportech, jsou to extroverti a umí lidi namotivovat.

A u nás?
Většina učitelů jsou lidé, kteří učí proto, že jim to ve škole kdysi strašně vyhovovalo. Vyhovovalo jim, že jim někdo dal úkol, oni ho museli splnit. Byli zticha, mluvili, jen když se přihlásili a učitelka je vyvolala. A dělali přesně to, co jim zadali učitelé. Tomuto typu současných učitelů nevadí, že jsou špatně zaplaceni, jim vyhovuje systém. Měli jedničky, ale nezjistili, v čem jsou nějak zvlášť dobří, tak šli na pedagogickou fakultu. A teď tito bývalí šprti vyžadují totéž od svých studentů. Když jsem se kdysi naučil nazpaměť celou periodickou soustavu prvků, tak teď se ji naučí nazpaměť i mí žáci. Navíc tyhle lidi nepředěláte.

Ondřej Kania

spoluvlastní Pražské humanitní gymnázium a American Academy. Zajišťuje stipendia českým a slovenským studentů na prestižní soukromé střední školy v USA a Kanadě.

Co s tím?
Tohle nevyřešíte. Nemůžete jim říct sbohem, musíte se jen snažit, aby pedagogické fakulty generovaly kvalitnější lidi. Na malé škole, na vesnici, na sídlišti vám stačí, když jsou v pedagogickém sboru alespoň dva takoví nadšenci a tu školu někam posunou.

Neučil by lépe výtvarnou výchovu třeba výtvarník z AVU než absolvent pedagogické fakulty?
Myslím, že to je jediná cesta. Ovšem to by se musel změnit celý systém. My jako americká škola najímáme učitele z celého světa, kteří mají letitou praxi z nejlepších škol ve Spojených státech, Británii, na Blízkém východě. Tady však musí přijít na nějaký úřad a dokazovat, že ten titul z University of Texas, který mají, je na úrovni české pedagogické fakulty. Jediná možnost je proto dát ředitelům škol volnost v tom, aby si vybrali učitele podle svého, ne podle toho, jestli vystudoval nějakou českou fakultu. Proboha – aspoň u jazykářů je to nutností.

Proč právě u nich?
Podle mých zkušeností mají obecně čeští učitelé jazyků mizivé praktické zkušenosti z daných zemí. Ani kolikrát nikam do zahraničí nevyjeli, naučili se cizí jazyk od stolu. Garantuju, že kdyby měli odučit hodinu v USA nebo v Británii nebo by tam měli týden existovat, tak by nerozuměli polovině věcí, které lidé kolem nich říkají. Jenže je to těžké. Lidé, kteří o tom na ministerstvu školství rozhodují, jsou tam strašně dlouho, mají teplá místečka. Žijí ve své uzavřené bublině a tohle vůbec neřeší. Navíc anglicky ani neumí.

Autoři:



Nejčtenější

Co s vámi udělala? řvala po Výměně Kristýna na své děti a opustila je

Kristýna žije s přítelem Filipem a společně vychovávají její dvě děti.

O své minulosti Kristýna (23) z Výměny manželek mluvila málo. A když už, tak jen mezi řečí. „Až teď jsem si uvědomila,...

Děti rozeznám, i když brečí, říká maminka čtyřčat

Chvilka klidu je pro maminku čtyřčat opravdu vzácná.

Svému synovi chtěli pořídit sourozence, ale příroda tomu chtěla jinak. Místo jednoho má tříletý Vojta hned tři sestry a...



Máma neví, že mě baví zabíjení, řekla dvanáctiletá dcera ve Výměně manželek

Blanka s přítelem Valentýnem a jejich nejmladší dcerka Saša.

Mia žije s přítelem a dvěma dětmi v Kladně. I když je jí teprve 25 let, o jejich výchově má docela přesnou představu....

Doktorka mi řekla, ať „to“ dám radši pryč, řekla matka zdravé holčičky

Tchyně Martina a zeť Ján se v porodnici, kam doprovázeli Marii k porodu, hodně...

Některá maminka porod císařským řezem nechce, ale stejně to tak nakonec skončí. Jiná o něj žadoní, ale nakonec porodí...

Devadesátkový trend znovu na scéně. Čtyři tipy, jak nosit džíny do pasu

Jak nosit džíny čtyřikrát jinak?

Džíny patří k základním kouskům šatníku. Stačí jen najít střih, který si bude rozumět s naším typem postavy, a máme...

Další z rubriky

KVÍZ: Otestujte si znalosti a zjistěte, zda byste zvládli základní školu

Ilustrační snímek

Prázdniny skončily a třídy se zase plní rozjívenými dětmi, které o prázdninách jako by zapomněly, co se v minulých...

Sedí-li dítě u počítače, je lepší je pohladit a jít, než se stresovat

Dítě a tablet

Generace dnešních školáků žije v docela jiném světě, než který kdysi obývali jejich rodiče. A to je zdrojem mnoha...

Je to jako v živém kině, spokojeně pravil otec u porodu a dal si pizzu

Bohouš si do porodnice objednal pizzu.

Také druhé pokračování dokureality Malé lásky přineslo pořádnou dávku emocí. Tentokrát došlo i na sprostá slova a jedno...



Najdete na iDNES.cz