Výživová doporučení se mění. Dokonce i tuky, které bývaly na černé listině, už jsou brány na milost a staly se součástí vyvážených redukčních diet. Tělo je potřebuje, a pokud jíme ty správné a v přiměřeném množství, nepřibereme. Co se však už léta nemění, je každoroční lednové předsevzetí mnoha lidí – zhubnout a začít zdravě žít. „Otázka je, jak dlouho jim to vydrží,“ říká Petr Tláskal, ústavní nutricionista Fakultní nemocnice Motol a předseda Společnosti pro výživu.
Až dvě třetiny nemocí mají částečně původ ve špatné stravě. A i v přírodě platí, že zvířata s nadváhou jsou nemocnější a umírají dříve. Stejné je to u lidí. Podle údajů z roku 2020 je v Česku 28 % obézních a 38 % dalších lidí má nadváhu. Jak jsme na tom jako národ z hlediska kilogramů navíc? Špatně? Češi ohledně obezity nijak nevybočují, mohli bychom se podívat na Anglii nebo Řecko. Spíše je znepokojující, jak roste obezita dětí. Jestliže v roce 1991 bylo u nás 3,1 % obézních dětí, v roce 2022 už to bylo 16,8 %. Více než pětinásobek. A stejné je to u nadváhy. Celkově tak je v Česku téměř 26 % dětí s nadváhou a obezitou, což nikdy nebývalo. Ta hranice se vždy pohybovala kolem 15 až 18 procent. A u dospělých je ten nárůst také zjevný. Výrazný podíl na tom má covidová doba, kdy dospělí pracovali na home office a děti neměly dostatek pohybu.
Zjistili jsme, že pokud děti nepřijaly alespoň čtvrt litru tekutin ke snídani a 400 mililitrů v průběhu dopoledne, měly už mírnou dehydrataci, a ta může mít vliv i na jejich školní prospěch. Provází ji totiž porucha pozornosti a vnímání informací.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
