Umí potěšit, povzbudit, zbavit úzkosti, napětí a stresu, vyplavit ty správné neurotransmitery, jež mají na starost dobrou náladu (dopamin, endorfiny, serotonin), zmírnit bolest, zpříjemnit den a naladit člověka na pozitivní vlnu.
Vydatný smích pak perfektně procvičuje bránici, dýchací systém, srdce i další části těla a zvyšuje odolnost organismu vůči infekcím, ale také nádorům (smích jako pomocnou léčbu doporučují i tak prestižní odborné organizace, jako je například Americká společnost pro boj s rakovinou – American Cancer Society).
Mimochodem, věděli jste, že úsměv zvyšuje také důvěryhodnost? Když se usmíváte, druzí mají tendenci vám více důvěřovat. Dokonce může způsobit i okamžitou změnu perspektivy – jako mávnutím kouzelného proutku.
Šok na úřadě
Představte si situaci, kdy se dostavíte třeba na úřad práce, kde člověka nečekají žádné extra příjemné zážitky. Už ve chvíli, kdy vkročíte do dveří, jste ve stresu a hlavou se vám honí potenciální scénáře, které by mohly nastat, přičemž ani jeden z nich není zrovna růžový.
Potom zamíříte k okénku, kde se za plexisklem sklání hlava úřednice, která bude vaši záležitost vyřizovat a právě nyní válčí s nějakými nesrovnalostmi v písemnostech. Při pohledu na její havraní kadeře sčesané do drdolu, přísný výraz a brýle s masivními kostěnými obroučkami si jen tiše povzdechnete a uvnitř vás zalije neblahá předtucha blížících se trablů.
Poslední šance přihlásit se na Den úsměvů. Pošlete foto a vyhrajte vstupenku |
A pak se už zcela oddaně, s pocitem oběti zmítané nepříznivým osudem, opřete o sloupek vedle přepážky, když vtom dotyčná dáma udělá poslední škrt, odloží propisku, zvedne hlavu a… hezky se na vás usměje.
Ta překvapivá změna vás na okamžik totálně vykolejí. To jste vážně nečekali. Za pár sekund ale už vnímáte, jak se i vám po tváři rozlévá úlevný úsměv a vaše tělo se zbavuje napětí.
Následná konverzace poté proběhne v bezmála přátelském duchu a vy odcházíte v povznesené náladě a s pocitem, že zdejší úřad oplývá neskutečně zdvořilými a empatickými úředníky, kterým byste s gustem vysekli pochvalu do knihy přání a stížností, kdyby něčím takovým daná instituce disponovala. Kráčíte po ulici, je vám fajn a celý svět je najednou tak nějak hezčí. Přitom stačilo málo – jeden úsměv.
Magická síla zdvihnutých koutků
Nejde však jen o subjektivní dojmy. Síla úsměvu bývá i předmětem vědeckých výzkumů. Jeden takový v loňském roce uskutečnila společnost E.ON ve spolupráci s psychology Univerzity Palackého v Olomouci ve snaze prokázat, jak je úsměv důležitý v jednání se zákazníky.
Výzkum probíhal na vzorku více než čtyř set respondentů v online i offline prostředí, kteří měli za úkol ohodnotit fotografie několika desítek jim neznámých tváří podle sympatií. Některé fotografie byly usměvavé, jiné neutrální.
Odborníci poté zkoumali a měřili, jakým způsobem jejich hodnocení ovlivní asistentka, která se na ně v průběhu tohoto procesu buď usmívala, nebo měla neutrální výraz. A jaký byl závěr? Respondenti, na které se asistentka usmívala, hodnotili stejné fotografie až o 37 procent pozitivněji než respondenti ze skupiny, na kterou se dotyčná neusmívala.
Z toho plyne, že člověk dokáže druhého pozitivně ovlivnit pouze tím, že se na něj usměje. Výzkum dále potvrdil fakt, že síla úsměvu se řetězí a nabaluje. Jestliže se totiž usmívala nejen asistentka, ale také tvář na fotce, šance pozitivního hodnocení oproti kontrolní skupině vzrostla o 84 procent.
To znamená, že jeden úsměv dokáže znásobit energii druhého úsměvu. Jinými slovy, pokud se usmíváte na lidi kolem sebe, svět bude reagovat mnohem pozitivněji.
Možná teď namítnete, že usmívat se člověk může „jenom jako“, aniž by to tak skutečně cítil. To je pravda, psychologové rozlišují pravý a falešný úsměv, a dokonce ho dokážou bezpečně odlišit.
U pravého úsměvu (nazývaného též Duchennův úsměv, podle francouzského neurologa Guillauma Duchenna) se zapojují svaly kolem úst, které zvedají koutky, a zároveň oční kruhové svaly, jež následně vytvářejí ony půvabné vějířky kolem očí. Falešný úsměv je asymetrický, neboť při něm pracují pouze svaly kolem úst.
Úsměv dokáže prolomit i ty nejsilnější ledy a na lidi v našem okolí působí jako magnet. Umí potěšit, povzbudit, zbavit úzkosti i napětí. A na rozdíl od toho pravého jej můžeme ovládat vůlí. V čem je ale vtip – blahodárné účinky má i předstíraný úsměv!
Mozek ho totiž nedokáže odlišit od toho pravého, takže pokud nasadíme radostný výraz, přestože nám v danou chvíli vůbec není do smíchu, i tak z toho můžeme něco vyzískat. Tím, že aktivujeme příslušné obličejové svaly, spustí odpovídající centra v mozku produkci serotoninu a dalších blahodárných látek. Takže má smysl stoupnout si každé ráno (nebo kdykoli během dne) před zrcadlo a usmát se na sebe.
Nebo se pokusit vyloudit alespoň mírný úsměv i v situacích, kdy je nám skutečně ouvej. Nic tím nezkazíme, naopak, můžeme jedině získat. A rozhodně nebudeme za kašpary, protože náš mozek takhle zkrátka pracuje.
Známý český psychiatr Karel Nešpor ve své knize Léčivá moc smíchu doporučuje různá praktická cvičení, jak se začít smát, když to nejde samo. Zkuste třeba „rozchechtaný telefonát“, do kterého můžete zapojit i kolegy v práci o polední pauze. Krásně se tím uvolní atmosféra.
Držte si u ucha imaginární mobil, chechtejte se a dělejte u toho různá komická gesta, jako byste právě s někým mluvili o něčem, co je přímo k popukání. Přitom se procházejte mezi kolegy v kanceláři a dívejte se jim do očí. Až skončíte, předejte „štafetu“ dalšímu. Co myslíte, podařilo by se vám zapojit i šéfa?
Hluboko uvnitř
Slyšeli jste už o vnitřním úsměvu? O tomto fenoménu se zmiňují staří taoističtí mistři, spoustu zajímavých informací a praktických návodů najdete například v knize Moudrost emocí: Taoistické metody transformace hněvu, deprese a strachu, která byla přeložena do češtiny (vydala Fontána v roce 2012).
Mnozí z nás žijí své životy pod vlivem těžkých emocí, jako jsou smutek, deprese, nenávist, sebelítost, strach a mnoho dalších, což z dlouhodobého hlediska může vést ke vzniku chronických onemocnění.
Všechny tyto emoce totiž blokují volné proudění životodárné energie, které je zásadní pro správné fungování našich vnitřních orgánů, psychickou pohodu a vnitřní rovnováhu, a obírají nás o životní sílu. A právě to lze napravit praktikováním vnitřního úsměvu, jímž posíláme ozdravnou a hojivou energii všem svým orgánům, tkáním, žlázám a svalům. Nemluvě o omlazujících účincích této procedury.
Někteří nad podobnými technikami možná nevěřícně kroutí hlavou. Jsme totiž zvyklí pečovat jen o to, co je vidět (o své „vnější tělo“), a na to, co je uvnitř, často zapomínáme. A pak se divíme, když se objeví nějaký neduh jako varování, že špatně zacházíme se svým „vnitřním chrámem“.
Proč to aspoň nezkusit? Třeba teď hned. Zavřete oči, vybavte si něco příjemného, usmějte se a pak ten úsměv obraťte dovnitř a pošlete jej svému srdci, plicím, kloubům, ledvinám… Dělejte to takhle každý den, byť jen pár minut, a tělo se vám odmění pohodou a vitalitou.
Ženy mají úsměv „v genech“O tom, že i dospělí mohou znovu pocítit jiskřivou energii čistého smíchu nebo že projevy přátelství a sympatií jsou mnohem bližší něžnému pohlaví, jsem si povídala s psycholožkou Lucií Kolaříkovou. Nejvíc se člověk nasměje v dětství. Můžeme se i jako dospělí vrátit k onomu bezstarostnému, ničím nezatíženému smíchu? Smějí se častěji muži, nebo ženy? Říká se, že smích je nakažlivý. Je to pravda? |
