Ženy často viní muže ze sobectví, protože nejsou schopni vnímat, co si jejich partnerka přeje...
Pro muže je těžké číst mezi řádky, jejich mozek totiž funguje jinak, neumí číst náznaky. To nemá nic společného se sobectvím ani inteligencí. Muž zkrátka potřebuje rozumět tomu, co mu jeho partnerka říká. Žena, která nemluví o svých potřebách, protože očekává, že on je vycítí, v hloubi duše touží po tom, aby se k ní muž choval jako rodič. Ten dá svému dítěti všechno, co potřebuje, aniž by ho o to muselo žádat. Žena, která dospěje a najde si partnera, by se však měla chovat partnersky, to znamená říkat svému protějšku o svých potřebách. Stejně jako muž si řekne ženě o svíčkovou, měla by se také ona naučit říkat jemu, co ona si doopravdy přeje.
Co když ale není zvyklá mluvit o svých potřebách? Třeba o nich ještě ani nepřemýšlela.
To je možné. Tato žena zřejmě ještě nepochopila, že k tomu, aby jí muž dal to, co potřebuje, je nutné, aby se svými potřebami zabývala. Takové zjištění pro ni bývá často překvapivé. Když s takovou ženou pracuju, vždycky se jí ptám, jestli by chtěla, aby se její děti jednou trápily ve vztahu, a ona se na to dívala jenom proto, že se sama nenaučila vyjadřovat své potřeby a nenaučila to ani je. Je pro ni dobré rozhodnout se s tím něco udělat. Naučit se najít své potřeby a způsob, jak je vyjádřit (tedy sdělit je svému protějšku), je klíčem ke spokojenému partnerství.
Můžete uvést konkrétní příklad?
Dejme tomu, že si přeju pravidelně dostávat řezané květiny, a partnerovi řeknu: ty mi nikdy nekoupíš kytky… Tím mu samozřejmě v mém světě říkám, aby mi je koupil. Muž ale kvůli svému nastavení tohle nepřečte. Aby tu kytku mohl koupit, je fér říct mu, co opravdu chceme, bez náznaků. Způsobů, jak to udělat, je víc. Třeba říct: Mám ráda, když mi kupuješ květiny. Líbí se mi, když máme na stole pravidelně řezané květiny. Když mi koupíš květiny, pokaždé mi tím uděláš radost atd.
Psychika muže a holuba je podobná. Vsaďte na odměny, radí odborník |
A co když on to stejně neudělá?
Když to nezkusíte, nemůžete to vědět. Pokud tohle žena říká, dává tím vlastně najevo, že se tím nechce zabývat, že chce, aby se to stalo bez jejího přičinění. Námitka typu „on mi ty květiny stejně nepřinese“ plyne z pocitu, že ženy neumí přijímat, protože byly naučené, že musí dávat, aby je druzí milovali. Tenhle vnitřní postoj je třeba změnit. Je přirozené, že muž dává a žena přijímá. Pokud žena umí přijímat, dává tím prostor partnerovi a umožňuje, aby rostla jeho mužská síla. Muži, kterým ženy dávají tuhle energii, jsou navíc velmi úspěšní i v práci. Dokážou ženu zajistit, dobře se jim daří. A hlavně se těší domů.
Co když je mi ale trapné říct si třeba o slavnostní večeři k narozeninám? Na to by měl myslet muž.
Žena, která umí používat ženskou diplomacii, nespoléhá na to, že muž si všechno pamatuje – ostatně může mít právě spoustu starostí a v práci prožívat stres – ale týden dopředu mu řekne, že by s ním ráda oslavila narozeniny na tom a tom místě. Moudrá žena si prostě zařídí, že se ta oslava uskuteční, a nevystaví se tak zbytečnému zklamání. Takhle reaguje dospělá partnerka, která vnímá svou cenu a ví, že si to zaslouží.
Dobře, ale člověk, který mě miluje, by měl přece cítit, co právě potřebuju.
Tohle u mužů neplatí. Kdyby to tak bylo, znamenalo by to, že já jsem ve vztahu dítě a můj partner rodič. A moje touha je voláním toho malého dítěte: já chci všechno, co potřebuju, a nechci si o to říkat. Jenže my jsme dospělé ženy, vypadáme tak, a naši partneři nás tak dokonce i vidí. Co si o tom myslí muži? Když s nimi o tomto tématu mluvím, vidím, že jsou rezignovaní, protože není moc žen, které umí přijímat. Ale i muži mohou v tomto směru udělat něco pro to, aby si vzali zpět svou mužskou sílu. Stačí, když ženě řeknou: dovolíš mi, abych ti sundal kabát? Otevřel ti dveře? Zaplatil oběd, na který jsem tě pozval?
Je právě neschopnost přijímat tím důvodem, proč muži odcházejí za milenkami?
Může to být jeden z důvodů. Když žena od muže nepřijímá, on se cítí frustrovaný, ale neví proč. Pak se objeví jiná žena, která ho obdivuje a dává mu pocítit, že je muž. Milenka tohle umí. Nechává si bez výčitek platit večeře i dárky a jeho to k ní přirozeně táhne. Situace, kdy muž nemůže dávat, neboť žena neumí přijímat, působí velkou bolest v partnerství. Přitom by to mohlo úžasně fungovat – když muž něco dá, žena to vždy povýší. Když přinese potraviny, ona z toho udělá lahodné jídlo. Když on postaví dům, ona z něj vytvoří domov. Je velká škoda připravit se o tak krásnou harmonii, kterou ve vztahu můžeme prožívat.
Mlčení, tlak, výčitky. Manipulace je plevel komunikace, říká psycholožka |
Jaká žena muže nejvíc přitahuje?
Ta, která se k němu chová s úctou a důstojně, nechává mu jeho sílu a ponechává si svůj ženský vliv, protože mužská energie je energií ohně a ženská je energií vody. A voda má obrovskou schopnost, protože i z velkých balvanů po čase svým působením v moři udělá písek.
Muži ale ženám stejně nikdy neporozumí.
Tady se nabízí ještě jedno přirovnání: mužská energie je jako životodárné Slunce, ženská je Luna. Když se kouknete na oblohu, jeden předává vládu druhému. Nikdy se však nepotkají a nejdou spolu na kafe. Přesto jim to dokonale funguje.