Napište svůj příběh i vyPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
Jmenuji se Marek, je mi 39 let, jsem rozvedený a mám ve střídavé péči desetiletého syna. Žiji s přítelkyní Jindrou, která je o osm let mladší než já.
Když jsem se ženil, byl jsem přesvědčený, že to bude na celý život. Svou ženu jsem miloval a opravdu bych jí snesl i to modré z nebe. A ona to moc dobře věděla a dost toho zneužívala, jenže já neviděl, neslyšel. Měla všechno, na co si jen ukázala. Dřel jsem, abych přinesl domů co nejvíce peněz a ona mohla být za hvězdu. Kamarádi ze mě měli legraci, že jsem pěkný podpantoflák, ale mně to bylo jedno, miloval jsem svou ženu a když se nám narodil syn, byl jsem snad nejšťastnější člověk na světě.
Podpantoflák s parohy
Když se ke mně donesly řeči, že už nejsem jen pod pantoflem, ale že mám i parohy, se kterými bych neprošel dveřmi, říkal jsem si, že mi prostě všichni závidí, jak se máme dobře, jakou mám skvělou ženu. Jenže byla to pravda, moje žena mi byla nevěrná a jak jsem časem zjistil, nebyla jen jednou, ale víckrát. A důvod byl ten, že prý byla pořád sama, já byl v práci a jí bylo smutno. Přitom jsem chtěl pro ni vydělat co nejvíce peněz, aby byla spokojená.
Rozvedli jsme se, nakonec mě připravila o hodně peněz, ale mně to bylo jedno, byl jsem na dně a neměl sílu se s ní dohadovat. Prosadil jsem si však střídavou péči o syna. Přestěhoval jsem se k mámě, protože i ona se zhruba dva roky před tím s tátou rozvedla. Byli jsem tam jak dva ztroskotanci, ale aspoň nás můj syn držel nad vodou, hodně mi s ním pomáhala. Naštěstí jsem se i kvůli klukovi ze zlomeného srdce po pár měsících vyléčil.
To s mámou to bylo horší, nadávala na tátu a jeho přítelkyni, kudy mohla. Nit suchou nenechala ani na mé exmanželce. Ostatně jí nikdy žádná holka, kterou jsem si domů přivedl, neseděla. A u bývalé byla na koni, vždyť mi to říkala už před svatbou, že to nedopadne dobře. Někdy jsem z ní měl pocit, jako kdyby byla ráda, že došlo na její slova.
Nová láska
Asi po roce jsem se od mámy odstěhoval, našel si byt, kde se mnou po 14 dnech vždycky dalších 14 dní bydlí i syn. Bylo mi s ním fajn, ani jsem po nějaké jiné ženě netoužil. Jenže jsem potkal Jindru a zamiloval se. Vlastně ji jako první poznal syn, spadl v parku z kola a ona mu ošetřila rozbité koleno a hned se skamarádili. Když pak ke mně přišli, seděl jsem o kus dál na lavičce, vypadali, že si dost sedli. No a nemohlo to dopadnout jinak, než že se z nás stal pár. Po pár měsících se ke mně Jindra nastěhovala.
Byl jsem zvědavý, jak ji vezme máma, a dost mě překvapila, Jindra se jí líbila. Ovšem vzájemné sympatie netrvaly dlouho. Máma zaslechla Jindru, jak říká své kamarádce do telefonu, že přítelkyně mého táty je moc fajn, že se spolu občas vídají a dost si rozumí. Moje máma to nemohla skousnout, prý je Jindra zrádkyně. Ta jí těžko vysvětlovala, že na tom přece není nic špatného. Prostě si spolu sedly, přece kvůli tomu, že otec od matky kvůli této ženě odešel, neznamená, že se s ní Jindra přestane stýkat. Navíc v době, kdy se moji rodiče rozvedli, naši rodinu ještě neznala. Já to chápal, mezi námi, mně se tátova přítelkyně taky líbí, je to fajn ženská, ale před mámou bych to pochopitelně neřekl. Ale chápu i mámu, cítí se zrazená, ale co už nechápu, je to, jak se začala po této zaslechnuté větě chovat.
Válka
K Jindře zachovává mrazivý odstup, dává jí najevo, že ji nemá ráda. Začala dokonce i mého syna proti ní navádět. Jindra to hodně dlouho snášela, ale poslední dobou si ty dvě už nemají co vyčítat. Třeba jsme si přišli k mámě pro syna a našli jsme u ní sedět u kafe moji bývalou ženu. S mámou si najednou moc dobře rozuměla. Nechápal jsem a máma hned, že ji pozvala, že se rozhodla s ní udobřit. Od té doby matka neopomene před námi občas utrousit, jak je má bývalka skvělá, jak jsem s ní měl zůstat.
Jindra to mámě brzy vrátila, slavili jsme u nás synovy desáté narozeniny a když byla oslava v nejlepším, ozval se zvonek a přišel táta i se svou přítelkyní. Jindra se klidně přiznala k tomu, že je pozvala. Mámu málem kleplo. Její pomsta na sebe nenechala dlouho čekat, druhý den se u nás objevila s malým koťátkem pro syna, prý opožděný dárek k narozeninám. Syn byl nadšený, Jindra ovšem ne. Je alergická na kočky a moje máma to moc dobře ví. Kotě muselo z domu a pochopitelně Jindra je v synových očích ta zlá, což moje matka dost přiživila.
Už toho mám plné zuby, lítám mezi nimi jak hadr na holi. Pochopitelně se „válka“ mezi mou matkou a Jindrou odráží i na našem vztahu, mnohem víc se hádáme a já si říkám, jestli to mám zapotřebí.
Marek
Názor odbornice: Podpořte Jindru
PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12.
Vážený Marku! Zní to triviálně, avšak pro začátek by bylo vhodné ujasnit si, kdo je vaše partnerka. Ač je odpověď nabíledni, realita ji neodráží. Z různých důvodů (třeba i výrazná porozvodová pomoc s vaším bydlením a s péčí o vašeho syna) je chlapcova babička, vaše matka, v dost nejasné pozici. Viz živý dárek, který by přeci babička měla rozhodně s vámi jakožto rodičem nejdříve konzultovat, než jej vnoučkovi nadělí. Na druhou stranu jste do současné role možná matku postavil i Vy sám. Jak píšete, zbyli jste si po rozvodech jako dva ztroskotanci. Vztah matka - dospělý syn se tak přesunul někam, kde být nemá, vlastně do partnerské roviny. Situace tomu nahrávala, nehledala bych zde viníka.
Při vědomí zašmodrchanosti celé situace je však nyní, chcete-li vztahy ve svém nejbližším okolí projasnit, potřeba, abyste stál po boku své ženy Jindry. Ne proti matce. Ale po boku partnerky. Podpořte Jindru, dejte jí najevo, co pro vás znamená. Jak může poznat, že s ní pro svůj další život skutečně počítáte? Pomůže, když rovněž s matkou promluvíte o tom, že ji máte rád, ale v partnerských i rodičovských záležitostech si chcete rozhodovat sám. Že je pro vás důležitá osobní zkušenost a prožitek. Někdy to znamená, že zakopnete a spálíte si třeba i prsty. Jinak však životních zkušeností nabýt nelze.
PhDr. Magdalena Dostálová
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 20. dubna 2020. Anketa je uzavřena.
