Třikrát častěji končí děti z dětských domovů u manuální práce než jejich vrstevníci z běžných rodin. Podstatně častěji také školu opouští, protože potřebují pracovat a mají zkreslené představy o finanční realitě. Takové jsou výsledky nedávného průzkumu, do kterého se pustily Nadace Terezy Maxové dětem a společnost Coca-Cola HBC v rámci projektu To dáš!.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Článek vyšel v Týdeníku 5+2, kde najdete každý pátek zdarma čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích. |
Pokud se děti z dětských domovů věnují studiu na střední škole, povětšinou - konkrétně v 35 procentech případů – jde o studijní obory zaměřené na služby, zejména v gastronomii a hotelnictví. To se ukázalo jako velký rozdíl oproti dětem z rodin, neboť ty ze 43 procent volí studium humanitních oborů. Zásadní problém spočívá ve skutečnosti, že 56 procent mladých lidí z dětských domovů či z pěstounských rodin školu nedokončí.
Kromě toho, že je zvolený obor nebavil, je dalším častým důvodem potřeba začít pracovat, což potvrdilo 21 procent dotázaných. Dalšími důvody jsou chybějící podpora rodiny a to, že si nerozumí se spolužáky. To vše je důvodem, proč děti z dětských domovů nastupují do práce v průměru ve dvaceti letech, tedy o dva roky dříve než jejich vrstevníci.
Raději práci než vzdělání
Zatímco pro mladé lidi z rodin je nejdůležitější smysluplnost práce, pro mladé z dětských domovů a pěstounské péče jsou to nejčastěji peníze. Chybí jim finanční jistota a obecně orientace ve finanční realitě.
Finanční realita je mladým lidem z dětských domovů a pěstounské péče vzdálenější, jako finanční rezerva by jim stačilo šest tisíc korun, mladí lidé z rodin jsou v případě finanční rezervy realističtější a uvádějí částku vyšší než 50 tisíc korun.
„Základní problém pro mladé lidi z dětských domovů je to, že daleko častěji nedokončí střední školu a na vysokou školu se nejčastěji vůbec nehlásí. Mladí lidé z dětských domovů totiž kolem sebe nemají vzory, které by je ke vzdělání vedly, a proto se často upnou spíše na vidinu okamžitých peněz z výplaty za manuální práci nebo za brigádu než na vzdálené cíle spojené se vzděláním a kariérou,“ shrnuje výsledky průzkumu Jaroslav Cír z agentury Perfect Crowd.
Mít vysokou životní úroveň, to je podle výsledků průzkumu přání mnoha mladých, kteří vyrostli v dětských domovech a v pěstounské péči. Častěji šetří na hmotné věci, jako je elektronika a spotřební zboží, zatímco mladí z rodin si dávají stranou spíše peníze na bydlení. Mezi volnočasovými aktivitami, které jako oblíbené uváděli lidé pocházející z dětských domovů, se daleko častěji objevovalo sledování televize, nakupování a péče o zevnějšek.
Mladí z rodin by si přáli věnovat se naopak procházkám, posezení s rodinou, četbě, cestování a vzdělávání.
