Možná jste se i vy cítili nepochopení a ukřivdění, když mezi vámi a vaším životním partnerem došlo k nedorozumění, které vyústilo ve spor. Proč k tomu mezi dvěma lidmi, kteří se dobrovolně rozhodnou sdílet společnou domácnost, zážitky i život, dochází? První problém je v tom, že muži a ženy přemýšlejí jinak.
„Role ženy byla už od začátku rozvoje lidských společenství v tom, že měla pěstovat vztahy, pečovat o komunitu a udržovat soudržnost členů tlupy. Ze své podstaty tak ženy mají hluboko pod kůží potřebu se ujišťovat, zda všechny vztahy v jejich okolí fungují, jak mají. To je důvod, proč ženy volají kamarádkám opravdu jen tak a chtějí od muže slyšet, že je i po letech má stále rád,“ poznamenává psychoterapeutka a psycholožka Mgr. Alžběta Protivanská známý fakt, který muži někdy nevnímají, protože jsou založením dálkoví běžci.
„Vydrží dlouho držet pozornost u jednoho bodu zájmu a daleko lépe snášejí delší fyzickou zátěž. Stejně tak počítají s tím, že když jednou vysloví ,Miluji tě‘ nebo ,Ano, beru‘, dali tím najevo, že jsou připraveni na dlouhý závazek. Je pro ně tím pádem nesrozumitelné, že by ho měli nějak potvrzovat nebo oživovat,“ připomíná Alžběta Protivanská, která se partnerským soužitím dlouhodobě zabývá.
Na vztahu se musí pracovat
Svou roli, pokud jde o hádky, hraje také délka vztahu. V jeho počátcích, kdy mnoho obstará vzájemná chemie, lidé často dělají tu chybu, že některé věci přecházejí a nedostatky u svých partnerů nechtějí vidět, i když si třeba už tehdy všímají, že by potřebovali častější projev citu nebo naopak více prostoru pro sebe.
„Protože ale tyto své potřeby nepojmenovávají, můžeme nakonec vysledovat, že téměř každý větší konflikt začal jako prkotina, o které se nemluvilo. Partnerské vztahy jsou velká práce. Ta největší, kterou musíme odvést, je práce na sobě a na vlastní sebereflexi. Jenom tak budeme vědět, které věci jsou pro nás opravdu u partnera podstatné. Daleko dříve se také dozvíme, jestli se přes ně nedokážeme přenést, nebo je naopak začneme řešit v zárodku,“ upozorňuje Alžběta Protivanská.
Vztah se v čase mění
Vývojoví psychologové si všimli, že partnerský vztah dodržuje podobný průběh vývoje jako jakékoli jiné živé systémy v přírodě. První fází je už zmíněné vzájemné objevování a poznávání. „V této fázi se teprve setkávají dva různé světy obou partnerů a křehce se začínají vzájemně prolínat. V druhé fázi již etablovaného vztahu funguje pár na základě pravidel, která vzešla z první fáze. Umožní to fungovat v jednom bytě, vychovávat spolu děti a sladit každodenní režim,“ říká Alžběta Protivanská a připomíná, že v průběhu života se potřeba takových pravidel postupně mění.
„Po odchodu dětí, onemocnění partnera nebo jiné velké změně v zaběhaném stereotypu se nutně musí změnit i způsob společného fungování. Jedná se o velmi citlivou fázi vztahu, protože vyžaduje po obou zúčastněných opětovný návrat k sobě, přehodnocení svých hodnot, cílů i potřeb. Jde v podstatě o navázání vztahu jak se sebou, tak s partnerem. Pokud partneři takový proces podcení a zůstanou ustrnutí v navyklých pořádcích, může platit, že delší vztah přináší i více nedorozumění,“ upozorňuje zkušená psychoterapeutka.
Počítejte do deseti
U někoho jsou hádky na denním pořádku, jiné páry se k nim uchylují jen výjimečně. Ale lze udělat něco pro to, aby k hádkám ve vztahu vůbec nedocházelo? „Staré známé počítání do deseti nikdy neuškodí. V naší velmi rychlé době jsme si zvykli, že se po nás vyžaduje rychle reagovat na okolní svět. Očekává se, že pokaždé zvedneme telefon, na e-mail odpovíme i o víkendu a i na lidi zareagujeme hned. Zdá se, že potřeba promyslet si svou reakci nebo další krok nemá v naší kultuře vůbec místo,“ lituje Alžběta Protivanská a upozorňuje, že umět si svou reakci promyslet se stává ještě těžším kvůli tomu, že si často ani nevšimneme, jaké myšlenky nás k výpadu vůči partnerovi vedly.
Pět triků, jak vycházet s mužem, které povedou ke šťastnějšímu vztahu |
V pozadí opakovaných neshod často bývají i nenaplněné potřeby z dětství. „V takovém případě může hodně pomoci psychoterapie. Umožňuje pochopit vlastní potřeby a vnitřní hnutí, která se jinak dostanou ven jen jako křik nebo pláč. Jakmile je nahlédneme, můžeme je začít projevovat novým způsobem a vyhnout se opakovaným hádkám s partnerem,“ vysvětluje Alžběta Protivanská.
Konflikty v našich domněnkách
A co dělat pro to, aby vztah vydržel a zbytečné hádky ho nerozbily? Podle Alžběty Protivanské je odpověď jednoduchá: „V každé hádce je nejpodstatnější zůstat pravdivý. Často máme svému protějšku chuť říkat věci, které zraňují, nebo doufáme, že ho donutí k nějakému chování, které bychom si přáli. Nakonec si všimneme, že se celý konflikt odehrává daleko více v našich představách a domněnkách než v komunikačním prostoru s partnerem,“ upozorňuje psycholožka a připomíná, že zůstat pravdivý znamená co nejpoctivěji nahlédnout do sebe a sdělovat, co se s námi v danou chvíli opravdu děje.
„V hádkách se nepokoušejte manipulovat nebo druhého k něčemu dotlačit. Jen trpělivě sdělujte, co s vámi dělají jeho slova a způsoby chování. Držte se vždycky toho, že budete důsledně mluvit o sobě a o svých potřebách. Jakmile začnete druhého soudit, dostáváte ho do obranné pozice, která nikdy nemůže směřovat k úspěšnému vyřešení konfliktu,“ radí odbornice.
Nabízejte to, co si sami přejete dostat
Hádky mají v partnerském životě své důležité místo. Ale stejně důležité je usmiřování.
„Při něm bychom však neměli čekat, že si někdo bude ,sypat popel na hlavu‘ nebo ,se připlazí‘ s omluvou. V takových chvílích vždy platí, že potřebujeme začít dávat to, co bychom si nejvíce přáli dostat. Jestliže toužíte po blízkosti, pokuste se dotyk nabídnout partnerovi. Jestli vám chybí komunikace, pozvěte ho nebo ji na ,neutrální půdu‘ mimo domov a nabídněte smířlivý rozhovor. Stejně tak to platí pro ocenění nebo pochvalu. Pokoušejte se nabízet to, co si přejete dostat, a ve vašich vztazích se začnou dít zázraky,“ podotýká Alžběta Protivanská.
Může jít i o zdraví
Kdo se v hádkách utápí a nedokáže si poradit sám, měl by se obrátit na psychologa, terapie je totiž mnohdy účinná. „Často stačí už jen to, že je problematickému rozhovoru přítomný někdo další a atmosféra hádky se sama od sebe začne měnit. Terapeut pomáhá tříbit významy, které si partneři sdělují, a urovnávat komunikační nedorozumění, která vznikají. Takový krok má smysl vždycky, když si přejeme vztah zachovat, ale už cítíme, že přicházíme na konec svých sil,“ vysvětluje Alžběta Protivanská, podle které se vážné problémy ve vztahu často projeví i na zdraví partnerů.
Nejen na tom fyzickém, ale i psychickém, sociálním, finančním a spirituálním. „Pokud vám z něčeho třeští hlava nebo se stahuje žaludek, buďte velmi pozorní k tomu, v jakých situacích a s jakými lidmi se to děje. Existuje něco, co byste si tam přáli udělat, ale neděláte to? Zůstáváte někdy v takové situaci, i když už to téměř nemůžete vydržet? Máte tam z něčeho strach? Takové otázky může psychoterapeut pokládat a tak páru pomoci vyjasnit si, co opravdu leží v základech jejich konfliktu,“ nastiňuje Alžběta Protivanská, co čeká partnery během terapie.
