Standu jsem poznala tak před šesti lety, byl pár měsíců mým kolegou v práci. Potkávali jsme se na chodbě, pozdravili se, usmáli na sebe, a to bylo asi tak všechno. Vím, že se kolegyním hodně líbil, některé dokonce zjišťovaly, jestli má přítelkyni, manželku či rodinu. Mně to bylo celkem jedno, měla jsem tenkrát vážnou známost, plánovali jsme i svatbu.
Špatná zkušenost
Pak Standa z naší firmy odešel a mně se úplně vykouřil z hlavy. V mém osobním životě nastal velký obrat, půl roku před svatbou jsem přišla na to, že nejsem v životě svého snoubence jediná. On sice sliboval hory doly, že všechno skončí, že já jsem ta jediná, ale pro mě to byl konec. Už jsem mu nemohla věřit. Zlomil mi srdce. Dlouho jsem nechtěla žádného chlapa ani vidět. Když to nejhorší přebolelo, dokonce jsem si svůj svobodný život bez závazků užívala.
Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce či v partnerské poradně, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
Až jsme pak po nějaké době vyrazili s lidmi z práce do vinárny, slavili jsme kulaté narozeniny jedné kolegyně. Víkend před námi, nebylo nutné spěchat domů, takže jsme se celkem parádně rozjeli. Najednou vedle mě stojí Standa, náhodou přišel i on se svými přáteli do stejného podniku a když viděl své bývalé kolegy, připojil se k nám. Byl to skvělý večírek. Moc jsme si to všichni užili. Zjistila jsem, že je Standa výborný společník. Za dva dny mi zavolal, domluvili jsme si schůzku a začali se stýkat pravidelně.
Ideální pár
Už je to tři roky, co jsme spolu. Máme se rádi, vážíme si jeden druhého. Máme společné zájmy, oba rádi cestujeme, čteme, chodíme do divadel i na výstavy. Jsem ráda, že jsem Standu potkala. Je mi s ním opravdu dobře. Naši přátelé o nás říkají, že jsme ideální pár. Možná mají pravdu, dokážeme se spolu vždy dohodnout, ani jeden neprosazuje své zájmy a názory na úkor druhého. Prostě si dokážu představit, že bych se Standou jednou zestárla.
Standa to má nejspíš stejně. Akorát s tím rozdílem, že by chtěl náš vztah stvrdit manželským slibem. Už na to několikrát narazil a já to vždycky s humorem přešla. Snažila jsem se z debaty o svatbě vykroutit. Standu miluji, ale vdávat se nechci. Možná mám v sobě nějaký blok z toho, co jsem před pár lety prožila, nevím. Rozhodně si nemyslím, že aby byli dva lidé spolu šťastní a vydrželi spolu až do smrti, musí nutně být i manželé. Já to tak prostě nevidím. Ani to, že si pořídí děti, musí nutně být důvodem ke sňatku. I když možná by to pro mě mohl být argument, ale zatím žádné děti neplánujeme.
Se Standou jsme to ještě tak naplno neprobírali, snažím se tomuto tématu vyhýbat. Bojím se své odpovědi a jeho reakce. On ví, že svatbě nakloněná nejsem, ale nejspíš si myslí, že mě přesvědčí.
Prstýnek
Za pár týdnů mi bude třicet. Standa mi s potutelným úsměvem prozradil, že plánuje velkou oslavu, ale jak bude vše probíhat, je prý překvapení. Ale můžu se spolehnout, že se mi to bude líbit. Já nemám nic proti velké oslavě, ráda se bavím a chodím do společnosti. Se Standou celkem často někam vyrážíme a scházíme se s přáteli.
Jenže jsem objevila takovou malou krabičku u něj v šuplíku, kde má ponožky, když jsem mu tam dávala vyprané a složené. Je v ní prstýnek, malý, krásný, s bílým kamínkem. Pojala jsem podezření, že mě chce požádat o ruku. Asi se na to chystá na té mé oslavě. Já vůbec nevím, budou tam i přátelé, rodina, nebo budeme jen sami dva? Jsem z toho úplně na nervy. Jestli mě opravdu požádá o ruku, jak mám reagovat? Když kývnu, půjdu sama proti sobě. Když ho odmítnu, můžu ho ranit, a to i přede všemi.
Vanda
Názor odbornice: Standa je větší tradicionalista
Vážená Vando! Píšete, že v sobě zřejmě máte blok vůči svatbě způsobený zklamáním v předešlém vztahu. Nicméně na Standovi Vám záleží, dokonce byste si dokázala představit zestárnout s ním. Svatba pochopitelně nikomu nezaručí společné nehynoucí štěstí až do smrti, takovou moc skutečně nemá. Můžeme ji vnímat jako rituál, který je v naší kultuře po mnoho let běžný.
PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12.
Svatba je slib, že se oba aktéři pokusí pro vztah udělat vše, co bude v jejich silách, aby prosperoval. Manželství je postaveno na principu solidarity dvou dospělých lidí, ať už hovoříme o financích, společných dětech či dalších oblastech společného soužití. Pro některé z nás může mít svatba význam větší a pro jiné menší. Když se zamýšlím nad prstýnkem, který na Vás zřejmě ve Standově šuplíku čeká, napadá mě však ještě jedna možnost. Svatbě přece často předchází zasnoubení, akt veskrze právně nezávazný, který v psychologické rovině může znamenat pomyslnou další úroveň, na kterou lze soužití svou lidí posunout. Je možné, že Váš partner po posunu vztahu na další úroveň touží, může mu přijít velmi přirozená.
Zkuste přemýšlet, zda se negativní pocity váží i k aktu zasnoubení, či zda byste byla ochotna o podobném kroku se Standou přemýšlet. Dohoda o svatbě by rozhodně měla být vás obou, neměl by to být nápad jednoho z páru, kterému se ten druhý útrpně přizpůsobí. Z Vašeho příběhu však vnímám, že nastavení obou partnerů je vlastně hodně podobné. Jen je jeden z nich poněkud větší tradicionalista.
PhDr. Magdalena Dostálová
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 9. října 2017. Anketa je uzavřena.
