Rodinná poradna: Mám dojem, že se za mě dcera stydí

Vychovávám dceru sama a obracíme každou korunu, její otec bohužel neplatí výživné moc pravidelně. Nemůžu jí koupit nové hezké oblečení nebo telefon a žijeme v malinkém bytě. Myslím, že se za mě dcera Linda stydí.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Vychovávám svou jedenáctiletou dceru sama od jejích pěti let, kdy jsme se s bývalým manželem rozvedli. Jemu se předtím povedlo utratit skoro veškerý rodinný majetek, bydlíme tedy v podnájmu a nemáme skoro nic. On pak začal docela střídat partnerky a stal se ještě víc nespolehlivý, takže občas přijede a dceři přiveze něco krásného, ale mnohem častěji se neozve a nepošle ani výživné.

Kromě své denní práce proto po večerech ještě dělám různé ruční práce, abych nám přivydělala, protože většina mého platu recepční padne na nájem, poplatky a jídlo. Díky tomu můžu dceři zaplatit aspoň školu v přírodě a někdy i kroužek.

Rodinná poradna

Trápí vás potíže při výchově dětí? Ocitla se vaše rodina v těžké sociální situaci a nevíte, jak z ní ven a kdo vám může pomoci? Dotazy posílejte na [e-mail] s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny. Je možné je anonymizovat.

Snažím se s Lindou o naší situaci mluvit, vysvětlovat jí, proč jí nemůžu koupit všechno, co by chtěla, a že dělám, co můžu. Mám ale poslední dobou pocit, že se za mě a za náš způsob života stydí. Nikdy si k nám nepozve kamarádky, nikdy nechce, abych ji vyzvedávala, ale prosí, abych počkala za rohem. Když se jí zeptám proč, tak jenom klopí oči a prosí mě, abych ji neztrapňovala.

Udělala několik velkých scén kvůli botám, telefonu a jednomu drahému kroužku, kdy mi vyčetla, proč nemáme to, co ostatní normální rodiny. To dřív nedělala, prostě respektovala možnosti, jaké jsme měly. Je mi to strašně líto a nevím, co s tím můžu dělat.

Klarisa

Odpověď odbornice:

Paní Klariso, Linda se vzhledem ke svému věku dostává do období, kdy si začíná více všímat, jaké to je v jiných rodinách. Je přirozené, že zjišťuje, že jinde se v některých ohledech mohou mít lépe. A opravdu nezbývá nic jiného, než aby Linda finanční možnosti respektovala. Věřím, že je to pro ni náročné a může se třeba i stydět. Na druhou stranu děti potřebují zjistit, že v životě existují limity, které nelze překročit.

Mgr. Radka Dydňanská, sociální pedagožka

Z dotazu nezaznívá, jestli jste spolu mluvily o tom, jak se cítí v kolektivu. Důvodem toho nemusí být samotný fakt, že nemá boty a telefon, které by chtěla. Napadá mě, že se třeba spíš kvůli tomu mezi ostatními cítí hloupě.

Pokud by se tato hypotéza potvrdila, snažila bych se jí podpořit v něčem, čím by mohla zaujmout, aby si tak posílila svou pozici mezi vrstevníky. Využijte k tomu jejích silných stránek, nadání, koníčků apod. Jistě přijdete na něco, v čem vyniká a v tom ji podporujte.

Lindin stud také nemusí souviset s ekonomickými možnostmi. S příchodem puberty se dostavuje mj. počátek odmítání rodičů. Situace, kdy děti nechtějí před školou pusu na rozloučenou a posléze už ani nestojí o náš doprovod, jsou velice běžné a do tohoto období patří. Na nás rodičích je přijmout je jako fakt.

Z dotazu čtu, že bývalý manžel neplatí výživné tak, jak by měl. Velmi ráda bych Vás podpořila tuto skutečnost řešit. Pokud se Vám nepodaří s bývalým manželem dohodnout na pravidelných platbách, doporučuji obrátit se na spádový orgán sociálně-právní ochrany dětí tzv. „sociálka“. Zde Vám poradí, jak lze výživné vymáhat, a to i zpětně. Určitě to Vaší ekonomickou situaci alespoň trochu zlepší.

I když se nacházíte v období, které pro Vás není jednoduché, věřím, že ho dokážete zvládnout. Pokud byste k tomu potřebovala více podpory a ujištění, můžete se obrátit na jakékoliv zařízení nabízející zdarma poradenství v oblasti rodinných vztahů či výchovy dítěte.

Mgr. Radka Dydňanská PhD., krizová interventka a poradkyně centra Modré dveře