Osudy těhotných žen, jejich partnerů, gynekologů a porodních asistentek sleduje nový seriál TV Nova Malé lásky. Televizní štáb po dobu dvou měsíců sledoval dálkově ovládanými kamerami dění v porodnici od příjmu až po sesternu a zaznamenával průběh jednotlivých směn, příběhy rodičů i personálu porodnice.
V prvním dílu přijede do plzeňské fakultní nemocnice uprostřed noci Denisa s manželem Petrem a sedmiletou dcerkou Andulkou. Komplikace nastává záhy, ale naštěstí nemá nic společného se zdravím těhotné nebo plodu. Předpisy ale zakazují přítomnost dětí na porodním sále (i když v tomto případě jde o samostatný pokoj), protože je u nich vyšší riziko přenášení infekčních nemocí.
Otec proto odvádí dcerku do čekárny, kde ji musí nechat samotnou, než donese vše potřebné rodící ženě z auta a domluví se s kamarádem, aby pro dceru přijel. Vyděšená holčička se snaží před tatínkem dělat statečnou, ale jakmile odejde z místnosti a ona se ocitne sama, propukne v pláč, protože se zoufale bojí o maminku. Matka Denisa se ji snažila po cestě uklidnit a připravit na následující okamžiky, ale zmínky o bolesti a krvi dívce moc nepomohly. Matka naštěstí zvládá kontrakce dobře, a otec se proto za chvíli zase přesouvá do čekárny za dcerkou. Protože je noc, podřimuje dívenka tatínkovi na klíně, dokud nedorazí kamarád.
Jak Denisa s Petrem přiznávají, nejsou v kontaktu s Petrovými rodiči, i když bydlí jenom kousek od nich. Rodina totiž protestovala proti jeho vztahu s Denisou: „Zastal se mě a tím u nich skončil. Já si ho za to nesmírně vážím,“ vzpomíná Denisa. Druhého dcery Elišky se nakonec manželé dočkají až v sedm hodin ráno. Dojmutí rodiče pak telefonují své prvorozené dceři a hlásí, že vše dopadlo dobře a maminka i miminko jsou v pořádku, což právě narozená Eliška hned potvrdí sestře do telefonu křikem.
Večírek na porodním sále
Veselý porod prožívá i rodačka z Moravy, která se do Plzně přestěhovala za manželem. Již na příjmu srší vtipem a nepřijde o něj ani ve chvíli, kdy musí vyplňovat nekonečný příjmový formulář, ve kterém manžela omylem označí za svého zákonného zástupce a namísto manžela zaškrtne kolonku registrovaný partner.
Porodní příběhy: Jana rodila s gestapačkou, Jaroslava chtěla zaspat |
S větší sílou kontrakcí postupně přechází smích i tuto veselou kopu, s tím jí ale porodní asistentka pomůže. Na zmírnění bolestí přináší rajský plyn, který má vdechovat během kontrakce. Hned první dávka rajského plynu má kýžený efekt a Lenka se začne usmívat a uvolní se.
„Ty jsi jak po pěti panácích,“ směje se její rychlé změně manžel. Manželka se okamžitě uvolní a začne rajský plyn vychvalovat a nabízet ho manželovi i porodní asistentce, uvažuje také o jeho nákupu domů. Za chvíli ji pak manžel přistihne, jak si plyn dává, i když kontrakci zrovna nemá. Manžel to pozná podle monitoru a bere si rajský plyn do ruky, aby ho měl pod kontrolou.
Nakonec se i ona dočká druhé doby porodní a příchodu dítěte na svět, během kterého porodní asistentky radí, jak tlačit, aby si způsobila co nejmenší poranění. Za pár minut přichází na svět Mireček a oba rodiče doslova září štěstím, zasmějí se a nakonec si vzájemně poděkují za krásný zážitek.
Každá kráva rodí jinak
Velmi pragmaticky přistupuje ke svému porodu Eva, přestože je prvorodička. Má ale velké zkušenosti s prací na statku a chováním krav a telat. „Každá kráva prožívá svůj porod jinak, u jedné o něm ani nevíte a ráno najdete tele, u druhé bdíte celou noc,“ říká zrzavá ošetřovatelka zvířat a jedním dechem dodává, že mezi hovězím dobytkem a lidmi podle ní v tomto ohledu nebude velký rozdíl. Neví však, ke které skupině bude patřit na porodním sále ona.
Ester Janečková vzpomíná na své porody: Došlo i na pití šampaňského |
K porodu své dcery se rozhodne jít Eva sama, přestože její partner vypadá, že by ji nejraději neopustil ani na minutu. Ivana argumentuje tím, že i v přírodě je porod záležitostí samic, kterého se samci neúčastní. „Je to o dohodě matky a otce,“ vysvětluje k tomu porodní asistentka Zuzana Vovsová.
Pokud si žena chce zachovat před mužem určité „tajemství“ a nechce, aby ji viděl v bolesti nebo krvácející, měl by to respektovat i partner. Na druhou stranu pokud se partner na pobyt na porodním sále necítí, neměla by ho k tomu rodička nutit, protože jeho nejistota a strach jí oporou nebudou, naopak. A tak otec zůstává v čekárně, zatímco nastávající maminka statečně snáší mnoho hodin kontrakcí.
Dojde i na císařský řez?
Porod postupuje pomalu, mezitím se dokonce vymění nemocniční směna a porodní asistentka se jej snaží urychlit podáním hormonu oxytocinu. Ten ještě zintenzivní sílu kontrakcí, přesto jsou porodníci v pohotovosti a rozhodují se, zda raději nepřistoupit k sekci. Plod má navíc na hlavě tzv. porodní nádor. „Jedná se o otok měkkých tkání na hlavičce miminka, taková boulička, která vzniká při průchodu porodními cestami. Spíš to vadí z estetického hlediska,“ vysvětlila porodní asistentka.
Když lékaři rozhodnou o ukončení porodu císařským řezem, musí ještě několik desítek minut čekat na anesteziologa, který mezitím sloužil u jiné operace. Ani v tuto chvíli Eva nechce, aby porodní asistentka přivedla dovnitř jejího muže a je odhodlaná zachovat si před ním tvář a důstojnost. Nakonec naštěstí nastane to, v co lékaři již téměř nedoufali: hlavička dítěte se konečně správně napasuje do porodních cest a začne druhá fáze porodní.
Malá Zuzanka konečně přichází na svět, Eva ale stále trne hrůzou. Miminko je fialové a nepláče, po pročištění dýchacích cest se však konečně rozpláče a Eva si může konečně oddechnout. Za partnerkou a dcerou pak přichází i nedočkavý otec, kterého si Eva hned cynicky začne dobírat kvůli slzám dojetí. „Možná to tak trochu blbě vyznělo, ale bylo mi samozřejmě příjemný, že měl radost,“ dodává dnes při pohledu na záběry po porodu Eva.
