Poznala jsem svého současného manžela ve chvíli, kdy se odstěhoval od manželky a začalo mu rozvodové martyrium. Podle všeho se s bývalou manželkou dost hádali a posledních pár let spolu byli vlastně jenom kvůli dětem. Mají dvě dcery, kterým bylo v době rozvodu deset a dvanáct let. Dnes je jim patnáct a sedmnáct a studují na střední škole.
Rodinná poradnaTrápí vás obtíže při výchově dětí? Ocitla se vaše rodina v těžké sociální situaci a nevíte, jak z ní ven a kdo vám může pomoci? Dotazy posílejte na ona@idnes.cz s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny. Je možné je anonymizovat.  |
Když jsem s jejich tátou jenom chodila, tak byla Klára a Kristýna docela v pohodě - braly mě jako kamarádku, rozebíraly se mnou oblečení, účesy a filmy. Jakmile jim ale táta oznámil, že se budeme brát, tak výrazně ochladly. A od naší svatby před rokem je to jenom horší a horší.
Holky bydlí s mámou a s námi tráví každý druhý víkend, manžel se s nimi ale snaží stýkat i v týdnu, pokud mu to čas dovolí. S bývalou manželkou se snaží prakticky vycházet a docela se jim to daří. Vezmeme proto občas holky odpoledne do kina, na nákupy nebo s nima chodíme na koncerty, na které jsou moc mladé, aby chodily samy.
Jenže poslední dobou si připadám u společných aktivit jako páté kolo u vozu, holky mě doslova ignorují. Namísto toho furt dokola mluví o mamince a o tom, jaká je skvělá. Já jim to samozřejmě nevyčítám, chápu, že je jejich matka a hraje v jejich životě hlavní roli, ale někdy se mi zdá, že před manželem schválně vytahují její přednosti a mě shazují.
Mladší Kristýna mě letos ani nepozvala na svůj imatrikulační ples na střední škole, což mě zamrzelo. Klára nyní začala plánovat oslavu svých narozenin a podle všeho to vypadá, že ani tam nejsem vítaná - můj manžel i jeho exmanželka samozřejmě ano.
Manžel mi říká, ať jim dám čas a netlačím na ně, podle mě to ale bere všechno trochu na lehkou váhu a nechápe úplně, že mě holky odstrkují. Někdy mám pocit, že chtějí, aby se jejich rodiče dali znovu dohromady a mě vidí jako překážku.
Jak se mám zachovat? Mám si pozvánku vynutit jako otcova nová manželka, nebo to vztahy jenom vyhrotí? Napadlo mě promluvit si o tom otevřeně i s holkama, ale puberta s nima už pěkně mlátí a asi by se to neobešlo bez křiku a pláče. Anebo si mám zkusit promluvit o všem s manželovou bývalou ženou?
Děkuji za radu
Monika
Odpověď odbornice: Prozkoumejte své pocity
Dobrý den, Moniko, často, když nás něco trápí, můžeme přehlížet důležité faktory v našem životě. Nevidím nikde poznámku, zda-li máte, či nemáte své děti, či jestli je s manželem plánujete. Mám za to, že prožité mateřství by mohlo změnit vaše otázky nebo naléhavost v nich... Je pravděpodobné, že by určitě stálo za to si „prohlédnout“, jak to s mateřstvím máte.
Jedno je však jisté, svůj život jste spojila s mužem, který již měl závazky ze své minulosti. A je nutné tento fakt akceptovat i s tím, že do této součásti možná nepatříte.
PhDr. Katřina Siveková Křižáková, psycholožka a rodinná terapeutka
Ptáte se, jak se máte zachovat - těžká otázka, možná by šlo jít jiným směrem. Promluvit si o tom s manželem, že stojíte o to, stát se malou součástí jeho bývalé rodiny a jestli by on něco nemohl udělat pro to, aby to šlo. Pokud o kontakt s děvčaty stojíte proto, že jsou vám blízké, nic neztratíte, když si s nimi o tom promluvíte. S ohledem na jejich věk možná správně očekáváte neadekvátní reakce, ovšem ty k pubertě patří a je velmi pravděpodobné, že by vás čekaly, i kdyby jste byla biologická matka.
Pokud ale o přítomnost s nimi stojíte z důvodu, který popisujete jako: „Někdy mám pocit, že chtějí, aby se jejich rodiče dali znovu dohromady a mě vidí jako překážku,“ pak bych doporučovala pořádně si prohlédnout tento pocit. Může jít o obavu ze ztráty partnera, můžete se cítit ohrožená přítomností děvčat či dokonce bývalé manželky. To nejsou dobré důvody k vaší účasti např.na imatrikulačním plese. A je možné, že pokud vaše motivace být s děvčaty vede tuto cestou, děvčata vycítila, že vám nejde přímo o ně, ale v podstatě o vaši úzkost. A lék na ni byste si měla najít mimo ně.
Rodiny jsou všeobecně složitým systémem a o to více je to komplikovanější, pokud je rodina tvořena lidmi, kteří již mají děti z předchozího vztahu. Orientace v tomto prostoru je tedy poměrně obtížná a můžeme se v ní sami ztrácet. Někomu pomáhá hovořit o tom se zkušeným kamarádem či rodičem, někomu pomáhá vlastní zkušenost, určitě ale nic nezkazíte, pokud vyhledáte terapeuta, se kterým můžete probrat své otázky a pocity.
Kateřina Siveková, psychoterapeutka centra Modré dveře
