Základ je v podpoře přirozené zvídavosti. A pak ještě v umění číst a porozumět přečtenému. Tedy ve schopnosti přečtený text převyprávět.
Když má čtyřletý syn mého kolegy Petra Čermáka „svůj den“, dokáže vypálit i dvacet otázek za hodinu. „Tati, proč nemůže svítit sluníčko, když prší? Proč se tvoří duha? Proč příroda potřebuje ten déšť? Proč za deště vylejzají žížaly a šneci? Proč kosáci žerou žížaly?“ pálí na svého tátu otázky.
Podle odborníků na umění učit se by žádná dětská otázka neměla zůstat bez odpovědi. Podporuje se tím jejich zvídavost a naopak rodič, který potomka odbude, tuto přirozenou touhu se učit v něm zabíjí.
Ptejte se i vy
„Jé, nejsou to ty samé stromy, které nám rostou na chalupě?“ ptává se při procházkách Prahou svých už školních dětí kolegyně Ivana Zábranská. A nenápadně jim tak vštípí schopnost rozpoznávat břízu od javoru, smrk od jedle a spoustu dalších rostlin.
Čtěte v magazínu Rodina DNESMagazín Rodina DNES s velkým speciálem k přijímačkám na vysoké školy najdete už v pátek 22. dubna v MF DNES.  |
Vyplatí se také, když rodič svému dítěti už v předškolním věku ukáže, že není informace jako informace. Tedy že si má věci ověřit z více zdrojů. Na určitou otázku tak může třeba odpovědět, že tohle ví přece lépe táta (teta, babička, děda), tedy je lepší se zeptat jich, nebo že správnou odpověď sice nezná, ale v tamhleté knížce by mohla být, a vyzvat potomka: „Pojď si to tam najít.“
Klíč je ve čtení
Klíčový je pak nástup do školy. Rodič by měl být alespoň zpočátku dítěti průvodcem tak, aby pochopilo základy: že učebnice je k učení, pracovní sešit k procvičování naučeného a podobně.
Nejvíc věcí se pak naučíme čtením. Umí-li dítě dobře číst a přečtené správně interpretovat, má vyhráno. Tady pomáhá hlavně pravidelný trénink. Čtěte s dítětem co nejčastěji a ptejte se na to, co jste četli.
S náročnějším učivem pak mohou pomoci specializované kempy učení. Pro děti od 10 do 16 let je pořádá třeba Scio či Věda nás baví.
„Často se setkáváme s dětmi, kterým škola vzala chuť učit se. My jim ji na kempech zase vracíme. Stavíme na tom, co už dítě zná, podporujeme ho v přemýšlení a vedeme ho k aktivnímu přístupu k učení. To vše formou zážitku a hry,“ přiblížila v rozhovoru pro magazín MF DNES Rodina Adéla Zelenda Kupcová ze společnosti Scio.
Děti se na nich pod vedením zkušených lektorů učí zážitkově. Tak, že potřebné vědomosti vlastně objeví samy. Takto nabyté znalosti se totiž nezapomínají.
