Jana Smiggels Kavková vystudovala politologii v nizozemském Leidenu, v současnosti pracuje jako ředitelka ve Fóru 50 %, které se snaží posilovat roli žen v české politice.
Potřebujeme kvóty?
Jana Smiggels Kavková
„Jde o naplnění pasivního volebního práva, které sice máme už přes 100 let, ale nějak se nám ho nedaří realizovat. V české politice je pouhá pětina žen, což je opravdu velmi málo, ženy takto nemohou mít na nic výraznější vliv. K tomu, aby byla jakákoliv skupina schopna něco prosadit, musí mít alespoň třetinové zastoupení, to je politology spočítaná minimální hranice,“ prohlásila Kavková v rozhovoru pro OnaDnes.cz (celý ho najdete zde).
Jako další důvody nutnosti kvót pro ženy v politice považuje i to, že díky rozdílnému rozdělení sociálních rolí se ženy dostávají do situací (jako je péče o děti a seniory, každodenní starost o domácnost), které muži důvěrně neznají, a nepovažují proto za důležité.
A má v současné české společnosti feminismus ještě za co bojovat? Podle Smiggels Kavkové rozhodně. „Nejvíce ohrožené chudobou jsou seniorky a samoživitelky. Ženy jsou pak celosvětově nejvíce ohrožené chudobou, protože většina kapitálu, jako je půda nebo domy, jsou v rukou mužů,“ vysvětlovala feministka a dodala několik dalších problémů, jako je násilí na ženách nebo třeba nemožnost volby způsobu porodu.
Kdo bude doma s dětmi?
Josef Hausmann
S kvótami rozhodně nesouhlasí Josef Hausmann, absolvent MFF a PřF Univerzity Karlovy, který se živí publikační činností, soukromou výukou matematiky a chemie a překladatelstvím s tlumočením. Známé jsou zejména jeho knihy Základy mužského šovinismu a Nahá pravda o feminismu.
Ten by ženám neupíral právo na vstup do politiky a budování kariéry, ale je přesvědčen, že jejich hlavní životní náplní je získání dobrého partnera a následné udržování rodinného krbu a péče o dítě. „Měla by tam být, dokud ji dítě potřebuje, přibližně do jeho osmnácti let,“ myslí si zastánce klasického patriarchátu Hausmann.
Hausmann se v debatě na obranu tradičních hodnot neváhal do feminismu pustit: „Feministky podněcují ženy ke svobodnému mateřství,“ tvrdil ve studiu iDNES.cz. Smiggels Kavková s ním ovšem nesouhlasila: „Feministky podporují ženy ve finanční nezávislosti, aby po rozpadu manželství nebyly odkázány na dávky.“
Josef Hausmann dále argumentoval tím, že za rozpadem tradičního rodinného modelu nestojí jen ideologie feminismu a rovnosti pohlaví, ale i podpora státu pro sociálně slabé a azylové domy. „Ta žena měla muže, co se o ni staral, ale sama si dobrovolně zvolila odejít,“ domnívá se Josef Hausmann. Jana Smiggels Kavková argumentovala tím, že mnohé ženy odcházejí třeba kvůli domácímu násilí a jiným neřešitelným situacím, takový argument je však podle Hausmanna těžko dokazatelný.
I otcové potřebují spolky
V něčem se debatující feministka se šovinistou dokonce shodli - třeba na nutnosti řešit situaci ohledně svěřování dětí do péče při rozvodech. „92 % chlapů nedostane při rozvodu dítě do péče,“ rozčiloval se šovinista. Smiggels Kavková souhlasila, podle ní je na čase věnovat tomuto problému větší pozornost a muži by se měli v tomto ohledu víc organizovat.
Na závěr dokázal i šovinista najít na feminismu nějaké pozitivum, i když spíše v sarkastickém duchu: „Díky tomu, že mají větší moc, může třeba zachránit partnera od toho, aby se uchlastal,“ uvažoval Hausmann. Záchrana podle něj může spočívat v tom, že žena může bez obav bít muže např. válečkem a odradit ho tak od návštěvy hospody.
Jana Smiggels Kavková měla problém najít na šovinismu pozitivní stránku. „Nemám ráda škatulkování, že muži jsou lovci a rozsévači a podobně. Lidé jsou různí a každý to má v životě nastavené jinak a měl by se zařídit podle svého,“ uzavřela diskusi feministka.
Podívejte se na celý záznam videochatu:
