Když se Lilia k potratu rozhodla před deseti lety poprvé, cítila se smutná, vinná, naštvaná a rozpadalo se jí partnerství. Celý zákrok provázely nepříjemné pocity, které pak ještě dlouho poté zpracovávala.
“Ležela jsem tam s roztaženýma nohama, ocelová z napětí, studená ze strachu, jako před dobrovolným znásilněním. Přišla jehla. Tělo se vzpíralo, jako by cítilo nebezpečí. A temnota, strach, napětí, chlad,“ líčí Lilia.
Strach, bolest a trauma
„V hlavě se mi pořád přehrávala situace, kdy přivezli ze zákroku moji sousedku, jak ji s několika vulgárními poznámkami hodili na lůžko jako pytel brambor. Když jsem se probudila, cítila jsem chladný pot a celá jsem se klepala. Měla jsem pocit prázdnoty a cítila jsem bolest,” dodává.
Bolest nebyla jen psychická, zákrok se bohužel napoprvé nepovedl a musel se ještě jednou opakovat. Lilia se ale nikdy nedozvěděla, co konkrétně bylo lékaři provedeno špatně, ani kde vznikla komplikace. Výsledkem těchto okolností bylo trauma, se kterým se Lilia vyrovnávala přibližně pět let.
Potrat je podle ní pro ženu často velice těžkým prožitkem, který se bohužel setkává s minimální podporou okolí a žádnou inspirací k tomu, jak se s ním srovnat. Také proto se Lilia podílí na vydání knihy psycholožky Lucie Lebduškové Čekala jsem miminko.
Chápavé sestřičky a pilulka
Druhý zážitek byl diametrálně odlišný, hlavně díky přístupu jejího muže. O tom, že druhé dítě nechtějí, věděli s manželem již dlouho předtím, do rozhodnutí nebyli zatlačeni okolnostmi a o všem hovořili. Lilia žije v Anglii, kde je možné přerušit těhotenství pomocí pilulky již delší dobu, Lilia zvolila privátní kliniku. Ženský personál jí sdělil, že některé ženy potratí do několika hodin, jiné až za pár týdnů. Během té doby se mohla kdykoliv dostavit na jakoukoliv pobočku kliniky v zemi na kontrolu.
„Francouzské studie ukázaly, že v 54 % případů dojde k potratu během 4 hodin, ve 22 % případů dojde k potratu do 24 hodin,“ dodává gynekoložka Blanka Vavřinková z První české lékařské společnosti.
Přístup v Česku se podle ní trochu liší, ženám podává pilulky lékař v lůžkovém zařízení a po podání dvou pilulek musí znovu na kontrolu. „Asi za 14 dní přichází žena ke kontrole a potvrzení úplného vypuzení plodu z dělohy,“ vysvětluje lékařka.
Potratové pilulky fungují na bázi hormonů progesteronu, jehož vyšší dávka ukončí těhotenství, a prostagladinu, který vyvolá stahy dělohy a vypudí plod z těla. (více o tom, jak pilulka funguje, si přečtěte zde).
Odpadá tak nutnost anestezie a několikahodinového pobytu na lůžku. „Ano, byla tam určitě bolest, ale jen pár hodin a hlavně - všechno jsem mohla cítit. Žádná anestezie, žádný tělesný šok ve smyslu: Co se to stalo? Kde je moje dítě? Žádné jizvy hluboko ve tkáních těla, žádné halucinace po anestezii,“ popisuje Lilia, která je již matkou malého syna.
Prožít emoce naplno
Podle Lilie je důležité, aby žena odchod svého dítěte plně zpracovala, mohla se klidně vztekat a plakat, na rozdíl od klasického chirurgického zákroku, při kterém žena vnímá jen omezeně. „Mohla jsem otevřeně prožívat cokoli a můj muž mi doopravdy naslouchal a podporoval mě. Byl to smutný zážitek, což k rozloučení určitě patří, ale také plný lásky, podpory a pochopení, který prohloubil naše partnerství. Během těch několika hodin, kdy se moje tělo s dítětem loučilo, jsme se procházeli u řeky a pustili symbolicky loďku a prohlíželi si fotku z ultrazvuku a na své dítě neustále mluvili,“ dodává Lilia, která se nyní věnuje provádění žen všemi obdobími jejich reprodukčního života v rámci projektu Ženské příběhy a pomáhá jim také zpracovat smutné zážitky z potratu a interrupce.
„Neříkám, že je to obecně lepší způsob, a jsem si jistá, že jsou ženy a situace, kde je chirurgický zákrok lepší volbou. Ale z mé osobní zkušenosti můžu chemický potrat doporučit, pokud už se žena rozhodne pro ukončení těhotenství,“ dodává na závěr.
