Netýká se to zdaleka jen puberťáků. I mnoho dospělých dnes plní facebookové zdi svých známých a příbuzných fotografiemi vlastní tváře. "Já na pláži." "Já v restauraci." "Já v zrcadle nad umyvadlem." Zní vám to povědomě? A co takhle pravidelné kontroly mobilního telefonu? Občas to vypadá, že bez vědomí, kolik zvednutých palců už jsme nasbírali, nezvládneme ani vypít dvojku vína.
Experti varují, že jde o postmoderní formu narcismu, která narušuje nejen naše psychické zdraví, ale i vztahy s bezprostředním okolím. Nejde jen o dohady – jejich názory se čím dál častěji opírají o aktuální vědecké studie. Jednu takovou nedávno provedli na skotské Heriot-Watt University; jejím cílem bylo prokázat, že existuje souvislost mezi sdílením vlastních fotografií a ztrátou popularity.
Výzkumníci si vybrali 502 účastníků, kteří na Facebooku v různém rozsahu sdíleli fotografie vlastní tváře. Jejich internetoví "přátelé" pak měli určit, jak blízcí si s dotyčnými jsou. "Lidé často podléhají dojmu, že komunikují jen se skutečnými přáteli," varuje vedoucí výzkumu David Houghton. "Jenže tak to není. Informace na sociálních sítích sdílíme s nejrůznějšími druhy lidi: s partnerem, přáteli, rodinou, kolegy i náhodnými známými."
Nikoho asi nepřekvapí, že každá skupina na náš sdílený obsah nahlíží jinak. Výsledek studie ale prozradil ještě něco jiného. Pro všechny sledované skupiny platilo, že vyšší frekvenci autoportrétů jejich autorům opláceli ztrátou důvěry a pocitu blízkosti. Vytoužený obdiv prostě nahradilo odcizení. A platilo to dokonce v případě partnerů, blízkých přátel či rodinných příslušníků.
Další zkoumání navíc odhalilo, že mezi těmi, kdo hledají podporu a posílení sebedůvěry právě na sociálních sítích, jsou nejčastěji mladé ženy. Právě ty jsou proto nejvíc ohroženou skupinou – hon za tolik žádanými "lajky" může vést nejen k nezdravé závislosti, ale i k frustraci a narušení vztahů s okolím.
