Monika Leová
|
Moderování je vaše vysněná práce?
Nikdy jsem o ní nesnila, ale postupem času, jak se v této oblasti začínám orientovat, bych v téhle práci svou budoucnost určitě ráda viděla. Moc mě baví a chci se zlepšovat.
Ekonomické vzdělání se tedy v praxi nechystáte využít?
Studuji praktický obor statistické metody v ekonomii. Baví mě, když si můžu například spočítat různé pravděpodobnosti. Ve zpravodajství jsem teprve chvíli, jsem na začátku, ale i v něm nacházejí uplatnění lidé s ekonomickým vzděláním, takže uvidíme, co budoucnost přinese. Samozřejmě budu vždy hledat cesty, jak své vzdělání uplatnit v práci.
Přerušíte teď kvůli práci studium?
Studium jsem ještě nepřerušila, jen jsem si po úspěchu v České Miss, s nímž jsou spojeny určité povinnosti, oddálila bakalářské zkoušky. Od září se vynasnažím zkombinovat práci s pokračováním ve studiu. Ráda bych ve svém oboru dostudovala i inženýra.
Je podle vás krása ženy hlavní cestou k úspěchu?
Vzhled může být výhodou, ale nemyslím si, že krása je pro ženu to nejdůležitější. Z největší části to je podle mě především její osobnost.
Co z vás dělá osobnost?
To je spíš otázka pro někoho jiného, hodnotit sama sebe je vždy nejtěžší. Podle mých blízkých jsem pracovitá, zodpovědná, upřímná, otevřená a přátelská. Vedení televize Prima říká, že jsem je zaujala energií, kterou v sobě mám. Já vím, že jsem temperamentní a energická, a snažím se spíš krotit, abych například nemluvila jako kulomet. Osobnost člověka se ale utváří dlouhodobě, doufám, že já se vyvíjím dobrým směrem.
Proč jste se do soutěže Česká miss přihlásila?
Soutěže krásy jsem nikdy nevyhledávala. Zúčastnila jsem se předtím jen jednou, a to na VŠE, kam mě přihlásily kamarádky z koleje, a kde jsem skončila druhá. Tytéž kamarádky za mě poslaly i přihlášku do České Miss.
Co tomu říkal váš přítel?
Doprovázel mě na všechny castingy a je to můj největší fanoušek.
Jste víc po mamince Češce, nebo tátovi, který je původem z Vietnamu?
Rysy v obličeji a snědé opálení mám po tátovi, nejvíc z nás tří sourozenců. V tom jsem se evidentně ze všech nejvíc potatila. České myšlení, které je v hodnotách a cílech jiné než vietnamské, mám po mamce.
Jste dost vysoká, nějak si neumím představit po kom. Vietnamci vysocí nebývají, že by byla maminka vyšší než táta?
Celá tátova rodina patří ve Vietnamu k těm vyšším. Mezi rodiči tedy výškový rozdíl nebyl nijak výrazný. Myslím, že táta měří 177 centimetrů a mamka má 180, takže si jen moc nemohla dovolit podpatky, ale ty ona stejně nenosí.
Co vy? Můžete nosit podpatky?
Můj přítel je vyšší, a i když nosím podpatky, nijak výrazně ho nepřevyšuji. Za což jsem velmi ráda, protože teď je hlavně kvůli práci nosím o hodně víc. Nevadí mi, ale stejně dobře se cítím i v teniskách.
Se sourozenci žijete u prarodičů. Nemáte rodičům za zlé, že vás nechali na starost babičce a dědečkovi?
Rodiče se rozvedli, když jsme byli malí, ale i tak nám mamka poskytla nádherné dětství a mládí. A teprve před dvěma lety se odstěhovala za přítelem a za prací. Od té doby žijeme jen s prarodiči. To, že jsem celý život vyrůstala i s babičkou a dědečkem, beru jako velkou výhodu a rozhodně rodičům nemám za zlé, že spolu nezůstali. Jsou teď šťastnější, spokojenější, máme dobré vztahy, a o to přeci jde.
Vy byste si vybrala životního partnera z jiné kultury?
Mám skvělého přítele, Čecha, kterého bych nevyměnila. Stejný jazyk a způsob myšlení je pro mě ve vztahu důležitý. Myslím, že v tomto mě rozhodně ovlivnila zkušenost rodičů, kteří se snažili překonat velký kulturní rozdíl a nevyšlo jim to.
Zažila jste v dětství kvůli vietnamskému původu nějakou šikanu?
Většinou jen malé slovní nadávky. Vyrůstala jsem totiž na malém městě a tam jsme byli opravdu trošku odlišní. Ale myslím si, že mě to posílilo a celkově zocelilo.
V nějakém rozhovoru jste říkala, že tatínek na vás byl "dost tvrdý". Co to znamená?
"Tvrdým" jsem myslela, že po nás chtěl vždy maximum, a abychom si vše vybudovali víceméně sami. Jemu prý taky nikdo nedal nic zadarmo. Vždy chtěl, abychom mu hodně pomáhali už od dětství. Mamka měla jiný přístup, trošku volnější. Styl výchovy v Čechách a Vietnamu je prostě jiný. A když jsou oba rodiče neústupní a každý chce žít jinak, je vždy otázka času, kdy se cesty rozejdou.
Jaký styl výchovy je podle vás nyní s odstupem správnější?
Myslím, že nejlepší styl výchovy je kombinace obou.
Štíhlou postavu máte díky genům, anebo musíte držet přísný režim?
Postavu si udržuji pravidelným sportem a životosprávou. Ráda jím, ale také ráda běhám, posiluju a v současné době ráda hraju beach volejbal. Ale byla doba, kdy jsem vážila i dost přes šedesát. Postupně se mi podařilo kila shazovat díky psychicky náročnému zkouškovému období, aniž bych o to nějak usilovala.
Jak jste se svou postavou spokojená?
Myslím si, že většina žen není nikdy se svou postavou stoprocentně spokojená. A já nejsem výjimkou. Vím, že mám spíš chlapeckou postavu a snažím se proto pracovat hlavně na vytvarování břicha.
Volila byste případně pomoc plastického chirurga?
Zatím k tomu není důvod. A co bude, to nevím. Ráda bych stárla přirozeně a s grácií, a když vidím mamku nebo obě svoje babičky, jsem v klidu, protože na svůj věk vypadají báječně. Tak to doufám zdědím.
S přítelem Martinem jste tři a půl roku, plánujete svatbu a rodinu?
Na téma svatba a rodina jsme spolu mnohokrát mluvili. Máme plán, ale v brzké budoucnosti to jen tak nebude.
1. srpna 2013 |
