Pavla Stine
|
Co ženu po čtyřicítce přinutí všeho se vzdát a odstěhovat se do Ameriky?
Mladší syn. Studoval střední školu a měl potíže s angličtinářkou. Má talent na jazyky a byl nešťastný, že tahle učitelka nic moc neumí. A kde se cizí jazyk nejlépe naučíte? V cizině. Tak jsem se rozhodla, že vycestujeme.
Nevím, jestli by moje máma kvůli mé angličtině odjela na druhý konec světa.
Ono se to tehdy sešlo s mým pocitem nenaplněnosti. Začít cestovat jsem mohla až po revoluci, touha vidět svět byla obrovská. V práci se to také komplikovalo. V Jihlavě jsem měla restauraci a obchod se smíšeným zbožím, jenže v druhé polovině devadesátých let se otevírala řada supermarketů a zákazníků ubývalo. Věděla jsem, že tohle podnikání nemá perspektivu. Tak jsem si přes kamarádku domluvila práci uklízečky na Floridě, a ač mě varovala, abych se připravila na nejhorší, neodradila mě. Obchod jsem přenechala společnici a v lednu 1999 jsem odletěla sama do Ameriky.
Neznejistila jste na letišti, že jste se unáhlila?
Tam jsem ohromně pobavila své syny. Jeli mě vyprovodit spolu s mým tehdejším přítelem, který měl za to, že je to celé hurá akce a za pár týdnů se vrátím domů. Šli jsme k odbavení a halou se neslo hlášení v angličtině. Moje děti se začaly smát, já na ně nechápavě koukala a ony, jestli vůbec rozumím, co ta paní řekla. Prý hlásila, že se hledá Mr. Fuck and Mrs. Shit, a když to doříkávala, někdo jí rychle típnul mikrofon. Nerozuměla jsem ani slovo. Takhle jazykově vybavená jsem odlétala.
Z majitelky obchodu se zázemím jste se během pár hodin stala uklízečkou bez ničeho. Jak jste to snášela?
Byl to tvrdý náraz. Z letadla jsem vystoupila s jednou taškou a pěti sty dolary. V Česku jsem měla auto, hezký byt, vydělávala jsem slušné peníze a najednou jsem myla záchody, uklízela pokoje, domů jsem v dešti či horku jezdila na kole, žila v jednom pokoji v bytě s dalšími spolubydlícími, nikoho jsem neznala.
Neměla jste chuť mrsknout hadrem do kouta a vrátit se domů?
Musela jsem počkat na syna. Přijel na začátku prázdnin, ve škole v Česku skončil třeťák a plán byl, že se na konci léta vrátí a já nejspíš s ním. Měla jsem pocit, že už jsem si Ameriku užila a stačilo mi to. Syn si rychle sehnal brigádu, všichni byli nadšení, jak dobře mluví anglicky, za dva měsíce si zvládl udělat americkou maturitu. Přihlásil se do veřejné školy, při rozřazovacích testech zjistili, že jim na něj nestačí tabulky, a doporučili mu, ať jde na college, což je něco jako bakalářské studium. To pro něj byla taková motivace, že se rozhodl zůstat. Ve škole byl za hvězdu, protože díky českému vzdělání byl nadupaný znalostmi.
Za jak dlouho jste se dostala od uklízení do kuchyně restaurací?
Už po pár měsících v Americe jsem se snažila uchytit v gastronomii. Jsem vyučená kuchařka, doma jsem měla restauraci a vaření mě vždycky bavilo. Brigádně jsem pomáhala vařit třeba v českém klubu v Miami či v české restauraci na Key West, pak přibyly hotelové kuchyně. V Americe hlavně ohřívají polotovary a někdo, kdo umí poctivou omáčku s hovězím masem, byl pro ně zjevením. A já se zase za pochodu učila nové věci - pracovala jsem rok v restauraci, kde jsem byla odpovědná za ryby, hlemýždě, krevety, mušle. Naučila jsem se grilovat a moje "hambáče" byly vyhlášené.
