Bea Benková
|
Čím to je, že na rozhodujících místech se uplatní spíš ženy, které se chovají jako muži?
Také jste si toho všimla? Je to tím, že na rozhodujících postech je hodně mužské energie a ženy mají pocit, že k tomu, aby byly úspěšné, musejí potlačit svoji ženskost, že když se budou chovat jako muži, budou úspěšnější a dosáhnou lepších výsledků. Ale štěstí ani naplnění jim to nepřinese. Jsou nešťastné, protože potlačily svou ženskou energii, jedou na tu mužskou a tedy nejsou nejsou samy sebou.
Proč si myslíme, že s mužským přístupem dokážeme víc?
Protože jsme se do takové spíše mužské kultury narodily. Muži nastavovali po léta společenská pravidla a my jsme od mala vedeny k dosahování výkonů naplánovanou, logickou cestou. Nikdo nás neučí poslouchat svou intuici, tělo, své pocity. Přitom v každém z nás, v mužích i ženách, je mužská i ženská energie. Ale abychom mohli být skutečně šťastní, je třeba obě využít, integrovat je a ne protěžovat tu mužskou třeba tím, že za správné považujeme jen to, co je logické, nebo se rozhodovat jen podle analýz a soutěží.
Není biologickým předurčením ženy, že je submisivní a podporuje silného muže?
Princip uctívání macha funguje čím dál méně. Dívky nehledají svého "velitele", ale muže, který s nimi chce spolupracovat, s nímž se budou navzájem obohacovat a pomáhat si jak v rodině, tak v osobním i profesním růstu. Přichází doba druhého matriarchátu, žena ve společnosti přebírá opratě, dostává do rukou moc i příležitost měnit svět. Dnes má svět o mnoho víc prezidentek, premiérek a žen ve významných funkcích než dřív. Jenže z mé zkušenosti zatím nedokáží plně svou energii využít. Proto s nimi pracuji.
Často mezi sebou namísto spolupráce ženy soupeří, ať už o postavení nebo o nějakého muže. Proč?
Soutěživost je mužská energie. Myšlení uvědomělých žen se však posouvá. Vědí, že zatímco dřív třeba byly spokojené a na sebe pyšné za to, co samy dokázaly, dnes ke spokojenosti potřebují sobě blízké komunity.
Obávám se, že jsme v Čechách v chápání úlohy ženy za západním světem stále pozadu.
Je pravda, že v Londýně a v západním světě se ženy cítí svobodněji než v Čechách nebo na Slovensku, kde se přece jen ještě jede víc ve starých zajetých kolejích. Ale nevěřila byste, jak jsou úspěšné a vzdělané Češky po hledání sama sebe "hladové". Vloni jsem založila Globální institut pro výjimečné ženy a otevřeli jsme internetový multimediální šestitýdenní program pro padesátičlennou skupinu žen. "Konečně někdo řeší jejich problémy," psaly mi nadšeně. Konečně prý mohou přemýšlet, co je doopravdy baví, jaké mají vášně a dary, jak spolupracovat s ostatními ženami a jaké tu mají na světě poslání.
Jaké ženy za vámi chodí a s čím se na vás obracejí?
Záleží mi na tom, aby ženy naplňovaly svůj potenciál, byly šťastné a pro svět přínosem. Zajímají mě ženy, jejichž cílem nejsou jen ony samy, ale chtějí být prospěšné společnosti, tedy pomáhat ostatním. Pokud se chce mít líp jen proto, aby si koupila další značkové kabelky, tak to není moje klientka, takovým já svou životní energii nevěnuji. Mým cílem je ukázat ženám, že mohou být silné a ženské, vitální a bohaté, že mohou žít ve svém přirozeném proudu a naplnit to, k čemu sem na planetu přišly, aby mohly za sebou zanechat to dědictví, které si přejí, a zároveň aby žily v lásce, harmonii a respektu s muži.
To zní jako pohádka.
Možná to tak zní, ale je to realita. Chodí za mnou ženy, které mají pocit, že jim v životě něco chybí. Často bývají úspěšné, ale neví, proč nejsou spokojené. "Jsem úspěšná," říkají si a "měla bych být spokojená, ale proč tedy nejsem?" Navíc jsou v tom svém pocitu často samy, protože všechno mají, zdraví, peníze, rodiny - a jak zareagujete, když vám někdo takový řekne, že není šťastný? "Co bys ještě chtěla, vždyť máš všechno," řeknete nejspíš. Takové ženy se cítí osaměle. Většinou jsou unavené, nespokojené, vědí, že by ještě něco mohly dokázat, ale neví co a jak. Chybí jim motivace, smysl života. Neumí uchopit své možnosti, posunout se dál.
A vy jim vysvětlíte, co mají dál dělat?
Nic jim nevysvětluji. Pokud mi důvěřují, mohu se stát něco jako jejich průvodkyní. V první řadě společně zjišťujeme, co by ještě v životě chtěly, hledáme, co je naplňuje a těší, z čeho mají požitek, co jim nejsnáze jde, na co mají talent. Například k určení talentu na podnikání a vytváření bohatství používám profil Dynamiky bohatství. Povídáme si, dávám úkoly, proces poznávání sebe sama mohu doplnit ještě užíváním vibračních esencí.
Vibrační esence?
Jsou to vibrační esence vyrobené z rostlin z amazonského deštného pralesa. V každé rostlině je uchovaná nějaká informace, kterou dokážeme využít. Z chemického hlediska je to voda a alkohol, který je v nich proto, že konzervuje. Voda je nositelem informací. Kdybyste je vzala do fyzikální laboratoře, zjistíte, že obsah každé lahvičky má jinou frekvenci. Používají se jako kapky na jazyk nebo do poháru vody, dětem do čaje.
Čemu pomáhají?
Mám více než padesát různých esencí: na talent, vizi, sílu, byznys, empatii... Takže když za mnou přijde žena s nějakým problémem, pracuji s ní a součástí té práce jsou i ty správné esence. Zároveň se radím se Sandrou Epsteinovou, brazilskou šamankou, léčitelkou a inovátorkou v oblasti emočního vzdělávání, která vibrační esence vymyslela a navíc je vynikající v astrologii, takže mi i podle data narození klientky o ní a jejím poslání leccos napoví.
Určovat smysl života podle data a hodiny narození mi opravdu nepřipadá moc "mužsky" logické.
Používám jen ty metody, které fungují na mně. Když si s těmi ženami povídám, prostě na ně pohled astroložky sedí, že se až samy diví. Když si ověříme, že na nás astrologie funguje, pak už neřešíme, jak je to možné, ale zkrátka věříme. Jsou i nedůvěřivější ženy, které však na má slova dají už proto, že vidí výsledky na svých kamarádkách, jimž moje koučování prospělo, vidí výsledky.
Mě spíš děsí, když mé kamarádky věří kartářce vše, co se dozví.
Já nechodím ke kartářce. Astrologie je úplně něco jiného, pracuje s našimi daty, s energiemi ve vesmíru, postavením planet. Každý z nás je originál a každý má nějaké poslání a tendence, a to astrologie ze svého pohledu popisuje. Ale je užitečné vnímat informace, které poskytuje astrologie, ne jako dogma, ale jako pomůcku a zrcadlo při sebepoznání a rozvoji.
Spíš ale věřím ve schopnost empatie toho člověka, v jeho zkušenosti a znalosti z psychologie, než že můj osud předurčuje postavení hvězd.
Astrologie i psychologie jsou jenom různé modely lidského poznání, různé pohledy. Já jim naslouchám víc. Například když využíváme astrologii, tak nejde o určování osudu, ale rozpoznání energetických vlivů a tendencí, které nás ovlivňují v určitém čase. Důležité je pak s tím konstruktivně a prakticky pracovat. Cílem je to, abyste měla ráda váš život, byla v něm spokojená a naplněná. Je spousta lidí, kteří hodně vědí, hodně mají, ale svůj život nemilují a zbytečně s ním zápasí a trápí se. Žijte život, který doopravdy milujete, žijte ho naplno a budete šťastná. Jakým způsobem se k tomu dostanete, je jedno. Někdo prostuduje plno knih a stejně svůj život nemiluje, jiný ho naplní materiálně a uvnitř se cítí prázdní.
Může být každý člověk šťastný, anebo je to v povaze: někdo se narodí jako optimista, jiný naopak škarohlíd?
Každý se narodí s jinou energií. Například introvertní lidé mají hodně zimní energie, nemají rádi riziko, spíše vidí nedostatky a jsou úplně jiní než lidé s jarní vizionářskou energií, kteří se rychle nadchnou, jsou extrovertní, potřebují vzrušení a drama.
Pro skeptiky se zimní energií je tedy těžší najít své štěstí?
Ano, ta cesta k poznání sebe sama a svého štěstí je pro ně většinou mnohem delší. Jsou v týmech první, kdo vidí riziko, najdou chyby a řeknou: moment, tady máme problém. Všichni jsme na světě potřební, jen je důležité poznat svou energii, vidět svou hodnotu a pracovat s ní.
Pokud jsem moc logická a chci se naučit víc pracovat s intuitivní a solidární ženskou energii, mohu se od základu změnit?
Nejlepší je začít lépe vidět přínos toho, co vám je přirozené. Můžete samozřejmě na sobě pracovat, poznat lépe sama sebe. Možná pochopíte, že třeba leckdy jen ze zvyku nebo kvůli konvencím bezděčně lpíte na něčem, co vás brzdí.
Například?
Tak třeba jste se v šesti letech rozhodla, že abyste byla úspěšná, musíte žít podle nějakého logického vzorce chování. Například: "Chci-li být úspěšná, musím si umět vše logicky zdůvodnit." Zafixovala jste si to a od té doby ten model automaticky naplňujete a jste tím omezována. Možná, že jste si tím pádem zakázala činnosti, které vás těší, ale není pro ně logické vysvětlení.
Ve které životní fázi se na vás ženy nejčastěji obracejí?
Nejmladší je skupina žen okolo 27 let, které dosáhly základní kariéry, ale už začínají pochybovat, zda je jejich práce opravdu naplňuje. Potom jsou to klientky kolem 35 let, v kariéře úspěšné, které si však najednou uvědomují, že práce není všechno, a přemýšlí o vztahu, dětech a rodině. Další skupina žen za mnou přichází o deset let později: už děti mají, ale vůbec nemají čas na sebe. Neví si rady, jak skloubit manžela, děti i kariéru a často už je ani ta práce tolik nenaplňuje. Mnohdy mají pocit, že jakmile se budou věnovat sobě, budou šidit rodinu - přitom je to úplně obráceně, protože když nebudou pracovat na sobě, tak šidí rodinu. Rodina chce totiž šťastnou a spokojenou matku i manželku. Další vlna nespokojených klientek se váže k věku po padesátce, kdy děti odejdou z domu, žena má zase na sebe konečně čas, ale neví, co s tím.
Stane se někdy, že se proměna klientky nepovede?
Já své klientky neproměňuji, jenom vedu, aby lépe poznaly samy sebe, aby se osvobodily. Právě na to se orientuji při své práci se ženami, na tom mi nejvíce záleží. Když na tom záleží i jim a jsou odhodlány změnit svůj život, naše spolupráce je vždy úspěšná.
Jak klientku, které jste pomohla, vnímá poté její okolí?
Velmi pozitivně. Taková žena je pak totiž daleko přirozenější, ženštější, ale také silná. Neplatí totiž předsudek, že ženská je slabá. Naše energie je naopak velmi silná.
Můžeme najít samy sebe bez i bez kouče?
Můžete, ale neporostete tak rychle. Jako sportovec, který nemá trenéra. Můžete si třeba povídat s lidmi, dívat se na filmy, číst knížky - třeba tu moji, ve které je mnoho témat k zamyšlení při práci na sobě. Můžete sama sbírat informace a inspiraci. Buď intuitivně najdete zdroje sebepoznání sama, anebo vás inspiruje někdo ve vašem okolí. Když kolem vás nikdo znalý nebo inspirativní není, pak je třeba ty šťastné a spokojené hledat. Existují, jen na ně nejste napojená.
