Kdyby byl život jako pohádka, tak bychom se jeden do druhého zamilovali, pak bychom se vzali, měli kopu dětí a žili bychom spolu šťastně, dokud bychom neumřeli...
Jenže skutečnost je maličko jiná, a tak se milujeme, ale taky občas nenávidíme, navzájem se otravujeme, jsme znudění nebo nedostáváme od partnera to, co bychom chtěli. Takže se jednoho dne stane, že se v naší (nebo jeho) blízkosti objeví někdo zajímavý...
Nevěra patří do našeho života mnohem víc, než bychom si byli ochotni připustit. Více než třetina populace v nedávném průzkumu společnosti SANEP přiznala, že byla svému partnerovi v poslední době nevěrná. Ve skutečnosti je ale hřešících pravděpodobně mnohem víc.
Ukázalo se totiž, že některé aktivity za nevěru ani nepovažujeme - například 4,7 % dotázaných do ní nepočítá sex s bývalým partnerem, 5,3 % placené erotické služby, 9 % líbání, 9,1 % sex po telefonu, 13,4 % sex na jednu noc a 21,1 % flirt.
A co víc, podle studie nejsme k záletům partnera nebo partnerky ani příliš shovívaví. Téměř polovina dotázaných (45,9 %) by podle svých slov nevěru nikdy neodpustila a celých 59 % účastníků průzkumu ji pokládá za největší provinění ve vztahu.
Nechci tě ztratit!
Přes veškeré negativní konotace, které se s postranními vztahy nebo úlety na jednu noc spojují, může mít ovšem nevěra také své pozitivní stránky. "Nepatřím sice k těm psychologům, kteří prohlašují, že taková pěkná nevěra dokáže vztah hezky nakopnout, ale připouštím, že i z této situace si můžeme pro sebe vzít něco dobrého," říká psycholožka Marta Boučková, podle které s sebou nevěra nese především vysokou míru utrpení a také určitý risk.
"Na druhou stranu nám ovšem nevěra může velmi účinně nastavit zrcadlo a pomoci nám udělat si pořádek v prioritách." Takže ať už díky záletům svého partnera zjistíte, že jste byli ve vztahu příliš hodní, nebo naopak příliš zlí, máte možná ještě šanci s tím něco dělat.
Jako třiatřicetiletá Alžběta, které zaškobrtnutí jejího manžela pomohlo vrátit do vztahu dávno ztracené emoce: "Když jsem zjistila, že si píše na internetu s nějakou paní, myslela jsem, že to je konec," připouští matka devítileté dcery.
"Pak jsem se ale uklidnila a řekla si, že ho nechci ztratit a že o něj musím bojovat. Spolkla jsem všecky výčitky, které se mi draly na jazyk, a místo toho se proměnila v dokonalou manželku," popisuje. "Zašla jsem si k holiči, začala se líčit i na doma, stále bylo navařeno a naklizeno a já byla jedno ucho, co že se to mému drahému ten den přihodilo v práci..."
Svému muži prý nikdy neřekla, že na jeho románek přišla. "Vím, že na tom, co se stalo, jsem se podepsala i já," uznává sebekriticky. "Od té doby, co se narodila dcera, jsme na sebe měli čím dál méně času, navíc jsem změnila práci a chodila domů uštvaná a otrávená. Ani se sexem už to dávno nebylo nijak žhavé, prostě jsme jen tak žili vedle sebe a zapomněli se o náš vztah starat."
Nový život díky nevěrníkovi
Třiapadesátileté Haně zase nevěra jejího muže otevřela oči a byla poslední kapkou do přeplněného poháru ztracených iluzí a promeškaného času. "Celá léta mi nedocházelo, že už spolu - kromě dětí a baráku - nemáme vůbec nic společného a žijeme vedle sebe jako dva cizí lidé. Pak jsem mu v kapse kalhot, které jsem před vypráním rutinně prošacovala, našla účet z hotelu, kde byl s ní, a všechno mi doklaplo," říká.
"Nejdřív zapíral, po pár dnech za mnou ale sám přišel a oznámil mi, že se stěhuje k jiné," vypráví žena, které se nejdřív zhroutil svět, ale pak zjistila, že se jí strašně ulevilo.
"Myslela jsem, že už nikdy v životě nebudu zamilovaná, že už to nejlepší mám dávno za sebou," dodává Hana. "Ale teď jsem díky záletům svého bývalého muže zase šťastná, mám skvělého přítele a znovu věřím v existenci věrného milování."
I to je podle psycholožky Marty Boučkové jeden z možných scénářů, které píše život. "Jsou případy, kdy vás teprve partnerova nevěra naučí spoléhat se víc sama na sebe a být konečně sama sebou," dodává. A to je přece velice pozitivní výsledek, nemyslíte?
