Tadeášovi bylo pět a v dětské pedagogicko - psychologické poradně skončil pro sociální bezradnost, jež ho prováděla celým jeho prvním rokem ve školce. Dětí se bál, kdykoliv měl jít do školky, byl rozmrzelý, občas propadal agresivitě. K tomu všemu trpěl častými infekty, takže buď byl nemocný v posteli, nebo v depresi ze školky.
Kolik hluku je už příliš?Podle odborníků Světové zdravotnické organizace už hladina hluku přesahující 50 dB lidi obtěžuje, vede k rozmrzelosti a neurotickým potížím. Když dosahuje 55 a více dB, působí rušivě, dokáže negativně ovlivňovat výkon a zvyšovat chybovost. Dlouhotrvající hluk nad 80 dB může natrvalo poškodit buňky vnitřního ucha. |
Psycholožka s chlapcem strávila několik sezení, několikrát navštívila i dotyčnou školku. Pak si zavolala maminku a poměrně jednoznačně oznámila svůj verdikt: "Váš syn je velmi citlivý a ubližuje mu hluk. Nedovedete si představit, jaké hlukové zátěži jsou děti ve školce vystavené. Ten permanentní křík…Ty labilnější pak následkem toho mohou být ve špatném psychickém rozpoložení, trpět agresivitou a dokonce poruchami imunity…"
Viník byl odhalen, řešení poněkud zapeklité. Co dělat, když oba rodiče musí do práce? Psycholožka doporučila omezení docházky do školky alespoň na dopolední pobyty. Babička naštěstí vypomohla a Tadeášovi změna prospěla. "Dnes chodí do školy a je na tom mnohem lépe," říká jeho matka. "Ono taky ve škole tolik křiku není, jen o přestávkách, což už se dá přece jen zvládnout."
Hluk může zavinit i astma
Čím je člověk mladší, tím je nepříznivý efekt hluku větší, shodují se odborníci. "U dětí, které byly vystaveny hluku, se objevovaly tachykardie a emoční rozlady," uvádí například psychiatr Karel Nešpor. "Nemocniční hluk navíc zpomaluje hojení ran, zvyšuje citlivost k bolesti, vede k bolestem hlavy a podrážděnosti. Speciálně u dětí se popisují v důsledku hluku častější onemocnění dýchacího systému včetně astmatu. Zahraniční prameny zmiňují poruchy spánku, zhoršený školní prospěch, nelze vyloučit ani negativní vliv hluku na imunitu."
Mnohé výzkumy prokázaly, že děti žijící například v blízkosti letišť či hodně rušných silnic trpí více poruchou soustředění, ve škole jsou roztěkané, pomalejší či hůře chápou psaný text.
Výzkum Institutu hygieny a sociální medicíny v Innsbrucku před časem jednoznačně prokázal, že hluk, způsobovaný nadměrnou automobilovou dopravou, má negativní vliv na psychický stav dítěte, přičemž tou nejvíce ohroženou skupinou jsou děti předčasně narozené či s nižší porodní hmotností. Navíc u dětí byla prokázána přímá úměra souvislosti intenzity hluku a závažností psychických problémů.
