Přijaté opatření zakáže výrobu lahví s BPA od března 2011 a od června 2011 se zakáže jejich prodej a dovoz. "Rodiče ve všech členských státech EU si mohou být jistí, že v polovině roku 2011 již nebudou dětské kojenecké láhve obsahovat bisfenol A," prohlásil John Dalli, komisař pro zdraví a spotřebitelské záležitosti.
Bisfenol A byl v kojeneckých lahvích zakázán poprvé v Kanadě, která ho oficiálně uznala za toxickou látku i přes velký odpor průmyslové lobby. Zákaz kojeneckých lahví s BPA platí i v Austrálii, řadě států USA, Francii a Dánsku. Dánský zákaz platí na všechny produkty, které jsou určeny pro děti do tří let a přicházejí do styku s potravinami.
Hlavní cesta, kterou se BPA dostává do lidského těla, vede přes potraviny, do kterých se uvolňuje z obalů. Potvrdily to mj. i závěry expertního jednání Světové zdravotnické organizace (WHO), které se konalo počátkem listopadu. Zákaz BPA v kojeneckých lahvích je prvním krokem k tomu, aby se tato nebezpečná látka odstranila ze všech výrobků, které přicházejí do styku s potravinami (např. plechovky, konzervy, plastové nádoby) a začalo se pracovat na jejím nahrazení všude, kde k ní existují bezpečnější alternativy.
"Bisfenol A je všude kolem nás – v půdě, v řekách, v prachu. To ostatně prokázaly i nedávné testy Greenpeace. Uvolňuje se z výrobků a končí tam, kde nemá co dělat: v lidském těle. Budeme proto nadále usilovat, aby se BPA, ale i další nebezpečné látky, nahrazovaly bezpečnějšími vždy, kdy je to možné," doplnila Lucie Jakešová z Greenpeace.
jaké jsou zdroje BPA?Podle závěrů mezinárodního panelu expertů organizovaném Světovou zdravotnickou organizací (WHO), je potrava tím největším zdrojem nebezpečné látky bisfenol A (BPA) pro lidské tělo. Další zdroje nejsou ve srovnání s potravou příliš významné. BPA uniká z potravinových obalů jako jsou plastové nádobky, láhve (včetně kojeneckých) nebo z vnitřních potahů potravinových konzerv. Mezi méně významné zdroje BPA patří prach v domácnostech, hračky, termální papír, zubní výplně, toaletní papír. |
