Jen na babinci se vždy pečlivá matka může přiznat, že nosí už dva dny ponožky svého syna, protože nestíhá prát. A výkonná manažerka má možnost bít čelem o stůl a plakat, že přece vždycky chtěla být zahradnice. Nejsou lepší lázně, neexistuje účinnější regenerace. Dokud se něco nezvrtne.
Riziko č. 1: špatně sladěné sopky
Dobře sladěné babince vědí, že nově příchozí má vždy přednost. Nechte ji prásknout kabelkou či soupravou kyblíčků a lopatiček a pronést klasický úvod: "Tomu nebudete věřit!" případně: "Maminka mi dobře radila, abych si vzala zazobanýho sirotka a ne šachistu s dominantní matkou!" Následuje historka nebo jejich soubor, na kterou ostatní ženy vhodně reagují pohoršením, smíchem nebo útěchou.
Startovací přetlak se po chvilce uvolní a v momentě, kdy si vychladlý papiňák objednává první víno nebo odesílá potomka se svačinou na pískoviště, je možné vrátit se k přerušenému hovoru.
I během dalšího průběhu babince je potřeba pozornost citlivě přelévat z jedné na druhou, podle toho, kdo má zrovna nabito. Což ovšem neznamená, že ostatní dámy mlčí. Pro muže je tohle nepochopitelné, ale v dámské skupince probíhá několik vrstev hovoru zároveň a zkušená žena dokáže vést smysluplnou konverzaci i se třemi kamarádkami naráz. Přičemž s jednou rozhořčeně komentují výši rodičovského příspěvku, druhé diktuje recept na rumovou bábovku a ze třetí tahá podrobnosti jejího nového románku.
Kdyby to pozoroval nějaký sociolog, mohl by celý proces popsat jako vulkanickou choreografii. V případě, že se výbuchy jednotlivých sopek nepodaří sladit, ztrácí se blahodárný účinek babince a hrozí nepohoda.
Riziko č. 2: nepovolené úniky informací
"Co se na babinci upeče, to se tam také sní. A nikdo jiný neochutná," formulovala moje kamarádka Adéla zcela přesně další zásadu funkčního ženského zasedání. Babinec si věří, babinec nepráská a babinec by také měl být drbotěsný. Jakmile by se objevil slabý článek a informace by začaly unikat, babinec končí. Důvěra je absolutně zásadní.
Když vás například přepadne jistota, že jste nejhorší matka na světě, a svěříte se babinci s historkou, po které vám děti měl po zásluze odebrat stát, můžete si jen založit ruce a poslouchat. Každá, opravdu každá matka má pár zážitků, na které není pyšná, ale které se v životě prostě stávají. Na důvěryhodném babinci je mohou vyprávět a tím jim ulámat hroty.
Svěřená starost, poloviční starost, a když se takhle svěříte hned několika kamarádkám, je možné, že zážitek, který si dodnes vyčítáte, úplně zmizí z vašeho černého svědomí. Jistota, že to dámy nepustí dál, je ale nutná.
Riziko č. 3: koho zajímá pravda?
Pravda je jistě krásná věc, ale natvrdo a bez servítků ať si ji podávají v investigativních pořadech. Drazí terapeutové a babince vědí, že pravdu je třeba obalovat něčím sladkým a správně dávkovat.
Když se v náruči svého babince zeptáte, jak vám sluší nový kabát, měla byste uslyšet jen slova chvály. I kdyby se kamarádka přihasila v hubertusu jako z charity a v barvě holubího trusu, pochválíme jí třeba knoflíky nebo velké kapsy. Na otázku: "Nepřipadá ti, že jsem přibrala?" se automaticky odpovídá: "Blázníš? Vždyť je skrz tebe vidět."
Usoudíte-li, že je něco fakt špatně, že by třeba ta první v tom kabátě neměla chodit na veřejnost a ta druhá že už svojí obezitou ohrožuje svoje zdraví, dejte si kafe ve dvou. Platí tady to samé, co se píše v příručkách pro managery: chválit veřejně, kritizovat soukromě.
Riziko č. 4: bažiny negativní energie
Postěžovat si, pobavit se, poradit se. To jsou pravé účely ženských sedánek. A měly by být v rovnováze. Jakmile fáze stěžování převáží, hrozí takzvaný "samonasírací efekt" (dále jen SE). Znáte to, jak se po cestě na nákup začnete s někým v duchu hádat a v supermarketu mezi regály jste pak už tak vytočená, že by se vám i mouka klidila z cesty, kdyby mohla? To je SE.
Ve skupině má SE ještě rychlejší nástup a silnější průběh. Když se na babinci pustíte do kritiky mužského pokolení a včas se nezasmějete, že všude je něco, hrozí, že domů dorazíte ne příjemně relaxovaná, ale už s hořící zápalnou šňůrou.
Babinec má nabíjet, energizovat, ulevovat od napětí a stresu a bavit. Jestli je ten váš spíš bazénem plným chmur a stížností, neplavte v tom. Nemáte to zapotřebí.
Riziko č. 5: muži babince nenávidí
Hledáte-li právě nového partnera, nevyrážejte nikam s babincem. Muži se shluků žen obávají už od dětství. Hrozen chichotajících se holčiček pro ně už tehdy byl záhada i hrozba. A banda rozřehtaných žen jim připomíná Šárčiny šiky. Přijít a oslovit jednu z nich je vlastně sebevražda, i když jen společenská.
Žijete-li naopak ve spokojeném vztahu, vysvětlete partnerovi, že babinec je pro něj velmi výhodný. Jednak díky němu nasbíráte informace o hříších ostatních mužů a ty jeho najednou nebudou tak výrazné. Může se dokonce stát, že domů přijdete s informací, že máte nejlepšího chlapa na světě, a to by bylo, aby vás na příští sraz neposlal sám.
A za druhé na babinci se vypovídáte tak, že ho nebudete doma nutit poslouchat ženské nářky, kterým vlastně nerozumí a jenom na ně automaticky kývá. Když svého muže s babincem nesmíříte, bude vám kamarádky kritizovat a otravovat tak dlouho, dokud nedojde k nějaké zbytečné hádce.
