Ještě naše maminky si myslely, že porod je věc čistě ženská a muži v ní nemají co dělat. Za totality platil dokonce zákaz návštěvy otce na porodním oddělení a mimina se ukazovala z oken.
Jak jste rodily. Čtěte vaše příběhy
|
"Dýchej, dýchej, chu, chu …tlač…!" křičí muž ve starších filmech, zatímco žena křiví obličej bolestí a křičí taky. A v historických snímcích se navíc obvykle z prádelního hrnce na kamnech valívá pára. Porodní bába totiž vaří vodu, jako kdyby se chystali spařovat prase.
"Nevím kde se bere ve filmu tenhle pohled, ale v praxi to tak naštěstí neprobíhá," směje se lékařka, když zmiňuji filmová klišé na téma muž u porodu.
"Dýchání je samozřejmě žádoucí, protože okysličuje v kontrakcích méně zásobenou dělohu a navíc soustředění na něj v druhém plánu odvádí pozornost od bolesti, ale to neznamená, že někdo ženu musí koučovat a taky se takové hyperemoční povzbuzování ze strany muže neděje," uklidňuje všechny potencionální rodičky lékařka.
Otcové: Jsme na vás pyšní
"Snažil jsem se při porodu spíš nepřekážet a být oporou ženě. Obdivoval jsem ji, jak zvládá porodní bolesti a vzhledem k plánovanému početí se cítil jako "provinilý" pachatel, udivený procesem s čelistí dole," vzpomíná na svůj první porod 35 letý asistent režie Zdeněk.
Devětadvacetiletý produkční Honza vidí svůj největší přinos v tom, že se o něj mohla přítelkyně opřít: "Stačilo, že jsem jí mohl podat vodu, ručník nebo ji držet za ruku a říkat jí, jak moc jsem na ni pyšný a šťastný."
Podle Hynkové i dalších porodníků je to právě psychika rodičky, čemu je přítomný otec nejvíc prospěšný. I přes nejrůznější léky na tlumení bolesti i lidský přístup personálu, se matka přece jen ocitá ve výjimečně náročné situaci.
"Porod netrvá minuty, ale hodiny," vysvětluje lékařka. Kontrakce v první době porodní sílí a blízkost muže je maximálně žádoucí: "Ženy jsou tam osamocené, nevědí co je ještě čeká, jak to budou snášet….a nemají možnost kontaktovat personál porodnice každou minutu, protože obvykle současně rodí i jiné maminky. Muž pak plní úlohu psychoterapeuta."
Jako prvorodička očekávala tehdy devětadvacetiletá tanečnice Štěpánka hlavně psychickou oporu a pocit zázemí. A to podle vlastních slov také dostala.
Podobné představy má o úloze svého partnera i třicetiletá reklamní agentka Katka: "Slibuji si určitou psychickou pomoc a oporu v neznámé situaci. Také si myslím, že je důležitý bezprostřední kontakt s miminkem ihned po porodu Jak můj, tak partnerův."
Hra na hrdinku je zbytečná
Sama byla u porodu před pár lety dnes pětatřicetiletá Denisa a dnešním rodičkám závidí: "Připadala jsem si jako ztracená a opuštěná, bála jsem si o něco říct, protože jsem nevěděla co můžu, a taky jsem chtěla být statečná. Jenže je to zbytečná hra na hrdinku. Strach máte a cítíte to jako nefér bez partnera."
V první době porodní, která je vyčkávací fází na porod samotný, naplňuje tedy muž své historické poslání a plní tady až skoro pohádkovou úlohu ochránce a hrdiny pro ženu nepostradatelného.
Otec jako tichý fanda
V druhé době porodní, tedy při samotném vytlačení mimina už porodníci tak zásadní význam mužově přítomnosti nepřipisují, protože pokyny matce dávají (na rozdíl od filmových scén) oni, coby osoby kompetentní k vedení porodu. Naopak muž se na porodním sále ocitne v roli jen jakéhosi fandy. A právě protože by rád byl nápomocen víc, ztrácí zbytky jistoty a neví co má dělat.
Tady doktorka Hynková radí: "Nemusí dělat nic, jen tam být a třeba ženu jen držet za ruku, podepřít ji hlavu, tiše pochválit, podpořit ji.…je to lepší, než se příliš soustředit na porod a nechat se jím znervóznit."
Muži se často zbytečně stresují tím, co by mohli vidět. Porod nemá být krvavým divadlem, tudíž muž sedí u hlavy a nechce-li , nevidí žádnou krev, protože vše se odehrává v nohách a za bříškem. Může klidně odejít do předsálí, ale podle všeho to muž většinou neudělá.
"Že by odcházeli uprostřed, to ne. Buď se vzdálí na začátku nebo vydrží," hájí hrdinství mužů doktorka, ale jejich sporadické poplašné reakce připouští: "Občas mají snahu nám do toho mluvit, občas mají zvídavé otázky. Na rady odborný personál nereaguje, to ani nemůže, a jsou-li zvědaví, povídám si s nimi, vysvětluji…"
Porod jako divadlo
"I když jsme absolvovali předporodní kurz, kde mi vše ukázali, tak jsem měl trochu strach, jak to zvládnu - jestli náhodou neomdlím a tím pádem moje přítelkyně na to nebude sama," vzpomíná na své obavy před vstupem na sál Honza.
Zdeňkovi se při téhle vzpomínce vybaví spíš strach jeho přítelkyně o to, aby se tímhle zážitkem nenarušil jeho přístup k dalšímu sexuálnímu životu. Že se absolutně nic nezměnilo, dokládá Zdeněk slovy: "Prostě se jen, dámy, účelnost vašich klínů musí rozlišit."
"Někdy, jakmile otec vstoupí, se zcela změní situace," usmívá se MUDr. Blanka Hynková nad tím, jak některé ženy využijí partnerova oslabeného citového postavení a předvedou náležitě své útrapy. Cílem je nejspíše dosažení většího obdivu či úcty, jenže otcové jsou podle Hynkové spíše zaskočeni, když cítí, že své ženě nemohou pomoci. Naštěstí se tenhle scénář děje prý jen v minimu případů a lékařka to považuje spíše za důvod k pousmání, než čemukoliv významnějšímu.
Podobně se porodní personál může v duchu usmívat i nad některými peprnými slovními výměnami párů, jejichž musí být svědkem. "To ale není vyvoláno porodní situací, to bývá obraz běžné komunikace mezi konkrétními partnery," upřesňuje Hynková.
Kdy i muži pláčí
Nejkrásnější úloha otce nastává těsně po porodu. "Zatímco žena rodí placentu, dostane novopečený otec potomka jako první do rukou a je to on, kdo ho ukazuje matce," popisuje s kusem něhy v hlase Hynková jeden z nejsilnějších, ne-li nejsilnější moment v životě člověka: "Zdá se mi to jako ryzí základ fungování rodiny, je v tom cosi opravdového a nebývá vůbec výjimkou vidět slzy na tváři muže…"
Ovšem o tom, že by přítomnost otce u zrození měla nějaký zásadní vliv na další osud rodiny, žádné vědecké studie nehovoří. "Co může upevnit, je vazba otce k miminku hned v začátku, ale co se týče vztahu mezi partnery, tam to je určitě momentální věc, nikoliv dlouhodobá. Má-li se vztah rozpadnout, rozpadne se bez ohledu na fakt, kde byl otec v době porodu," lituje nejen Hynková.
