Výskyt astmatu se za posledních deset let velmi zvýšil. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že jím trpí v průměru více než deset procent dětí. “Jedná se tedy o jedno z nejčastějších chronických dětských onemocnění. Navíc se ukazuje, že většina dospělých trpících astmatem měla první příznaky už v předškolním věku. Také platí, že průběh astmatu v dětství do značné míry předurčuje, jak těžké bude astma pro jedince v dospělosti,” upozorňuje Petr Pohunek, lékař oddělení respiračních nemocí Pediatrické kliniky FN Motol a ředitel České iniciativy pro astma.
Rodiče často podcení situaci
Astma je neinfekční zánětlivý stav, při kterém se při různých podnětech zužují dýchací cesty a dýchání se stává obtížným. Příznaky zahrnují opakovaný kašel, objevující se mimo nachlazení. Dále jde o pískoty či sípání při dýchání nebo tělesné námaze, tlak na hrudi a dušnost. Převažuje u dětí s výskytem alergie v rodině nebo u dětí, které už samy mají nějaké alergické projevy, např. alergický ekzém.
Rodičům by mělo být podezřelé, pokud se dechové obtíže projevují mimo období nachlazení. V takovém případě je vhodné požádat o vyšetření praktického lékaře.
Na problémy s dýcháním by si rodiče u svých dětí měli dávat pozor již během prvních dvou let. Až padesát procent dětí totiž vykazuje známky dušnosti se zúžením průdušek. U dětí, které mají opakované a neustupující kašle, pískoty při tělesné námaze a dechové potíže při styku s alergeny, hrozí vyšší riziko, že se u nich astma rozvine ještě v průběhu školního věku. Ne všechny děti s těmito příznaky mají astma, ale na základě těchto potíží je možné určit i jiné poměrně závažné potíže.
Rodiče, podle Pohunka, těmto signálům často nevěnují pozornost: “Na zahleněnost a kašel si u dítěte zvyknou a považují ho za normální. Včasný záchyt nemoci tak ale zbytečně zanedbají.” Pravdivost jeho slov dokládá například průzkum o respiračních potížích dětí, který se prováděl na několika tisících rodinách napříč Evropou. Zjistilo se, že až čtvrtina ze zkoumaných dětí měla každý týden závažné dýchací potíže, a přesto nebyly nijak léčeny.
Léčebný postup je u dětí jiný než u dospělých. Imunitní systém dítěte je nedozrálý, navíc má menší dýchací cesty, které se snadněji ucpou. Je nutné astma včas poznat a dobře léčit. Lékař může dítěti pomoci, ale to nejdůležitější zůstává na rodičích: musí pochopit, že něco je špatně, a přijít, jinak se lékař o potížích jen stěží dozví.
Co způsobí jedna kočka
Současná věda neumí předvídat, u koho se astma vyvine a u koho ne. Ale i u těch, kteří přejdou tzv. do “klidové fáze”, vznikají chronické změny, které jsou do jisté míry nevratné. Jakýkoliv odklad léčení s sebou nese nevratné změny. Bohužel se k lékaři děti dostávají často až ve chvíli, kdy jsou tyto změny fakticky nevratné. Do tří let dítěte je potřeba být při hodnocení těchto příznaků nejpozornější.
Potíže se objevují při kontaktu s typickými alergenními látkami, tento moment se ale ze strany rodičů často podceňuje. Alergie na určitá domácí zvířata nebo pyly, změny počasí, některé virové infekce nebo dokonce tělesná zátěž se mohou stát spouštěčem astmatu. “Kočka je asi nejagresivnějším alergenem. Ve chvíli, kdy je dítě přecitlivělé na kočku, nestačí, aby kočka zůstávala venku. Stačí totiž, aby se jednou prošla bytem, a celý prostor se zásobí alergeny na několik týdnů,” varuje Pohunek.
Podobný problém řeší lékaři u dětí ve školách: první potíž nastává, pokud dítě přecitlivělé na kočku sedí v lavici s někým, kdo má toto zvíře doma. Jen to, co přinese na svém oblečení, stačí na indukování alergického záchvatu. V tomto ohledu se prováděly studie ve třídách, kde například jen dvě z dětí doma chovaly kočku. I když kočka nebyla fakticky ve třídě nikdy přítomná, bylo ve třídě naměřeno vysoké množství alergenů.
Pokud si myslíte, že situaci zachráníte tzv. hypoalergenní kočkou, jste na omylu. “Neexistují hypoalergenní kočky. Každé zvíře totiž škodí svými sekrety, močí, slinami, mazovými žlázami. A nezáleží na tom, zda je kočka krátkosrstá nebo dlouhosrstá,” dodává Pohunek. Přes třicet procent dětí do patnácti let trpí nějakou formou alergických projevů.
Svým kouřením trápíte dítě
Jednotlivé spouštěče se u každého člověka liší, jen reakce organismu zůstává stejná. Spouštěčem astmatu se tak může stát třeba i fyzická zátěž. Přesto by podle odborníků neměl být sport u dětí omezován. Naopak by se cvičení mělo u dětí povzbuzovat, je jen nutné upravit ho tak, aby zátěž dítěti nevadila.
Před čím by ale rodiče měli děti rozhodně chránit, je tabákový kouř. "Jde o nejvýznamnější rizikový faktor, který může u dětí astma zhoršovat a vyvolávat akutní stavy. Přitom až ve čtyřiceti procentech domácností jsou děti kouři vystaveny," zdůrazňuje Petr Pohunek. Tabákový kouř umí blokovat receptory v dýchacích cestách a snižovat účinnost léčby. Ti dospělí, kteří užívají inhalační kortikosteroidy a zároveň kouří, si tak snižují účinnost léčby, potřebují více léků a vystavují se nežádoucím účinkům.
