Skoro si až připadám divně. Období, kdy jsme s kamarádkami coby puberťačky ležely na telefonu, už mám dlouho za sebou, všechny už máme práci. Přece se jednou za čas chceme vidět, a tak domluvíme mejdan. Jenže zatímco ostatní přijdou s partnerem, já tam trčím sama. Ne že by můj přítel byl nějak extrémně vytížený, ale pokaždé, když se uvolil se mnou někam jít, dopadlo to katastrofálně.
Partnery kamarádek ještě nějak vydýchá, ale kamarádky buď ignoroval, nebo je začal během chvíle urážet. V lepším případě si z nich dělal dost uštěpačnou legraci. A on to bohužel umí. Sice jsem věděla, že nejde pro nějaké to peprnější slovo daleko, ale nejsem si nějak vědoma toho, že by ho někdo provokoval. Prostě jsme se upřímně bavili. Jenže on z každého setkání udělá společenský masakr. Jednou dokonce nazval mou kamarádku nacistkou.
Jsem už unavená z toho, někomu pořád vysvětlovat, proč s námi nechodí pařit i můj přítel. Navíc lidé, se kterými se znám už dost dlouho, jeho společnost jemně řečeno nevyhledávají. Prostě ho mezi sebou nechtějí a já se jim ani moc nedivím. Nerozumím tomu. Spolu se dokážeme bavit takřka o čemkoli, přítel dokáže být džentlmen, ale jak ho vytáhnu ven, stane se z něj nesnesitelný hulvát. Jasně že je mi z toho trochu smutno, protože si musím vybrat. Buď půjdu někam s ním, ale sama, nebo si vyrazím s přáteli, ale bez něj. Nebo bych brzy přišla o přátele.
Tuhle jsem to už nevydržela a na rovinu jsem mu řekla, že prostě chci, aby mě doprovodil jako svou přítelkyni na koncert kapely, která baví i jeho, takže by nemusel být nesnesitelný a sprostý na mé přátele. Že si s ním připadám jako v poustevně. A co on na to? "Nejdu nikam. Schválně bych byl nesnesitelný." Tečka. Šla jsem nakonec raději sama. Takže otázka do pranice - co mám dělat? Nechci si vybírat mezi ním a kamarády či kamarádkami, rozejít se s ním taky nechci, i když se neznáme nijak moc dlouho. Něčím mě prostě přitahuje a taky to není žádný blbec, ale jak se potká s někým, kdo mu nesedne, a jemu nesedne nikdo, je z něj vzteklé zvíře. Co mám dělat?
1. Rozejít se s ním. Tohle stejně nemá perspektivu.
2. Vysvětlit mu, že se buď bude chovat slušně, nebo si může hledat novou slečnu.
3. Být diplomatická. Za úsměvy a milé chování mu slíbit jakékoliv přání.
4. Prostě se s tím smířit a nebrat ho mezi své přátele.
PORAĎTE MI PROSÍM ZDE
