"Nesnášenlivostí laktózy trpí jen pět procent lidí, proto není nutné paušálně mléko a mléčné výrobky zavrhovat," vysvětluje Jitka Tomešová z poradenského centra Výživa dětí.
Podle ní tedy není otázkou, zda mléčné výrobky konzumovat, ale spíše které a v jakém množství.
Nejmenší děti by měly mít dvě až tři porce mléčných výrobků za den, děti starší čtyř let jednu až dvě porce denně. Jedna porce znamená 250 mililitrů mléka nebo kysaného mléčného nápoje, 125 až 150 gramový kelímek jogurtu či 50 gramů sýra. ¨
"Vhodná dětská svačina je pečivo namazané rostlinným tukem, obložené dvěma plátky tvrdého sýra a zeleninou, či miska neslazených cereálií s ovocem a jogurtem," doporučila odbornice na zdravou výživu.
Děti by měly mít možnost napít se ke svačině mléka. Zatím 300 škol má automaty, kde si žáci místo nezdravých čokolád a sladkých limonád kupují mléčný nápoj.
Mléko ano, tavené sýry ne
Pokud dítě nemá problém s nadváhou, mělo by dostávat mléko a mléčné výrobky polotučné. Tuk je zdrojem energie, kterou potřebuje k růstu. Odtučněné a nízkotučné výrobky tedy nejsou vhodné.
Děti by také neměly jíst větší množství tavených sýrů. Tavicí soli obsahují fosfor, který stejně jako kolové nápoje vyplavuje vápník z kostí.
Pro lidi s alergií na mléčný cukr v kravském mléce je vhodnou náhradou sojový nápoj, nepřesně zvaný mléko. Pro lidi s alergií na bílkovinu kravského mléka je vhodnou náhradou mléko kozí. Oboje se dá koupit i v podobě zakysaných výrobků.
Probiotika jsou zázrak
Vedoucí centra výživy Fakultní Thomayerovy nemocnice Pavel Kohout doporučil rodičům, aby dětem dávali kysané výrobky s probiotickými bakteriemi.
Pomáhají lepšímu vstřebávání živin a vitaminů z potravy a příznivě ovlivňují střevní mikroflóru. Na rozdíl od antibiotik, která bakterie hubí, probiotika je podporují.
"Problém bývá v tom, že řada výrobců neuvádí na obalu množství živých kultur v potravině," stěžuje si Pavel Kohout. Pokud je v mléčném výrobku zanedbatelné množství živých kultur, takový mléčný výrobek podle něj nemá v podstatě žádný účinek. Naopak předávkovat se těmito bakteriemi nedá; platí, čím více tím lépe.
"Není to superlék, který vše řeší, ale když má člověk normální hodnoty mikroflóry, dokáže lépe zvládat infekce," vysvětlil. Probiotika radí Kohout jako prostředek proti střevním potížím a infekcím, na lepší trávení, proti nadýmání a zácpě.
Probiotika jsou účinná i v prevenci rakoviny tlustého střeva. U dětí navíc snižují riziko vzniku alergie.
