nadpřirozenými silami nebo jměním rodiny Billa Gatese, stejně s tím nic nenaděláte.
Odpoledne začněte volnou zábavou
Vezměte si třeba dnešní odpoledne. Jestli vaše školka a družina také zavírají přesně ve chvíli, kdy vám na druhém konci města končí pracovní doba, provedete každodenní zázračný přesun časoprostorem a před příslušnou třídu dopadnete s pěnou u úst, ale včas.
A v tu chvíli prostě zapomeňte na stres, svědomí i práci. Zapomeňte i na igelitky zařezávající se vám do zápěstí a začněte se naplno věnovat svému dítěti. Nastávající hodinka pečlivé pozornosti se vám stonásobně vyplatí. Informacemi a zážitky nabité dítě vám právě teď chce říct a řekne úplně nejvíc. Jakékoliv odklady typu ‚Řekneš mi to večer, teď mám hlavu jak pátrací balón‘ způsobí jediné. Dítě polovinu věcí zapomene (kdy je zítra třídní schůzka, že má mít na výtvarku knoflíky, která učitelka s vámi chce mluvit) a taky ztratí chuť vám cokoliv povídat.
Takto proměněná ve veliké ucho vyzvedněte ještě všechny ostatní děti a doveďte armádu domů. Tam pokud možno odložte nákup do lednice a svou kabelku s tunou šanonů na stůl a věnujte se půl hodinky jen dětem. Dětská psycholožka Ilona Špaňhelová vysvětluje proč: „Pokud takto začnete odpoledne, věřte, že bude zbytek dne s dětmi daleko víc v pohodě. Vy budete mít pocit, že jste se jim opravdu věnovala, a děti budou vědět, že vám řekly všechno,
co chtěly a vy jste je vyslechla. Pak vám dají víc klidu na přípravu večeře nebo zítřejší pracovní schůzky.“
Večer oblečte židle
Přesně ve chvíli, když už máte dojem, že únava přebírá řízení, udělejte ještě pár věcí, které vám i dětem ulehčí a zpříjemní zítřejší ráno. Každému dítěti připravte na jeho židli oblečení,
svačinu, pití a všechno, co bude na zítra potřebovat. Chce to rafinované techniky výslechu, ale ty už máte v malíčku. („Ptám se tě potřetí. Opravdu na ten školní výlet nic nepotřebujete?“ „Nó… vlastně čtyři jízdenky, svačinu, pláštěnku a voskovky.“)
Zvlášť zkušené matky-matadorky připravují ještě do termosky čaj ke snídani, který má ráno právě tu správnou teplotu. A pak v klidu přečtou dětem pohádku na dobrou noc nebo kus z nového Harryho Pottera. Protože tohle jsou chvíle, kdy dobíjíme svoje mateřské baterky, které fungují zcela nezávisle na naší běžné životní energii. A děti v tu chvíli čerpají jistotu, že
vy jste tady s nimi, i kdyby se celý svět na hlavu stavěl.
Ráno zapomeňte na zásady
Podle doktorky Špaňhelové nejsou zmatená a ospalá všední rána vhodnou dobou na utužování dětské morálky a hygienických návyků: „Je lepší, pokud netrváte na tom, že se
dítě už musí oblékat samo, protože to přece umí, nebo že bez vyčištěných zubů nesmí nikdo ze dveří. Pokud se někdy stane, že to nezvládneme, svět se nezblázní. Důležité a prvotní je co možná nejklidnější start do nového dne.“
A tip psycholožky a maminky v jednom na závěr: „Dejte si třeba klidnou rodinnou snídani
v posteli a pak – na zazvonění budíku – odstartuje závody, kdo bude první stát oblečený u dveří.“ Kdyby náhodou manžel odpoledne zjistil, že tráví den ve skejťáckých ponožkách staršího syna, aspoň má čím odlehčit pravidelnou poradu.
My jsme jejich vzor
Když to vezmete kolem a kolem, nejdůležitější je klid a nepropadat panice. Děti jsou na paniku citlivé jako sojka na lesního vetřelce, ale na druhu stranu dokážou ocenit každičkou chvilku, kterou trávíte opravdu spolu. Na pokec s maminkou u výkladní skříně se stavebnicemi může kluk vzpomínat daleko déle než na poklidně nudné nedělní odpoledne v kompletním rodinném kruhu.
„Naší nejčastější chybou je, že chceme stihnout všechno a rychle. Navíc jsou to většinou praktické věci jako úklid, vaření, žehlení… Mějme ale na paměti, že prvotní jsme dítě a my, teprve potom přichází práce a domácnost. Zkusme někdy slevit ze své pořádkumilovnosti a perfekcionismu, pokud zjistíme, že to rodině spíš škodí, než prospívá,“ radí doktorka Špaňhelová. „My jsme pro děti jejich první vzor v komunikaci a ve výchově. Takže je velmi důležité, abychom žili s nimi, a ne vedle nich.“
