Hlasujte: Poraďte Daně, jak se má zachovat?
Honza schoval klíče do vestičky a poděkoval. A stejně šel spát zase k ní. Třeba už měl zase chuť na mastnou večeři se šesti knedlíky.
Nejistota a napětí prý prospívají každému vztahu, tvrdí psychologové. Já už mám ale dost přemýšlení nad tím, jestli se před bývalou manželkou producíruje ve slipech a s cigaretou stejně jako když občas přespává u mě. A taky mně vadí, co řekne, když se loučíme: Jdu domů.
Poraďte DaněI moje kamarádka Irena uznala, že tohle je, jak ona říká, na palici. Věděla, o čem mluví, protože se s Oldou, jejím přítelem, pohádali. Ten pak zmizel a když mu volala, měl vypnutý mobil. Pak Irena telefonovala všem ženským, se kterými se její přítel znal a na které zároveň měla telefonní číslo. Marně. Tak jsme se ze žalu hned druhý den obě opily. To už také Irena věděla, že Olda strávil noc u světlovlasé Oksany, co prodává ve stánku klobásy. Kdybychom měly pít pokaždé, když nás chlapi naštvou, skončily bychom obě v léčebně.
Hned druhý den jsem tedy na Honzu spustila, ať mi dá ty klíče zpátky. Je přece nesmysl, aby je měl a zároveň přespával u ní. Mám toho dost! křičela jsem na něj.
Honza mi ale vzal vítr z plachet. Všechno se prý mezitím vyřešilo samo. Kiki, jak jí říká, odjela i se synem k rodičům a zdrží se tam delší dobu. Její otec je prý vážně nemocný.
Napadlo mě, jestli to není nějaká smyšlená Honzova historka. Přemýšlela jsem o tom, že moje soupeřka sice vyklidila pole, ale může se kdykoliv vrátit.
A tak se Honza ke mně nastěhoval. Přinesl si s sebou další trička, košile, dvoje kalhoty a ještě pár drobností. Poprvé se u mě zdržel celé tři dny.
Nejdřív jsem byla z toho všeho nadšená, ale potom ve mně začal převládat pocit, že Honza se u mě chová jako v hotelu. Kouřil cigarety, které zrovna dvakrát nevoněly, a všude klepal popel. A když s někým telefonoval, udělal na mě takovou důležitou grimasu a zasyčel: Pšššššššt.
Celý tenhle jeho pobyt jsem financovala já a k tomu všemu jsem mu půjčila dva tisíce. Cesta Kiki za rodiči ho prý stála spoustu peněz.
Napadlo mě, jak to asi mezi nimi chodilo a jestli je vůbec schopen trochu se přizpůsobit druhému. 
Mám se snažit postupně a nenápadně ho převychovávat? A nebo, láska, neláska, 
mu rázně stanovit nějaká pravidla soužití? Můžu ale také nechat tomu všemu 
volný průchod, nakonec jsem to byla já, kdo chtěl s Honzou žít.
|
Co byste na místě zamilované Dany, které je jinak s Honzou dobře, udělali vy? Vždyť přece život, zvláště v lásce, není jen černobílý, ne? Na to, abyste jí poradili, máte deset dní. Můžete jí napsat do diskuze pod článkem, anebo hlasovat v anketě ZDE. |
