"Jezdím tam, protože potřebuji peníze. Já i partner sice pracujeme, dokonce se mi podařilo sehnat přivýdělek, jenže ani to na pokrytí našich dluhů zdaleka nestačí," líčí žena.
Lékaře z nemocnic však poněkud překvapuje, že jejich kolegové v komerčním odběrovém centru ženě odebírají plazmu každý týden. Dárcům podle nich sice nejde o život, pokud jsou zdraví a dobře živení, ale riskují oslabení imunity a také poškození žil, protože odběrová jehla je tlustá v průměru dva milimetry.
"U nás odebíráme dárcům plazmu jen jednou za čtrnáct dní a po pěti odběrech mají nejméně měsíc přestávku," říká například primář hematologicko-transfuzního oddělení ve Frýdku-Místku Jan Pták.
PlazmaPlazma je tekutá složka krve, která je tvořena z 90 procent vodou, zbytek tvoří organické látky (plazmatické bílkoviny, hormony, enzymy, vitaminy, glukóza, anorganické soli) a fyziologický roztok. Plazma slouží jako médium pro přenos cukrů, lipidů, hormonů, metabolických produktů, v omezené míře i kyslíku a oxidu uhličitého. Obsahuje a přenáší látky podporující srážení krve. Při poklesu plazmatických bílkovin, například při těžké podvýživě, se z krevního řečiště do tkání dostává příliš mnoho tekutiny a důsledkem jsou otoky. Množství plazmatických bílkovin se může snížit i při příliš častém odběru krevní plazmy. |
Pětatřicetiletá žena, která v komerčním centru daruje plazmu každý týden bez přestávky už několik měsíců, přitom není zdaleka sama.
Žena bude v dárcovství pokračovat
"Seznámila jsem se s několika lidmi, kteří plazmu pravidelně darují mnohem déle než já. Například jedna žena už to dělá dva roky, vynechá jen výjimečně, když není dobře jí, nebo manželovi, a ještě nikdo jí neřekl, že si má dát pauzu," líčí žena, která si nepřeje sdělit jméno.
Kritizuje sice, že dárce nikdo neinformuje o tom, zda a jaká zdravotní rizika hrozí při tak častém darování plazmy, ale i tak je kvůli penězům rozhodnuta v pravidelném dárcovství pokračovat. A to i přesto, že se poslední dobou cítí unavená a celou zimu se nemůže zbavit rýmy.
"Trochu mě sice vylekalo, když se kolegyni minulý týden udělalo cestou z odběru v tramvaji špatně. Už proto by mě zajímala rizika. Ale dokud sama nemám nějaké zdravotní problémy, chodit tam budu dál. Nic jiného mi ani nezbývá," tvrdí.
Při telefonickém dotazu pracovníci ostravské pobočky Sanaplasmy netají, že po prvním odběru smí každý dárce přijít až za deset dní, ale pak může chodit každých sedm dní.
Firma zatím neodpověděla
Je to v pořádku? Vedoucí lékařka pracoviště Soňa Králová na dotaz MF DNES sdělila, že se musí zeptat svých nadřízených ve Švýcarsku, zda může hovořit s médii. Ale rovnou ujistila, že se nedopouštějí ničeho špatného a dodala, že vše vysvětlí při osobním setkání. Nakonec si ale vyžádala otázky elektronickou poštou s tím, že na ně odpoví sám nadřízený. Odpovědi však do uzávěrky čtvrtečního vydání nepřišly.
"Pokud je člověk zdravý, játra si dovedou s úbytkem plazmatických bílkovin poradit, během několika dní je nahradí novými. Dárce by však měl mít pestrou stravu, bohatou na bílkoviny obsažené v mase, mléce a mléčných výrobcích. Pokud totiž výrazně klesne hladina bílkovin, klesne i hladina obranných látek a člověk je pak unavený, náchylný k infekčním nemocem, může mít otoky a ztrácet svalovou hmotu," vysvětluje primář frýdecko-místeckého transfuzního oddělení Jan Pták.
Podotkl, že odběr plazmy pro organismus škodlivý není, ale platí to jen, když se děje v rozumné míře. "U nás odebereme jednomu dárci plazmu maximálně patnáctkrát do roka. Množství se přitom řídí váhou. Například váží-li dárce 60 kilogramů, odebereme ženě nejvýše 650 a muži 700 mililitrů plazmy. Strop je 850 mililitrů," dodal.
Žena z Ostravy váží jen 62 kilogramů, ale v ostravské pobočce Sanaplasmy jí každý týden odebírají 750 mililitrů. "Neměli by dárce ždímat do poslední kapky," míní Pták.
