(Kdy jsme se setkaly jsme s oním pověstným pohádkovým princem, který by s námi chtěl prožít celý život a přijel nás osvobodit od tyranie všedních dnů, anebo když jsme si jen tak povídaly s přáteli či ve chvíli, kdy jsme na svět přivedly zdravé dítě.
VAŠE PŘÍBĚHY PIŠTE NA ONA@iDNES.cz
a ČTĚTE ZDE
Ale někdy se můžeme sice cítit jako v pohádce, ale v takové, ve které nás obklopují samé pohádkové postavy, které bychom raději nepotkaly nebo v jejichž „kůži“ bychom raději být nechtěly. Můžete to být třeba nějak takhle:
Dopoledne trávíte čas se svými malými dětmi, či je prostě jen sledujete. A ejhle – tu nám leží líný Honza za pecí a nechtějí se mu sbírat hračky, tu nám skotačí ten největší čertík, který dělá ty největší čertoviny pod domácí střechou, jako je rozdrobený rohlík na koberci, rozlitý čaj na novém ubrusu a zchumlané noviny, které jste si chtěla přečíst odpoledne při svém velmi krátkém posezení u kávy.
Odpoledne se vrátí větší děti ze školy a pohádkový kolotoč je tu znova. Připadáte si jako děd Vševěd, který zná vše, co je nutné k vypracování domácích úkolů a k perfektnímu zvládnutí daného učiva. Do toho všeho se chcete pustit do práce, den utíká a vy chcete být pro všechny kolem příkladem. Nu a ejhle, vaše počínání je jako z večerníčku pro děti. Svou šikovností a úsilím připomínáte Pata a Mata v akci.Vše vám padá z rukou, jídlo se nebezpečně připaluje, nádobí přibývá geometrickou řadou…
Musíte ještě nakoupit, a když to všechno přivezete domů, je vaše nákupní taška jako ta velká řepa, všichni z ní něco tahají a pořád to nemá konce. Večer už se zdá, že přijde chvilka pohody, ale nenechte se mýlit.
Tehdy teprve poznáte, kolik máte doma Otesánků, kterým rozhodně kaše stačit nebude. A protože žijeme v době, ve které se hlad nezahání z biologických a sociálních důvodů pojídáním rodičů a děvečky s jetelem, musíte urychleně k plotně a něco dobrého uvařit. Už to voní všechno na stole, před vaší drahou polovičkou se kupí talíře s nabízeným jídlem a tu náhle jako byste slyšela, že to kyselo je málo kyselé, ty brambory jsou bramborovité a maso je kuřecí víc, než je zdrávo. (Na té židli před vámi snad sedí samotný krkonošský jemnostpán, ale už nemáte sílu mít trpělivost jako Anče a neznáte Krakonošův trestní řád za slovní přestupky.)
Den utekl rychle a pohádkově dobrý spánek ne a ne přijít. Zato se vám v hlavě rojí jedna myšlenka za druhou, jak to zítra zvládnout, aby to nevypadalo nějak podobně. Tedy – hodně zdaru a pohádkového štěstí. Třeba vás brzy potká pohádková odměna.
