Zuřivost či neracionální výbuch hněvu vůči jiným řidičům má mnoho různých příčin; může ho vyvolat "plížení" auta vepředu, "krádež" místa na parkovišti nebo i jen pouhé předjíždění.
Různé jsou také reakce - od prudkých gest a křiku až po přímou konfrontaci mimo auto, jež může mít i fatální následky. "Když se člověk rozčílí, vyplavují se do krevního oběhu stresové hormony, které pak škodí srdci a dalším funkcím v těle," řekl profesor psychologie z havajské univerzity Leon James.
Pokud se pak někdo takto za volantem rozčiluje každý den a celý život, projeví se to za pár let velmi negativně na jeho zdraví. Vzteklý řidič se dostává do situace charakterizované jako "bojuj nebo uteč".
Počíná si skoro jako opilý. Adrenalin mu stoupá. Tělo se připravuje na boj. V některých případech dokonce vyběhne z auta a napadne jiného řidiče. To může skončit i pořádnou rvačkou; v USA se to stává každým rokem 1200krát.
Vzteklí řidiči jsou v celém světě, ale možná nejhorší je to v rozvojových zemích, kde jsou silnice a vozidla ve špatném stavu. Pohled na statistiky silničního provozu jsou smutné, říká profesor James. "Jen letos zemře v celém světě při dopravních nehodách kolem dvou milionů lidí. Za deset let je to dvacet milionů." Lidé obvykle přeceňují své řidičské schopnosti a ostatní účastníky silničního provozu považují za méně způsobilé.
Bylo také zjištěno, že po prvotním rozčilení negativní pocity dále rostou. To znamená, že ventilování vzteku za volantem zhoršuje řidičovy schopnosti, a ten je pak mnohem více nebezpečný. "Když je někdo rozčilený, ztrácí koncentraci; obvykle přidá na rychlosti a začíná být sprostý ve vyjadřování a nepřátelský vůči ostatním řidičům," říká profesor z výzkumného ústavu dopravy v Londýně Steve Stradling.
Všechny tyto faktory snižují pud sebezáchovy a dotyčný často už i čeká, že se stane nehoda. Ve Velké Británii například dochází nejčastěji k fyzickému střetu tehdy, když někdo jinému ukradne místo k parkování. Americké automobilové sdružení má řadu jiných historek, z nichž v jedné řidič vysvětluje pohnutky svého činu takto: Hrálo mu rádio tak strašně hlasitě, že jsem po něm střelil.
Při výzkumu se také zjistilo, že je jen malý rozdíl mezi muži a ženami, pokud jde o jejich emotivní reakce na situaci v silniční dopravě. Podle některých studií není vůbec žádný. "Myslím si, že jedním z důvodů je to, že ve voze mají ženy pocit, že se mohou chovat stejně špatně. Když si ale představíte hádku nebo rvačku v supermarketu, tak tam ženy muže samozřejmě nenapadají," řekl psycholog Timo Lajunen.
