"Hlavně jsem svobodná. Mohu se sama rozhodnout, kam chci jít a kdy se vrátit. Potkávám se s lidmi, se kterými jsem se dlouho neviděla, poprvé jsem byla na srazu se spolužáky, zase žiju jako člověk," popisuje zhruba třicetiletá žena současný stav.
Ale ještě před rokem a půl tomu bylo jinak. Její partner byl sice při seznámení zcela normální, jenže postupem času si začal myslet, že mu družka patří. Nejprve zakázal kamarádky, pak rodinu a nakonec nesměla vycházet mezi jiné lidi. "Začala jsem žít jeho život. Podnikal v zemědělství, tak jsem mu pomáhala. O mém odchodu do zaměstnání nechtěl ani slyšet," líčí.
Poradenské místnostiOstravská policie otevřela dvě poradenské místnosti v centru města na Masné ulici 3 (telefon 974 727 401) a v obvodu Poruba na Dělnické ulici 392 (telefon 974 727 501). Zaměřené jsou na komunikaci s týranými lidmi. "Tyto místnosti mají napomoci v prvních nelehkých chvílích pro navázání důvěry mezi obětí a specialistou pro odbourání bloků v komunikaci," uvedla ostravská policejní mluvčí Gabriela Holčáková. Ostrava má speciální tým zaměřený na řešení složitých situací v domácnostech. Do půlky července bylo letos v moravskoslezské metropoli vykázáno 24 osob, z toho 16 manželů či partnerů, sedm synů a jedna matka. V letech 2007 až 2012 bylo v celém Moravskoslezském kraji vykázáno 774 lidí, což činí 12,5 procenta ze všech vykázaných v zemi. Vyšší procento má jen Ústecký kraj. |
Myslela si, že když se jim narodí dítě, změní se. Krutý omyl. Vše bylo ještě horší. Dokonce když někdy na noc odjížděl, vzal si chlapce s sebou.
Po čase pochopila, že pokud se nedostane z jeho vlivu, nemá šanci na změnu. Ale jak, když se synem nikdy nebyla delší čas sama? Šance se objevila loni při společném nákupu. Musela se rozhodnout během několika sekund.
"Ještě si odskočil do obchodu, že něco zapomněl. Dítě jsem vytáhla z autosedačky a utekla do nejbližšího paneláku. Nějaká hodná paní mě hned přijala," vzpomíná.
Následoval pobyt v ostravském Krizovém centru a poté v Domě pro matky s dětmi. Zhrzený partner ženu zavalil výčitkami, když jej vyslýchala policie, vymýšlel si. Přesto za týrání dostal podmínku, odvolal se však, rozsudek tedy není pravomocný.
Paní Kateřina, která o sobě nechce zveřejnit více podrobností, se s ním občas vídává. "Komunikujeme přes maily, domlouváme se, kdy k němu syn půjde. Nechci mu dítě upírat. Pak se chvíli vidíme při předání," líčí zhruba třicetiletá žena.
Co při tom cítí? Nic, jen se prý vyhýbá místům, o kterých ví, že je bývalý muž vyhledává. "Lituji jen toho, že jsem neutekla dříve. Jsem svobodná, jsem šťastná." Navíc už řadu měsíců žije s dalším mužem. "Je to jiné, naprosto jiné. Je to člověk jiný od základů," zakončila.
