Nápad se velice zamlouvá především Evropské komisi. Na potřebný výzkum uvolnila dvanáct milionů eur.
Konsorcium Pharma-Planta sdružuje 39 výzkumných týmů z Evropy i Jižní Afriky. Jeho představitelé věří, že ke klinickým testům dospějí dříve, než vyschne pramen financí z Bruselu, tedy do roku 2009.
Výhody agrofarmacie
Výroba farmaceutických výrobků na rostlinném základu - "agrofarmacie" - má oproti tradičním metodám hned několik výhod. Především není zapotřebí, aby se o pěstování potřebných buněk a mikroorganismů staral početný personál. Tím by se podstatně snížily náklady na výrobu léků.
"Je pravděpodobné, že prvním výrobkem by mohla být protilátka neutralizující virus HIV. Ta by se třeba mohla přimíchávat do krému, který by po snadné aplikaci zabránil přenosu viru," píše se v prohlášení Evropské komise.
Výroba léků vyrobených z geneticky upravených rostlin by byla podrobena přísné kontrole, aby byla naprosto bezpečná.
Evropská unie je ve vývoji biotechnologií oproti Spojeným státům velmi pozadu. Zatímco americké společnosti utratí za biotechnologický výzkum 650 milionů dolarů ročně, jejich evropské protějšky vydají pouze 400 milionů eur.
Dlouholetý spor
Geneticky modifikované organismy však stále vyvolávají spory a vlny emocí. Vědci tvrdí, že genetickou modifikací lze získat plodiny, které zajistí výživnější, trvanlivější, zdravější a možná i levnější stravu.
Naopak odpůrci a především ekologičtí aktivisté genetickou modifikaci odsuzují s tím, že se v přírodě objeví cizí a nevyzpytatelné organismy.
