Je totiž velký rozdíl, jestli se léčíte v malé okresní nemocnici nebo specializovaném onkologickém centru s odborníky, moderními přístroji a kvalitními léky.
"Onkologická péče je paradoxně k dispozici všude, ale když se zaměříte na jednotlivé regiony, tak zjistíte, že opravdu kvalitní léčba rakoviny je někde prakticky nedostupná," tvrdí ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.
Klasickou ukázkou je podle něj Ústecký kraj. "Mají zde sice nějaká onkologická pracoviště, ale také je zde největší počet nemocných rakovinou tlustého střeva a plic. Na jejich léčbu však dostávají mnohem méně peněz než například v Praze," dodal.
Do které nemocnice jít?
I proto se onkologové zasazují o to, aby vznikla síť onkologických center, kam by se soustředila nejlepší a nejkvalitnější péče o pacienty. Byly by zde nejnovější přístroje, odborníci a drahé, avšak účinné léky. - více zde
"Vznik sítě onkocenter významně zvýší kvalitu péče i léčení, navíc to bude i ekonomičtější," říká šéf České onkologické společnosti Jiří Vorlíček.
I on připouští, že se úroveň jednotlivých onkologických pracovišť v zemi výrazně liší. "V některých nemocnicích mají pacienti až o měsíce či léta se lišící šance na přežití. A to je velký rozdíl," dodal Vorlíček. - poradnu profesora Vorlíčka najdete ZDE
"Bohužel tato data znají zatím jen onkologové a ředitelé nemocnic. Také kardiochirurgové mají podobně podrobné statistiky," říká náměstek ministra zdravotnictví Pavel Hroboň.
Nyní pracuje na tom, aby se od poloviny příštího roku část těchto údajů odtajnila a měla k nim přístup i veřejnost.
"Fakultní nemocnice zveřejní délku hospitalizace u jednotlivých nemocí, čekací dobu na zákroky a počet léčených případů," dodal náměstek.
Onkocenter by mělo být zhruba osmnáct. Jejich počet zatím není úplně definitivní. Měla by být ve všech krajských městech, v Praze a Brně by jich existovalo víc.
Jiří Vorlíček navíc doufá, že by mohla začít fungovat už od 1. ledna příštího roku. "Intenzivně na tom pracujeme a s ministerstvem i s pojišťovnami stále jednáme. Především o jejich financování," dodal onkolog.
Právě on velmi dobře ví, jak moc se liší péče na specializovaných pracovištích v porovnání s ostatními nemocnicemi.
A dává vodítko: čím víc onkologických pacientů ročně nemocnice léčí, tím lepší péče se tam dá čekat. Menší zdravotnická zařízení se brání a tvrdí, že i ona to umějí dobře. Čísla však nikdo ukázat nechce.
"S onkocentry spolupracujeme, ale diagnózu si určujeme sami. Pokud nám na léčbu nestačí přístroje, posíláme pacienty do jiných větších nemocnic, kde speciální přístroje mají," popsal primář onkologického oddělení nemocnice Nové Město na Moravě Rostislav Stříž. Podle něj je však jen na pacientovi, kde se chce léčit.
Rozdíly jsou i mezi státy EU
Rozdílné šance pacientů na léčbu rakoviny však není jen český problém. Nový průzkum v Evropě ukázal, že jsou propastné rozdíly i v jednotlivých zemích Evropské unie.
Odborníci dokonce upozorňují, že pokud se služby pro pacienty s rakovinou nezlepší, začne umírat mnohem víc lidí.
Podle prezidenta Federace evropských sdružení proti rakovině Johna Smytha si každý pacient s rakovinou zaslouží to nejlepší. "Šance pacienta na přežití by neměly být určeny zeměpisnými podmínkami," řekl John Smyth.
Česko spolu s Maďarskem, Norskem, Polskem a Velkou Británií například pokulhávají v dostupnosti nových léků na léčbu rakoviny. Nadprůměrný přístup k lékům mají naopak v Rakousku a Španělsku.
Chváleni jsme však za to, že na rozdíl od Norů, Britů, Finů či Němců máme mnohem víc onkologických odborníků a lékařů.
V čem podle průzkumu za Evropou zaostáváme? Především ve výdajích na léčbu rakoviny. Česká republika dává přes 60 eur, zatímco průměr zemí Evropské unie činí 120 eur na obyvatele. Ale i zde jsou velké rozdíly: zatímco v Norsku je to 191 eur, v Polsku je to jen 34 eur.
Podle Jiřího Vorlíčka je i přesto péče u nás kvalitní. "Na tato porovnávání nejsou jednotná měřítka a ta, která používá Evropská unie, jsou velmi zkreslená," řekl onkolog.
