Podle novinářky Jarmily Balážové se jednotné tradiční vánoční jídlo v procesu asimilace Romů v majoritní společnosti téměř vytratilo. Strava byla podle ní dříve chudá, ale zdravější, jedlo se totiž více zeleniny. K polévce i dalším jídlům se přikusovaly placky marikle, podobné arabskému chlebu.
„Typicky romským zvykem bylo dávat na štědrovečerní stůl čerstvě upečený chléb, který se nechal vysvětit a do jehož středu se udělal otvor na svíčku. Dnes už se to ale příliš nedělá, míní. Ani zvyky, které přetrvaly dodnes, nejsou univerzální. Liší se podle toho, odkud určitá skupina Romů pochází.
„Dřív se například na Slovensku dělalo to, že stromeček nebyl zasazen ve stojánku, ale visel ze stropu a do místnosti se nosila sláma, která měla symbolizovat narození Ježíška ve chlévě,“ popsala novinářka Balážová starý zvyk, který se podle ní držel ještě v padesátých letech.
Dodnes téměř všichni Romové podle ní ke štědrovečerní večeři připraví talíř s jídlem, které je pro všechny zesnulé z rodiny. Především na Slovensku také Romové dříve nosili malé vánoční stromečky přímo na hroby, tam je ozdobili a přinesli mrtvému věci, které měl za života rád, například doutníky. Chtěli tak dosáhnout toho, aby si i mrtví užili vánočních svátků.
„Olašští Romové mi vyprávěli, že na Nový rok první, kdo přijde na návštěvu, musí být muž. To prý přinese do domu štěstí,“ vysvětlila Jarmila Balážová. Někteří Romové pro zajištění hojnosti vhazují v noci ze Silvestra na Nový rok, když se vracejí z oslav, do domu nebo do bytu bankovky či mince.
