Stává se, že usedneme k učení nebo k práci a "jde to úplně samo", jindy s tím však nemůžeme hnout. Možná jsme si vybrali nevhodný čas. Ani svolání důležité schůzky nemusí přinést to pravé ovoce, uskutečnili se v době, kdy je organismus připraven na něco jiného. Aby člověk žil spokojeně v souladu s přírodním uzpůsobením a pracoval (ať už fyzicky nebo duševně) efektivně, měl by se řídit doporučením, které sestavili chronologové-odborníci v oboru lidských biorytmů.
Pražský lékař David Frej, který se zabývá světově uznávanou ájurvédskou medicínou a výživou, říká, že biorytmům se může podřídit každý, jestli o to opravdu stojí. "Já sám jsem příkladem, že se lze přizpůsobit. Jsem takzvaný noční typ sovy, kterému vyhovovalo ponocování a ranní vyspávání. Dnes už však chodím do postele v 11 večer a cítím se mnohem lépe." Takže jak na to?
4-6 hodin:
Tělo se probouzí, posiluje se tvorba hormonů.
Ve výborné kondici je časně ráno krátkodobá paměť, takže pokud vás čeká zkouška, je čas zopakovat si potřebné vědomosti. Tělo je v tuto dobu nejcitlivější k bolesti, proto se může zdát, že se například nějaké zranění nebo chronické obtíže budou zdát k nepřekonání - později však trochu pominou.
Nejpozdější čas, kdy je záhodno vyskočit z postele, je v 6:30. Ač se to mnohým nezdá, celý den bude tělo energeticky nabitější, než když nás budík vyburcuje k činnosti později.
6-7 hodin:
Vhodný čas ke sportu.
Pokud je někdo zvyklý cvičit nebo si zaběhat, může potvrdit, jakou silou jej pohyb nastartuje do nového dne. Mezi 6. a 8. hodinou jsou nejvýkonnějším orgánem plíce, tak jim dejme zabrat, když na to mají chuť.
8 hodin:
Tělo je připraveno přijímat energii ze snídaně a vytvořit si její zásobu na celý den.
I když někteří lidé tvrdí, že snídat nemůžou, že jim pomyšlení na jídlo hned po ránu nedělá dobře, je to jen potlačení chuti z nedostatku času. Ranní stres (vstávání na poslední chvíli nebo chaos ve vícečlenné domácnosti) snídani neprospívá, ale neměla by se odsouvat na později. Pokud si ráno přeorganizujeme a naučíme se usednout k jídlu, stav těla i duše by se měl vylepšit.
9-12 hodin:
V této době, kdy jsme už většinou v zaměstnání nebo ve škole, jsme schopni se nejlépe soustředit, přijímat nové poznatky a bez problémů (a snad i s chutí) zvládnout každou práci.
Zabrzdit by nás mohlo v této fázi těžké jídlo. Brunch, který si někde získává oblibu, tedy spojení syté snídaně s časným obědem někdy po 10. hodině, je biologickým hodinám velkou ranou do ciferníku, které by se měl poučený člověk vyhnout. Místo jídla je nejlepší vyřešit hned po ránu ty nejméně příjemné a nejvíce zatěžující pracovní záležitosti.
11-13 hodin:
Čas na oběd - podle toho, kdy jsme snídali.
Žaludek tráví dvě hodiny, zbytek zažívacího traktu další dvě hodiny, takže odstup mezi jídly by měl být v ideálním případě čtyři hodiny. Odsouvání oběda až na čas někdy po 13. hodině se nám může zdravotně vymstít. Častý jev v našich školách, kdy starší děti chodí jíst až po šesté vyučovací hodině, není proto z hlediska chronologie ani trochu vhodný.
Půl hodiny před jídlem a po něm je správné podle doktora Freje nepít, aby se zbytečně nenaředily trávicí enzymy. Zapíjet můžeme jen trochu při jídle, ale hlavně ne studené nápoje. Že by měl být oběd teplý a snědený v klidu (nad talířem bychom měli v poledne prosedět alespoň poctivých 40 minut), není snad ani nutné připomínat. Přestože to všichni víme, poměrně často se spokojíme s pragmatickým faktem, že obložená bageta zhltnutá za pochodu nebo za volantem postačí. Hlad je přece utlumen, tak o co jde? O nic. Jen o naše zdraví.
13-14 hodin:
Člověk je otupělejší, tělo tráví, a tak by se v této době nemělo zatěžovat příliš vážnými problémy.
Je také odolnější vůči bolesti. Protože naše výkonnost klesá až o pětinu, měli bychom se věnovat jednoduchým, rutinním činnostem, při kterých nemůžeme nic moc zkazit.
Doktor Frej tvrdí, že k nějakému výraznému poklesu by ani nemuselo dojít. Aceptujeme-li práci našich orgánů, pak je ideální lehnout si po jídle na 5 až 10 minut na levý bok a poté se jít na chvíli projít ven. Zkuste, uvidíte. Protože ne každý respektuje přírodní řád těla, buďte rozumní: pokud vedete nějaký kolektiv, nesvolávejte po obědě důležitá jednání.
14-18 hodin:
Aktivita strmě stoupá, po 17. hodině je člověk na vrcholu ve schopnostech reagovat a pamatovat si.
Pro školáky a studenty je proto nejvýhodnější věnovat se úkolům a učení, výborná je v této době také naše manuální zručnost a koordinace. Mezi 16. a 18. hodinou je nejvhodnější doba pro pohyb, stejně jako mezi 6. a 7. hodinou ráno. Nemusí vždy jít jen o sport, počítá se jakákoli pohybová relaxace, třeba procházka nebo protažení se. Stačí pár základních cviků, případná únava je tatam a my jsme s jasnou myslí připraveni příjemně strávit večer.
Po 18. hodině:
Tělo se uvolňuje z celodenního napětí.
Je čas na debaty s rodinou a lehkou večeři, s jejímž trávením by neměl organismus velkou práci. Poslední jídlo by se nemělo konzumovat později než v 19:30 - čím dřív, tím lépe. Určitě nejezte tři hodiny před spaním! Tělo by se v noci mělo čistit, a ne trávit!
Večer se zvýrazňují smysly, cit pro vůně a chutě je nejvýraznější. Proto večerní mlsání tolik chutná! Ale protože víme, že zatěžování těla na noc není správné, k televizi nebo knížce si nakrájíme (ovšem nejpozději ve 20 hodin) raději jablíčka.
Večer je vhodný také pro sex. Nejvyšší čas k ulehnutí je pak ve 23 hodin. Tělo musí mít dost času nabrat energii, protože se začne probírat zhruba s východem slunce. Ženy, pozor! Od 22 hodin se regenerují kožní buňky, takže která z vás chodí dříve spát, bude mít méně vrásek.
ZBAVTE SE ZÁTĚŽE
A na závěr jedno důležité téma. Iva Bahníková, poradkyně v oblasti mezilidských vztahů z pražského studia Nine Star Ki zabývajícího se alternativními léčebnými postupy, ani její kolegyně, výživová terapeutka Petra Škvorová si neodpustí zdůraznit potřebnost ranní stolice. Do 8 hodin by se mělo tělo vyčistit od zátěže minulého dne. A ono je schopno se tuto pravidelnost naučit. Respektováním biorytmů a kvalitní stravou se činnost tlustého střeva časem sama upraví. Ač to zní neuvěřitelně, nevyloučené odpady mohou mít za následek podrážděnost nebo třeba zbytečné zabývání se minulostí v mysli. Pak ani snídaně a následný oběd nejsou tak snadno tráveny a problémy se hromadí.
Zkrátka, řídíte-li se orgánovými hodinami, je to ta nejúčinnější a nejlevnější medicína na všechny neduhy.
Další informace o problematice biorytmů najdete na internetové adrese http://press. avcr.cz/bulletintxtshowclanek. php?Cislo=09/2006&Poradi=10. O biorytmech a všem, co s nimi souvisí, tu v rozhovoru pro Akademický bulletin tiskového odboru Akademie věd České republiky zasvěceně a do hloubky hovoří profesorka RNDr. Helena Illnerová, DrSc., která se jimi dlouhodobě zabývá.
|
|
MUDR. DAVID FREJ,
|
PROČ NASLOUCHAT SVÉMU TĚLU Orgánové hodiny máme všichni stejné, jen lidem s nočními směnami se časem změní, takže tělo je schopno bez větších protestů přijímat jídlo a vydávat energii v jiné době, než je obvyklé. Kdo má volno, nepracuje nebo si organizuje svůj čas sám, měl by v zájmu svého zdraví biologické hodiny dodržovat také! |
