Obvykle jde podle ní takovým pachatelům o potrestání oběti a hlavně zabránit jí v tom, co chce udělat, anebo by mohla udělat.
Vraždy v afektu jsou u párů častější
Podle forenzní psycholožky se však kriminalisté u vražd mezi intimními partnery častěji setkávají s rozbouřenými emocemi a afektem, kdy partnerské soužití plné konfliktů vyvrcholí dramatickou scénou. Pachateli se obrazně řečeno "propálí pojistky" a v prudkém hnutí mysli zaútočí na oběť tím, co je po ruce. Rafinovaný, úkladný postup není podle Čírtkové tak častý, je spíše výjimečný.
Pokud by byl pětatřicetiletý Petr Kramný opravdu prototypem úkladného vraha, který zabil svou o rok starší ženu Moniku a osmiletou dceru Kláru, pak by mohla jeho chladnokrevné počínání opravdu způsobit nevěra jeho ženy. "Monika se domnívala, že manžel o nevěře neví. Teď už ale vím, že to věděl," tvrdí více než půl roku od tragédie její kamarádka (Kramný mohl vraždit kvůli nevěře).
Pachatelé v takovém případě eliminují pocity viny. "Odborně se tomu říká neutralizační techniky. Pachatel ví, že dělá něco špatného, ale najde si pro sebe ospravedlnění, třeba že ho k tomu oběť vlastně donutila nebo vyprovokovala a on je ten, který tím teď trpí," vysvětluje Ludmila Čírtková.
3. října 2013 |
Kramný si pozornost neobvykle užíval
Psychopatická osobnost"Psychopat má poruchu osobnosti. K hlavním znakům patří absolutní nedostatek empatie, děravé svědomí, tedy žádné pocity viny a sebestřednost. U narcistické poruchy se k tomu ještě přidává křehké, zranitelné sebevědomí. Takový psychopat i obyčejné věci vnímá jako smrtelnou urážku, kterou si nesmí nechat líbit. A když má psychopat v sobě i kus histriónské povahy, dovede teatrálně vystupovat, přehrát celkem přesvědčivě i patřičně dramaticky pocity, které ovšem ve skutečnosti necítí." |
Proč by ale úkladný vrah sáhl na život také svému dítěti? "Obecně je u vztahových motivů častější, že otec zabije vlastní dítě a matku nechá záměrně žít, aby musela po celý zbytek života trpět. Ale každý případ skrývá svůj vlastní příběh a i motivy mohou být různé," uvažuje policejní psycholožka s tím, že je nejdříve třeba projasnit, s jakým úmyslem vůbec pachatel konal, tedy zda od počátku měl v plánu dvojvraždu anebo zda se mu situace nějak vymkla z ruky.
Kramného chování bylo i podle ní od samého začátku poněkud neobvyklé, jeho reakce působily spíše jako vůlí řízené než šokové, jak by se v takové situaci očekávalo. "Připadalo mi, že se jediný přeživší této tragédie nijak nevzpíral zájmu médií, některé záběry vzbuzovaly dojem, že si to užívá. To je podle současné viktimologie poněkud neobvyklé," vysvětluje Čírtková s tím, že když člověk prožije tragédii, neužívá si zpravidla vůbec nic.
Tragédie totiž podle odborníků z oboru viktimologie znamená přerušení životní linie a trvá dlouho, než se trhlina zacelí. "Akutní reakce, tedy šok, se sice může u lidí projevovat různě, například zhroucením, mechanickým chováním, silnou emocionalitou anebo naopak citovou otupělostí, kdy jedinec v šoku nic necítí. Ale šok je doslova a do písmene otřes, utrpení."
Je nebezpečný? Nelze vyloučit
Fridex i nůž jsou výjimky. Matky vraždí své děti polštářem, říká psycholožka |
Je-li Petr Kramný vinen, o tom rozhodne soud, je-li psychopatická osobnost, to musí posoudit znalecké vyšetření. Pokud by pachatelem byl, půjde podle soudní znalkyně Štěpánky Tůmové o takzvanou stenickou osobnost - neústupného člověka, který to během vyšetřování vzdor obrovskému tlaku "nepoložil".
Zda je takový člověk společnosti na svobodě nebezpečný či nikoliv, je opět nutné vždy individuálně zkoumat, psychologicky vyšetřit a "změřit".
"K tomu se používají statická a dynamická kritéria nebezpečnosti, například i psychologické posouzení činu a motivace. Ryze teoreticky nelze v tomto okamžiku vyloučit žádnou variantu," uvedla Ludmila Čírtková.
