V podstatě jsou na něm závislí, protože matce je už něco přes 60 let a bratr je mentálně postižený. Ze začátku jsem neviděla všechny ty maličkosti, které mi teď začínají vadit.
Napište i vyNapište, co jste zažila nebo co právě řešíte, s čím si nevíte rady. Na konec vašeho příběhu uveďte konkrétní reálné možnosti řešení vaší situace. Nejlepší příběhy zveřejníme a čtenáři v hlasování pod článkem poradí, co byste měla udělat. Pište na adresu . Nejlepší příběhy odměníme. |
Mamka příteli telefonuje několikrát denně a kvůli malichernostem. Není schopná se o sebe sama postarat a přitom je v dobré fyzické kondici. I nakoupit by si zvládla, ale zvykla si, že za ni vše obstarává můj přítel, kterému to nepřijde vůbec divné a vše považuje za samozřejmost a vždy jí vyhoví.
Bohužel na úkor našeho vztahu. Několikrát se stalo, že jsme si společně naplánovali výlet nebo chvíli, kdy jsme chtěli být spolu, a on pak musel jít domů něco zařídit. V tu chvíli mě to velmi mrzelo.
Musím říct, že s jeho matkou vycházíme velmi dobře. Je milá a vše pramení jen z faktu, že je to stará a přehnaně starostlivá žena, která se bojí zůstat sama. Chápu ji, ale myslím, že by měl přítel stanovit nějaké meze.
Za pár měsíců se budeme k sobě stěhovat. Jeho mamka podle mého nic netuší, protože přítel s ní o tom nemluvil. Argumentuje tím, že tento fakt musí přijmout. Mluvili jsme spolu také o tom, do jaké míry je na něm jeho rodina závislá, a přítel mě ujišťuje, že stačí dvakrát až třikrát do týdne nakoupit, jednou za měsíc vyzvednout důchod a obstarat nějaké pochůzky.
V podstatě vše zůstane při starém, i přesto, že v kombinaci se svojí časově náročnou prací už teď vše nezvládá. To je hlavní důvod, proč pochybuji, zda jít do společného bydlení. Prosím poraďte mi:
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 17. srpna 2009. Anketa je uzavřena.
